Národní muzeum
Když stojíte uprostřed Václavského náměstí v hlavním městě, ihned poznáte, co je jeho dominantou. Budova Národního muzea není tolik stará, prožila snad ale všechno nejdůležitější z moderních českých dějin. A uvnitř ní najdete mnoho sbírek, které potěší malé, i velké. Jedná se o české národní bohatství, a tak to pro rodinu ani moc nestojí.
Jako první si pod vstupním schodištěm Národního muzea všimnete fontány. Pro děti může být důležité, že od ní až do věže vede 338 schodů. Poblíž se upálil i Jan Palach po okupaci roku 1968, která se podepsala i kulkami na fasádě. Vstupní sloupovou halu zdobí bronzové plastiky např. Libuše. Krásné schodiště často slouží ke koncertům a banketům, nebo zde natáčejí hollywoodští filmaři, třeba s Tomem Cruisem. Na stěnách chodeb jsou zase nástěnné obrazy 16 českých hradů a památných míst. Panteon, kde se předávají státní ocenění a pronášejí se zde proslovy politiků má rozlohu 400 m2. Kryje ho známá skleněná kupole a na stěnách můžete vidět obrazy významných událostí historie. Kromě bronzových soch Komenského, Palackého, hraběte Clam-Martinice a Kašpara ze Šternberka je zde 31 byst českých národních velikánů.
Historicky bylo nejdřív založeno pod názvem Vlastenecké muzeum roku 1818 provoláním zemské šlechty v čele s hrabětem Kašparem ze Šternberka. Až od roku 1922 nese název Národní muzeum. První, spíš přírodovědné sbírky, pocházející ze sbírek českých aristokratů, byly shromažďovány v Nostickém paláci Na Příkopě. Zásluhu o rozvoj měla řada významných osobností – Jan Evangelista Purkyně, Josef Dobrovský, Karel Jaromír Erben a mnoho jiných. Jednatel František Palacký s mladými vlastenci se zasloužili o rozšíření na historii a specializaci na kulturu a vědu. Při bourání hradeb Nového Města se podařilo dosáhnout, aby pro novostavbu muzea darovala městská rada pozemek po Koňské bráně. Vedením stavby byl pověřen Josef Schulz a postavil rozsáhlý novorenesanční objekt. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 18. května 1891. Dnes má pět odborných ústavů, které většinou sídlí mimo hlavní budovu. Kvůli nim si můžete udělat několik výletů po Praze, i celých Čechách.
Přírodovědecké muzeum
Hodí se hlavně pro děti, co milují přírodu. Věnuje se mykologii, botanice, entomologii, zoologii, antropologii. Především v hlavní budově Národního muzea proto můžete objevit mineralogické a paleontologické sbírky, co patří k nejstarším vůbec. Barrandeum, tedy jádro dalších sbírek věnoval světoznámý francouzský vědec Joachim Barrande, který působil v Čechách. Sbírku herbářů, která zase obsahuje přes dva miliony položek, založil počátkem 18. století cestovatel Tadeáš Haenke.
Historické muzeum
Věnuje se pravěku, starším i novodobým českým dějinám nebo národopisu. Třeba Lapidárium na Výstavišti slouží uměleckým sbírkám. Zaujme i mimopražská expozice české společnosti 19. století ve Vrchotových Janovicích. Zajímavé je Oddělení starších českých dějin. Základ sbírky tvoří antické památky, které se dostávaly do Národního muzea jako dary české inteligence, která v 19. století cestovala za poznáním do Středomoří. Pandánem vůči tomu je Československé dokumentační středisko nezávislé literatury (ČSDS), co bylo založeno v březnu 1986 skupinou českých exulantů v Německu, jako Jiří Gruša, Vilém Prečan a Karel Schwarzenberg.
