Novojičínsko a Kopřivnicko
Na našich toulkách opustíme Ostravskou pánev a vydáme se do Podbeskydské pahorkatiny, kde projdeme malebná městečka s pohádkovými náměstíčky i malebnou přírodu zvlněných kopců.[/]
Naši trasu začneme v městečku Starý Jičín, jehož největší dominantou je zřícenina Starojického hradu, která se tyčí na kopci nad městem. Můžeme tu nasát středověkou atmosféru a pokochat se krásnými výhledy na okolí, zejména na Poodří. Ve městě je dále k shlédnutí barokní zámek, který je účelově využíván jako penzion a restaurace. Ze Starého Jičína se po žluté turistické vydáme směrem na Svinec. Zde se můžeme napojit na Naučnou stezku Františka Palackého a nechat se unést krásami místní přírody.[/]
Vydáme-li se ze Svince po červené značce, máme na výběr dva směry. Své kroky můžeme namířit směr Hodslavice, kde je k vidění dřevěný kostelík a pomník zdejšího rodáka Františka Palackého. Pokud zvolíme směr druhý, dojdeme do pohádkového města Nový Jičín. Pokud byste chtěli stihnout obě místa, funguje zde docela spolehlivé vlakové spojení z Hodslavic do Jičína. [/]
Nový Jičín
V Novém Jičíně nesmíme opomenout zejména Žerotínský zámek v raně renesančním stylu a městskou památkovou rezervaci okolo Masarykova náměstí. Působivá jsou zejména průčelí měšťanských domů, které nám různými styly připomínají, jak v architektuře šel čas. Za zmínku stojí i mnohokrát přestavěná radnice. Z Nového Jičína budeme pokračovat dále po červené turistické značce. Cestou můžeme udělat odbočku po modré do obce Rybí, kde je k vidění kostel s doškovou střechou. Červená stezka nás zavede do malebného městečka Štramberk, nad kterým se majestátně tyčí Štramberská trúba. Právem je toto městečko nazýváno moravským Betlémem. Cesty k trúbě jsou velmi příkré, ostatně celé město leží na úpatí několika kopců. Zmínit můžeme hlavně Kotouč, kde se nachází volně přístupná jeskyně Šipka. Štramberský kras poskytuje mnoho krásných zákoutí, ukázku přírodních krás můžeme shlédnout třeba v arboretu.[/]
Nejprve se ale pořádně porozhlédněme v samotném Štramberku. Štramberk založil 4. prosince 1359 syn českého krále Jana Lucemburského, moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Malebné městečko v centru Štramberské vrchoviny je často zváno Moravským Betlémem. Pod pohádkovou mohutnou válcovou věží je romantické náměstíčko, lemované veselými a barevnými historickými domy a mnoho dalších “ včetně roubených chaloupek, najdeme po celém městečku.[/]
Štramberk
Město Štramberk bylo založeno v podhradí k zajištění míru na severovýchodě Moravy proti domácím a cizím nepřátelům. Město obdrželo právo mílové, které mu zajišťovalo, že v okolí jedné míle okolo města nesměl nikdo provozovat řemesla, která byla provozována ve městě Štramberku (jedna míle je cca 8km). Mezi další práva uznaná městu patřilo právo várečné, které mu zajišťovalo možnost vařit pivo, právo prodávat maso a péci chleba. Každé úterý byl povolen týdenní trh.
