Na Zvičinu

Zvičina jako nejvyšší bod oblasti (671 m n. m.), již příznačně nazýváme Podzvičinskem, je přirozeně jedním z nejlákavějších cílů výletníků, a to zvláště těch, kteří ocení nádherné, široké výhledy po okolí. Na vrchol Zvičiny mířily zástupy lidí již od nepaměti, ovšem zprvu je sem vedly zřejmě poněkud jiné pohnutky, než je tomu dnes. Na temeni tohoto vrchu byl vystavěn poutní kostelík, jehož existence je doložena již k roku 1560. Původně zde stála s největší pravděpodobností dřevěná kaple, na jejím místě byl roku 1706 nákladem Ferdinanda Kotulinského z Kotulin vystavěn kamenný barokní kostelík zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Tento jednolodní kostel s trojbokým presbytářem a hranolovitou věží v západním průčelí v roce 1873 vyhořel, a proto byl v několika následujících letech opravován a částečně i upravován.

Výhled ze Zvičiny

V souvislosti s rozvojem turistiky byl v druhé polovině 19. století na vrcholu Zvičiny v sousedství kostela sv. Jana Nepomuckého vystavěn výletní hostinec. V roce 1900 jej zakoupil Klub českých turistů, který nechal v roce 1924 původní stavbu zbořit a na jejím místě postavil modernější budovu Raisovy turistické chaty s rozhlednou. Z rozhledny Raisovy chaty a taktéž z nezalesněných míst vrcholu Zvičiny je překrásný kruhový rozhled nejen na celou oblast Podzvičinska, ale i na velkou část krajiny naší republiky. Nejpatrněji na obzoru vystupují, jak také jinak, Krkonoše, výhled se však otevírá i na Jizerské hory s Ještědem, Turnovsko a Jičínsko, při zvlášť dobré viditelnosti je rozpoznatelné Ralsko, Bezděz i vzdálená Milešovka, v pozadí sledujeme rovinu Polabskou, z níž vyniká Kunětická Hora, vidíme také Železné hory, výběžky Českomoravské vysočiny, hory Orlické či Hejšovinu v Prusku a konečně Žaltmanským hřbetem se vrací panorama opět ke Krkonošům.

Běžky, sjezdovky a paragliding

Zvičina je vedle turismu také rájem pro vyznavače různých sportů. Raisova chata je velmi oblíbeným cílem milovníků běžek, na odlesněném severním svahu byla vybudována sjezdová dráha s lyžařským vlekem. Ovšem terén přeje i sportům moderním, neboť tvar tohoto kopce, který se k severovýchodu ostře svažuje do údolí, vytváří vhodné podmínky pro start paraglidingu. Vrchol Zvičiny je snadno přístupný i milovníkům výletů cyklistických či motoristických. Až na jeho temeno směřuje od vísky Zvičiny, jež se rozkládá na mírnějším západním svahu tohoto kopce, zpevněná asfaltová silnice. Pod obcí Zvičina se ocitáme na západním úbočí celého Zvičinského hřbetu, kde se tato silnice rozchází dvěmi směry, a sice na jih přes Chroustov do Miletína a na opačnou stranu Zvičinského hřbetu, tedy k severu do Horní Brusnice.

Kam ze Zvičiny

Na Zvičině se křižují turistické stezky směřující na všechny světové strany. Na jih vedou stezky do Miletína, k jihozápadu přes obce Bezník, Vřesník a Brtev s pěknými výhledy na Bělohradskou pahorkatinu míří cesta ze Zvičiny do Lázní Bělohradu. K západu se můžeme vydat přes samoty na Vyšehradě a zapadlou vesničku Kal až na Pecku. Kal se pyšní mnoha krásnými stavbami lidové architektury, z nich nejzajímavější je roubený Kalský mlýn, nedaleký Bystrý mlýn a kovárna z konce 18. století se znakem ve štítě. K severu směřuje turistická stezka do Horní Brusnice, Mostku a pro zdatnější turisty dále až do Hostinného. Velmi pěkný výlet se nabízí i po hřebeni Zvičinského hřbetu, jenž na jihovýchodě plynule přechází pískovcovými sklaními útvary Čertovy hrady poblíž Dvora Králové do nižšího Libotovského hřbetu, který směřuje dále k jihovýchodu a posléze se svažuje do pahorkatiny v severním okolí Jaroměře. Zamíříme-li do Bílé Třemešné, sestoupíme po prudším východním svahu ke kamenné kapli, která byla vystavěna u zdejšího léčivého Mariánského pramene. Opodál byly při tomto prameni založeny lázně nazývané jako Lázně pod Zvičinou, dříve též Lázně u studny Mariánské či Mariánské lázně, dnes je však z budovy lázní zřízen hotel.

Bélá Třemešná

Nejpřístupnější cesta na Zvičinu pro nemotorizované turisty vede právě z Bílé Třemešné, neboť zdejší železniční zastávka je nejbližší a nejspolehlivější dopravní spojovatel – z vrcholu Zvičiny jsou to pouhé 4 kilometry cesty. Obec Bílá Třemešná, jejíž existenci prameny prvně zmiňují k roku 1370, se rozkládá na severovýchodním úpatí Zvičinsko-libotovského hřbetu nedaleko Dvora Králové. Na jihovýchodním konci obce stával kdysi Černý zámeček Jiřího Sádovského ze Sloupna, který však byl v 60. letech 19. století rozbořen. V jeho zdech v letech 1626-1628 pobýval před svým definitivním odchodem z Čech Jan Ámos Komenský. Dnes je na místě bývalého zámečku vybudován památník Jana Ámose Komenského a v sousedství byl umístěn Komenského pomník, vytvořený Ladislavem Zívrem v roce 1958.

Nedaleko obce Bílá Třemešná v hluboce zaříznutém údolí řeky Labe se nachází také zajímavá technická památka. Jedná se o jednu z nejstarších přehrad v Čechách, dříve též nazývanou Těšnovská přehrada či přehrada Les Království. Byla vystavěna na řece Labi v letech 1910-1919 a jejím hlavním účelem bylo zadržovat vodní přívaly z Krkonoš. Vodní nádrž začíná u obce Debrné a vytváří 8 km dlouhou vodní plochu, ohraničenou příkrými svahy nad údolím, jež v Kocléřovském hřbetu prorazila řeka Labe. Hráz této přehrady je 224 metrů dlouhá, 41 metrů vysoká, její šířka činí v základech 37 metrů, v koruně pak 7,2 metrů a je přizpůsobena dopravnímu provozu. Hloubka přehrady u hráze dosahuje až 28 metrů, pod hrází byla vystavěna hydroelektrárna. Od přehrady v Bílé Třemešné se můžeme snadno dostat po turistické značce či po silnici přes Verdek do asi 5 kilometrů vzdáleného Dvora Králové.