Národopisné oddělení sídlí v Letohrádku Kinských pod Petřínem, kam vede pěkná procházka od Hradu a rozhledny. Fondy tam obsahují 200 000 kusů! Ukazují na hodnotu lidové kultury českého národa. Představují tradice hmotné i duchovní, tedy pro vás zajímavé lidové bydlení, zařízení domácnosti, hospodářství a řemesla. Můžete se podívat i na lidový oděv, umění, náboženství a zvyky. Nově otevřená je expozice Křižovatky české a československé státnosti ve 20. století na druhé straně centra, v Národním památníku na Vítkově. Zachycuje významné zlomy v dějinách 20. století. Hlavně vznik ČSR v roce 1918, období Mnichova v roce 1938 a zánik Československa. Důležité je i obnovení Československa a komunistický převrat roku 1948. Vše doplňuje vznik federace v roce 1968 a pád komunismu v roce 1989, spolu se zánikem Česko-Slovenska v roce 1992. Je opravdu moderně upravená a podíváte se i do míst, kde pohřbívali komunistické potentáty, jako Gottwalda!
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
sídlí na Betlémském náměstí, kam dojdete jednoduše od Národní třídy. Etnografické sbírky přiváželi Vojtovi Náprstkovi přátelé a cestovatelé z celého světa. Po roce 1946 bylo jeho zaměření orientováno na neevropské kultury. Sbírky jsou nesmírně bohaté a ve stálých expozicích je vystavena jen malá část, muzeum se snaží je postupně zpřístupňovat. Návštěvníkům je k dispozici i veřejná knihovna, kde je sbírka fotografií, stereoskopických obrázků, grafiky i gramodesek. Taky rozsáhlé archivy cestovatelů a Čechů žijících v zahraničí. Americké sbírky Národního muzea podávají obraz vývoje domorodých Indiánů od pravěku po současnost. V jedné části jde o tzv. kuriozity, sbírky misionářů a osadníků, později dary krajanů zasílané do vlasti. To určitě zaujme i děti. V současnosti jsou to předměty ze soukromých sbírek, často upomínky z exotických cest. Další jsou soubory, získané cílevědomou činností etnologů a archeologů. Předměty mají svou hodnotu v celosvětovém měřítku a opravdu stojí za to je vidět. Významné jsou zde i kultury Austrálie a Oceánie. Roku 1877 do sbírek daroval Jindřich Malý dřevěný kyj z Fidži. Tento bojový nástroj se stal základem rozsáhlé sbírky s dary soukromých sběratelů a cestovatelů. Za celou dobu se podařilo Náprstkovu muzeu z oblastí Tichého oceánu shromáždit více než 6000 sbírkových předmětů. Bohaté expozice asijských kultur je však umístěno v zámku Liběchov u Mělníka.
Muzeum české hudby
Toto oddělení by mohlo přitáhnout mladé lidi. Součástí oddělení Národního muzea je totiž i Centrum pro dokumentaci populární hudby a nových médií. Vzniklo teprve roku 2008 z potřeby věnovat pozornost oblastem hudební kultury, které byly v minulosti klasickou hudební vědou opomíjeny. První sbírky už se budou brzy prezentovat v Muzeu hudby na Malé Straně. Muzeum Bedřicha Smetany zase nabízí pěknou procházku. Od roku 1936 totiž sídlí v překrásné novorenesanční budově bývalé Staroměstské vodárny na vltavském břehu v těsném sousedství Karlova mostu. Tedy v místě s překrásným výhledem na řeku Vltavu a na panorama Pražského hradu. Muzeum Antonína Dvořáka je od roku 1932 umístěno do letohrádku Amerika poblíž I.P. Pavlova. Udržuje kontakty s domácími i zahraničními aktivitami, hlavně s Dvořákovou společností ve Velké Británii. Přicházejí sem návštěvníci z celého světa a chtějí prostudovat skladatelovy rukopisy, fotografie, včetně fonotéky. Jsou zde pořádány besedy a koncerty, na které se můžete vydat i vy.
Knihovna Národního muzea
Vznikla hned při založení muzea. Jejím základem byly knihovny šlechtických rodů, zejména Kolovratů-Krakovských, Kinských a Josefa Dobrovského. Součástí knihovny býval i Literární archiv, který byl předán do péče Památníku národního písemnictví. Moderní je expozice Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou. Pro knihomoly a studené zimní večery to může přinést něco zajímavého k bádání.