Městu i širokému okolí vévodí zřícenina hradu Strallenberg a již zmiňovaná Trúba (lidově kulatina). V letech 1901″1903 byla věž zastřešena a upravena na rozhlednu podle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Historie hradu Štramberk není známa, ale pověst praví, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra. Nejstarší vyobrazení z r. 1722 svědčí o dvoupalácové dispozici s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu se dochovalo v původní výšce. V opevnění najdeme bronzovou pamětní desku věnovanou památce MUDr. Adolfa Hrstky, který byl štramberským starostou a lékařem a do zdejší historie se zapsal jako neúnavný propagátor města.[/]
Z výšky si můžeme prohlédnout kouzelné domky lemující náměstí i mnoho dalších, které tvoří neopakovatelný architektonický unikát a představují urbanistický soubor lidové architektury valašských roubených chalup z 18. a 19. století, z nichž převážná většina tvoří městskou památkovou rezervaci.[/]
Na stráni pod hradem stojí hranolová zděná věž s dřevěným ochozem – Zvonice kostela sv. Bartoloměje neboli Stará věž. Jedná se o pozůstatek gotického farního kostela z pol. 14. století s kamennou plastikou Madony s Ježíškem z roku 1738.[/]
Dominantou náměstí je farní kostel sv. Jana Nepomuckého. Barokní farní chrám byl založený 16. května 1721 regensem P. Karlem Pfefferkornem. Další památnou stavbou na náměstí je novorenesanční kašna z přelomu 19. a 20. stol. s alegorickou postavou Hygie (pod pumpou vedle kašny je skryta studna městského pivovaru, zbořeného v roce 1865). [/]
V budově bývalých masných krámů, jihozápadně od náměstí, je mimo infocentra i muzeum Zdeňka Buriana. Zdeněk Burian se narodil v roce 1905 v nedaleké Kopřivnici, ale krátce po jeho narození se rodiče přestěhovali do Štramberku. Burian vytvořil více než deset tisíc ilustrací knih, z nichž nejznámější jsou Lovci mamutů od Eduarda Štorcha a ilustroval i knihy Julese Verna – Dva roky prázdnin, 20 000 mil pod mořem, Patnáctiletý kapitán a mnoho dalších. Burian se s mimořádnou rekonstrukční věrností věnoval malbě pravěkých ještěrů a šelem. Tyto ilustrace jej proslavily po celém světě.[/]
A ještě než opustíme Štramberk, nezapomeňme si dát místní specialitu, Štramberské uši, které zaručeně osladí život. Štramberkem prochází také Lašská naučná stezka, měřící něco málo přes šestnáct kilometrů. Celá trasa obchází nejvýznamnější místa v okolí Štramberka a Kopřivnice. Za všechna jmenujme alespoň zříceninu hradu Šostýn, rozhlednu na Bílé hoře, Váňův kámen… Stezka nás zavede přímo do Kopřivnice, kde nás provede kolem nejzajímavějších míst, jako je muzeum Fojtství nebo historické budovy v okolí Masarykova náměstí. A samozřejmě nesmíme zapomenout na Technické muzeum, připomínající veleslavnou Tatru Kopřivnice.[/]
Kopřivnice
Stará lidová zkazka říká, že jméno Kopřivnice pocházelo od potůčku, který tudy protéká. Jeho koryto je hluboké, klikaté a pokřivené. Potoku se prý říkávalo Pokřivnička.[/]
Počátky věhlasu Kopřivnice a především závodu Tatra sahají až do roku 1850, kdy sedlář Ignác Šustala zahájil v usedlosti Fojtství řemeslnou výrobu bryček a později i luxusních kočárů. Dílna se postupem času rozrostla v továrnu, až v roce 1882 firma Šustala a spol. zavedla výrobu vagonů a v roce 1897 zde byl vyroben první automobil v tehdejším Rakousku-Uhersku. Byl to známý „Präsident“ a založil tak slávu kopřivnických automobilů.[/]
Technické muzeum TATRA
Původně bylo toto muzeum otevřeno již v roce 1947 u příležitosti 50 let výroby automobilů. Provoz nového muzea byl zahájen v roce 1997 a najdeme jej v centru městav části kulturního domu. V muzeu můžeme shlédnout ucelenou přehlídku osobních i nákladních automobilů značky Tatra, které byly vyráběny od roku 1897 až do současnosti.[/]
Expozice věnovaná Daně a Emilu Zátopkovým
Kdo by neznal jméno sportovce, který po více než 10 let udivoval svými výkony v běžeckých disciplínách celý svět. Na olympijských hrách v Londýně (1948) získal zlatou a stříbrnou medaili a o čtyři roky později v Helsinkách (1952) dokonce tři zlaté medaile najednou. Právě tomuto nejslavnějšímu českému sportovci, několikanásobnému olympijskému vítězi a také českému olympionikovi století Emilu Zátopkovi a jeho ženě Daně je věnovaná rozšířená expozice, která byla dne 17. září 2005 slavnostně otevřena vernisáží. [/]
