Dnes je 21.7. a svátek má Vítězslav
Během této události jsou kostely otevřeny ve večerních hodinách a návštěvníci mají možnost prozkoumat jejich architekturu, historii a umělecké poklady. Noc kostelů připadá na 7. června 2024. V letošním ročníku je aktuálně přihlášeno 1693 kostelů a modliteben. Tato zajímavá událost se koná po celé České republice. Často se pořádají různé kulturní akce, jako jsou koncerty, výstavy, přednášky nebo prohlídky s průvodci. Noc kostelů je skvělou příležitostí k objevování duchovního a kulturního dědictví. Tématem letošní Noci kostelů je SRDCE. Snad krásný, v naší společnosti však dost otřepaný symbol, který spojujeme často s city a pocity. Celkem je na akci v Praze přihlášeno 159 kostelů. Zde je několik zajímavých kostelů, které můžete při večerních toulkách Prahou při této příležitosti navštívit.
Praha 1
· Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Pražský hrad, Hradčany
Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V katedrále svatého Víta na Pražském hradě vás ohromí stovky uměleckých děl, za nimiž stojí například Alfons Mucha, František Kysela, Max Švabinský a řada dalších českých autorů. Seznamte se s některými z nich.
· Kostel sv. Mikuláše, Malá Strana
Malostranský chrám sv. Mikuláše, jehož mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu, je jedním z nejvyhledávanějších pražských kostelů. Patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Stavěn byl v období výrazné proměny Prahy, kdy v 2. polovině 17. století dosavadní renesanční sloh byl vystřídán barokem.
· Kostel Panny Marie pod řetězem konce mosta, Malá Strana
Úžasnou atmosféru pak jistě nabídne také kostel Panny Marie pod řetězem na Malé Straně. Prohlídka kostela je nevšedním kulturním zážitkem. Kostel patří nejen mezi nejstarší, ale i nejpozoruhodnější sakrální památky naší vlasti. Při vstupu do chrámu vás zaujme především rozměrný oltář s monumentálním obrazem dokončeným kolem roku 1640 jehož autorem je Karel Škréta. Kostel je vedle bohaté heraldické výzdoby proslulý i tesanými kamennými náhrobníky pod kterými byli pohřbíváni jak členové, tak i představení.
· Kaple Panny Marie, Staroměstská radnice, Staré Město
Gotická kaple Panny Marie ve Staroměstské radnici patří k nejvzácnějším stavitelským památkám v Čechách. Spolu s obdobnou kaplí v budově Karolina je jediným dílem svého druhu v Praze. Nachází se v prvním patře radniční věže. Má gotická okna s kružbou, štíhlou jehlancovitou střechu s křížem a její průčelí je zdobeno kamennými znaky a sochami.
· Chrám Matky Boží před Týnem, Staré Město
Nejslavnější chrám Starého Města, chrám Matky Boží před Týnem, je architektonickým skvostem jedinečnou klenotnicí mimořádných uměleckých děl. Je úzce spjat s českou historií. Působili zde jako kazatelé Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže či Jan Rokycana, je tu pohřben světoznámý dánský astronom Tycho de Brahe, který v Praze pracoval pro Rudolfa II. V chrámu bylo uloženo srdce českého krále Jiřího z Poděbrad, který jeho stavbu štědře podporoval. Získáte zde nejen nové poznatky, ale především nové prožitky.
· Kostel Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského (Pražské Jezulátko), Malá Strana
Poutní kostel, ve kterém je uchovávána a uctívána světoznámá soška Pražského Jezulátka. Každoročně jej navštíví statisíce lidí z Čech i z celého světa. Je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu. Mimořádně dobře dochovaný barokní interiér zdobí díla předních českých umělců 17. a 18. století.
· Kostel sv. Františka z Assisi, Staré Město
Ranně barokní kostel, zasvěcený sv. Františku z Assisi byl vybudován v letech 1679-1688 podle projektu architekta J. B. Matheye. Na jeho výzdobě pracovali vynikající umělci své doby. Freska v kupoli je dílem V. V. Reinera, oltářní obrazy vytvořili M. L. Willmann a J. K. Liška, sochy jsou prací M. V. Jäckla.
· Kostel sv. Mikuláše, Staré Město
Chrám svatého Mikuláše patří k nejstarším na Starém Městě pražském, v pramenech je v souvislosti s povodní poprvé zmiňován již k roku 1273. V původním farním kostele s velkou kazatelskou tradicí působil Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova a další předchůdci husitství a reformace.
· Kostel sv. Martina ve zdi, Staré Město
Kostel svatého Martina byl vystavěn nejprve v románském slohu v letech 1178-1187, pravděpodobně na místě předchozí románské kaple. Podle kostela byla nazvána i osada, pro níž byl tehdy postaven: Újezd svatého Martina. Ke kostelu patřil také hřbitov a škola. V letech 1249-1253 byly vystavěny nové městské hradby, které farní osadu rozdělily na dvě části – před a za hradbami.
· Kostel sv. Tomáše, Malá Strana
Dnešní kostel sv. Tomáše stojí na místě stejnojmenného kostelíku, připomínaného již v polovině 13. století. Ve správě ho měli benediktini z Břevnova. Současná vrcholně barokní podoba kostela pochází z doby po přestavbě v první polovině 18. století.
