Od věna českých královen k josefínské pevnosti
Historie jednotlivých částí dnešního dvojměstí Jaroměř – Josefov je naprosto rozdílná a přesto zejména v novější době do určité míry podobná. Na soutoku tří řek – Labe, Úpy a Metuje – stálo již od roku 1126 při staré obchodní cestě do Polska přemyslovské hradiště nesoucí jméno knížete Jaromíra. Ve druhé polovině 13. století se stala Jaroměř královským městem a v roce 1307 je již uváděna jako věnné město českých královen. Nejvýznamnější památkou je gotický chrám sv. Mikuláše, historickému náměstí vévodí mariánský sloup z dílny Matyáše Bernarda Brauna. K předním památkám moderní české architektury patří původní obchodní Wenkeův dům navržený architektem Josefem Gočárem.[/]
Josefov
Pevnost Ples, později přejmenovaná na počest císaře na Josefov, postavená v letech 1780-1787, byla vrcholným dílem evropského fortifikačního stavitelství. Svůj vojenský účel však nikdy nesplnila, nepřátelské armády ji vždy minuly. V 19. století sloužila převážně jako vězení, neblaze proslulý žalář národů. Přestože po zrušení pevnosti byla na přelomu 19. a 20. století část opevnění zbořena, dochovaný pás bastionů, kurtin a ravelinů, hradebního příkopu a podzemních chodeb, občas oživený vystoupením místní historické jednotky dělostřelců, vzbuzuje stále zasloužený respekt.[/]
Krajina je zde rovinatá a my často býváme velmi nespravedliví k rovinám. Nemají romantická údolí ani kopce s vyhlídkami, strmé hory nebo divoké soutěsky. Rovina se zdá být fádní a jednotvárná. Nížiny však dávají úrodu a na mezích luk a polí, v rákosích rybníků nebo v dřevěných zvonicích a lidových chalupách je poklid, idyla a poezie.