Muzeum Fojtství
V současnosti slouží fojtství k muzejním, studijním a výstavním účelům. V největší místnosti v přízemí (bývalý fojtův šenk) nahlédneme do stálé expozice věnované Ignáci Šustalovi a počátkům budoucí továrny TATRA. V bývalé kuchyňce nás čeká výstava typických krojů moravského lidového folklóru. V třetí místnosti je zřízena selská jizba.[/]
Rozhledna Bílá hora
Rozhledna byla postavena teprve roku 2000 a dnes je dominantou pro Kopřivnici, tak i pro celému okolí. Její tvar připomíná spirálu života DNA. Ze základů vychází betonový dřík, který se skládá ze skruží skládaných na sebe. Celá věž dosahuje výšky 43 m, vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m. Pokud vystoupáme 161 schodů, bude nám odměnou úchvatný pohled do okolí, kdy za jasného počasí uvidíme i nejvyšší vrcholky Beskyd a Jeseníků.[/]
Z Kopřivnice se vydáme po modré do obce Lubina, kde máme opět na výběr. Budeme-li dál pokračovat po modré značce, dojdeme do obce Hukvaldy.[/]
Hukvaldy
Obec Hukvaldy byla nejen správním střediskem rozsáhlého panství olomouckých biskupů, ale také rodným místem hudebního skladatele Leoše Janáčka. Rozsáhlý hradní areál byl založen kolem poloviny 13. století, za jeho zakladatele je považován německý šlechtic ve službách Přemysla Otakara II, Arnold z Huckeswagenu. V polovině 14. století hrad poprvé získali olomoučtí biskupové, kteří byli také nejčastějšími vládci tohoto hradu. Jejich vlastnictví bylo v roce 1355 dokonce potvrzeno papežskou bulou, která zároveň zakazovala hrad prodat nebo zastavit. Ovšem nepříznivá finanční situace olomouckého biskupství vedla i tak k dalším zástavám a hrad také v následujících desetiletích často měnil majitele. Vlastníky hradu se tak stali např. uherský král a pozdější císař Zikmund či známý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, nechvalně proslulý svou údajnou zradou v bitvě u Lipan. Svou úlohu pevnosti hrad plnil zejména za třicetileté války, kdy byl několikrát bezúspěšně obléhán. Na konci 17. století byl naposledy přestavěn a výstavbou barokního opevňovacího systému se z něho stala moderní pevnost. Rychlé změny vojenské techniky ale podporovaly jiný způsob boje a tak vojenský význam hradu rychle ustupoval do pozadí. Požár v roce 1762 byl poslední tečkou za jeho slavnou existencí a hrad již nebyl obnoven.[/]
Areál hukvaldského hradu s přilehlou oborou je od roku 1994 pravidelně na začátku léta dějištěm Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Jde o událost svým významem daleko přesahující hranice regionu. Tento festival má své stále místo v kalendářích milovníků hudby a divadla.[/]
Rozhodneme-li se však v Lubině odbočit na zelenou stezku, dojdeme po chvíli do rodiště světového psychoanalytika Sigmunda Freuda, tedy do Příboru.
Příbor
Stejně jako v Novém Jičíně, i zde nás překvapí krásné náměstíčko roubené podloubími, kde se člověk může snadno ukrýt do stínu. Celé náměstí je městská památková rezervace a pokud nás blíže zajímají jednotlivé domy, není nic jednoduššího než si přečíst viditelně umístěné cedulky, které stručně seznámí s daným měšťanským domem. Kromě městské památkové rezervace je tu k vidění i rodný dům Sigmunda Freuda.[/]
Vydáme-li se z Příboru na sever, můžeme procestovat hned několik menších obcí. Nejblíže jsou to obce Trnávka, Mošnov či Sedlnice. Bohužel, ani k jedné z obcí nevede turistické značení a vlakové spojení funguje pouze v Sedlnici, kde se nachází zámek, který není kulturní památkou, tudíž je využit jako knihovna a byt.[/]
Pokud bychom se z Nového Jičína vydali na opačnou stranu, než je Štramberk, můžeme navštívit hned dvě zajímavá místa. Prvním z nich je Kunín. Zde se nachází přístupný barokní zámek. Pokud máte chuť na procházku Poodřím, je zde Jantarová cyklistická trasa, která nás provede kolem přírodní památky Pusté Nivy až do obce Bartošovice. Za návštěvu zde stojí vodní mlýn u Dolního Bartošovického rybníka a stanice dravců.[/]
V Bartošovicích naše putování po Kopřivnicku a Novojičínsku končí a čeká nás poslední oblast, levý břeh Odry a Oderské vrchy.