Praha 2
· Bazilika sv. Petra a Pavla, Vyšehrad
Kapitulní chrám sv. apoštolů Petra a Pavla na Vyšehradě ve své nynější podobě je trojlodní pseudobazilika s kaplemi při bočních lodích, hloubkovým, trojboce uzavřeným kněžištěm se sakristií a kaplí na bočních stranách. Po stranách průčelí stojí dvojice věží. Fasády kostela mají náročnou novogotickou úpravu. Bohatě je upraveno zejména průčelí s portály a věže. Dnešní podoba je výsledkem radikální novogotické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Od roku 2003 má kapitulní kostel titul bazilika minor.
· Kostel sv. Ignáce, Nové Město
Kostel svatého Ignáce je mohutná barokní stavba z let 1658-1670. Je vybudován podle návrhu Carla Luraga. Portikus je dílem Pavla Ignáce Bayera, který postavil i kostelní věž. Bohaté barokní a rokokové vnitřní zařízení pochází převážně z doby kolem roku 1770. Vedle kostela stojí rozlehlá budova bývalé jezuitské koleje, dnes nemocnice. Jezuitská komunita sídlí v rezidenci za kostelem v Ječné ulici.
· Kostel sv. Ludmily, Vinohrady
Římskokatolický farní kostel svaté Ludmily na pražském náměstí Míru byl vybudován v letech 1888–1893 podle návrhu architekta Josefa Mockera na počest kněžny Ludmily. Chrám svaté Ludmily je považován za skvělý příklad novogotického slohu evropské architektury. Chrám se pyšní varhanami postavenými v závěru 19. století ve stylu romantismu. Zatímco architektura a výzdoba chrámu svaté Ludmily patří především do časů 19. století, je zde možno nalézt sakrální zařízení z 18., ale i 20. století. Interiér kostela upoutá každého návštěvníka svou výzdobou. Malby a ornamenty na zdech jsou od J. Jobsta. Fresky na zdech hlavní lodi a na stropě zachycují nejen řada světců, ale i postavy ze Starého zákona.
Praha 3
· Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Vinohrady
Národní kulturní památka od roku 2010, postavená v letech 1928–1932 podle návrhů slovinského architekta Josipa Plečnika. Dominantou chrámu je velká hranolová věž s velkými kruhovými hodinami. Interiéru dominuje socha Ježíše Krista se zvýrazněným srdcem, znázorňující lásku Boha k člověku.
Praha 4
· Kostel Panny Marie Královny míru, Lhotka
Kostel Panny Marie Královny míru byl vysvěcený v roce 1937. Je známý zvláště pro svou jedinečnou křížovou cestu od akademického sochaře Karla Stádníka. Presbytáři vévodí kopie sochy Panny Marie z mariánského sloupu, který stál až do svého stržení v roce 1918, a opět od roku 2020 stojí, na Staroměstském náměstí.
Praha 5
· Kostel sv. Václava, Smíchov
Kostel sv. Václava je trojlodní bazilika s dvojicí věží v západním průčelí, postavená v letech 1881-1885 podle projektu Antonína Barvitia v neorenesančním slohu inspirovaném vrcholnou florentskou renesancí. Jde o jednu z nejvýznamnějších církevních architektur 2. poloviny 19. století, prezentující jednotné slohové řešení architektury, plastiky a malby. Zároveň stavba dokládá dobovou prosperitu Smíchova jako tehdy samostatného, převážně průmyslového, sídelního celku v bezprostřední blízkosti Prahy.
Praha 6
· Bazilika sv. Markéty, Břevnov
Bazilika svaté Markéty Antiochijské je domovský kostel břevnovské farnosti, která je od nepaměti spravována otci benediktiny, a je tak do jisté míry neoddělitelně spjata s břevnovským klášterem.
Praha 7
· Kostel sv. Antonína Paduánského, Holešovice
Novogotický kostel postavený v letech 1908-1914 podle návrhu Františka Mikše. Stavba je trojlodní. Ve věžích jsou umístěné dva zvony: Kliment z roku 1572, přenesený z nedalekého kostela sv. Klimenta, a Václav — kopie Zvonu svobody z Philadelphie, darovaná americkými krajany v roce 1919 prezidentu Masarykovi. Současná úprava liturgického prostoru je dílem akademického sochaře Karla Stádníka.
Praha 8
· Kostel sv. Cyrila a Metoděje, Karlín
Chrám sv. Cyrila a Metoděje je trojlodní novorománská bazilika dlouhá 75 metrů. Stejnou výšku mají i obě věže. Byla postavená v letech 1854–1863 podle plánů vídeňského stavitele Karla Rösnera. Projekt přepracoval a stavbu řídil pražský architekt Ignác Ullmann.
Praha 9
· Kostel Povýšení sv. Kříže, Praha-Vinoř
Původní románská jednolodní stavba byla v letech 1727-1728 přestavěná do nynější barokní podoby. Projektantem byl pravděpodobně tvůrce vinořského zámku F. M. Kaňka. Kolem kostela býval od pradávna hřbitov. Avšak roku 1805 byl zrušený, zachovala se jen původní kostnice. Poslední stavební úprava kostela pochází z roku 1888. Za druhé světové války byl poškozený zásahem bomby. V roce 1998-1999 byl kostel naposledy opravený. Vybavení kostela je barokní.
Praha 10
· Kostel sv. Václava, Vršovice
Kostel byl postaven v letech 1929-1930 v konstruktivistickém stylu podle projektu architekta Josefa Gočára. Na výzdobě pracovali přední umělci, které Gočár přizval. Např. Josef Kaplický je autorem vitráže v oknech presbytáře, Alois Wachsmann navrhnul dnes již zaniklou barevnost interiéru, Bedřich Stefan vytesal čtrnáct reliéfů křížové cesty.
Seznam zapojených kostelů do akce Noc kostelů 2024 a program naleznete zde: www.nockostelu.cz
