Mohelnicko
Mohelnice
Kdo jede po rychlostní silnici z Olomouce na sever, nemůže minout staré moravské město Mohelnice. Jeho historie sahá hluboko do minulosti, o čemž svědčí řada pamětihodností, které si můžeme ve městě prohlédnout.[/]
Celých 6 století, 13. stoletím počínaje, byla Mohelnice majetkem olomouckých biskupů, což se dodnes odráží v charakteru města i řadě církevních památek. Za všechny uveďme zdejší původně gotický farní kostel ze 14. století se zazděnými renesančními náhrobky či monumentální morový sloup na náměstí. [/]
Nejvzácnější památka města byla objevena teprve nedávno v budově muzea, umístěného v areálu bývalého biskupského hrádku s přízemními prostorami z 16.–18. století. Jde o renesanční nástěnnou malbu s výjevem biblického podobenství o bohatci a Lazarovi, z níž na nás dýchne svou duchovní atmosférou zcela jiná doba. Celoročně přístupné muzeum má pro své návštěvníky připraveny i další expozice, poutavě dokládající historii města a jeho okolí.[/]
Po vybudování železnice na trati Olomouc – Praha v roce 1845 se Mohelnice vyvinula v průmyslové město. Měla zde sídlo i neobvyklá výrobní odvětví, jako výroba kostelního náčiní, logaritmických pravítek nebo zápalek. Dnes ve městě dominuje elektrotechnický průmysl. [/]
V souvislosti s průmyslem stojí za zmínku okolní těžba štěrkopísku, díky které vzniklo v blízkosti Mohelnice rozsáhlé jezero místními nazývané Mohelnický bagr. Jeho severní břehy sahají v současnosti téměř k okraji města a v letních měsících si tu můžeme zaplavat i zasurfovat. Jižní část jezera, která končí až u Moravičan, byla vyhlášena přírodní rezervací Moravičanské jezero.[/]
Okolí Mohelnice
Pokud se budeme v Mohelnici a jejím okolí pozorně dívat kolem sebe, všimneme si jinde nevídaného množství kamenných soch. To proto, že se na zdejším panství u vesnice Maletín po mnoho staletí těžil kvalitní sochařský pískovec, z něhož je například i sloup Nejsvětější Trojice a barokní kašny v Olomouci. [/]
Jen několik minut jízdy západním směrem od Mohelnice se nacházejí další dvě zajímavé architektonické památky. Tou první je renesanční tvrz v Podolí z roku 1551, druhou najdeme v obci Vyšehorky – raně gotický kostel Všech svatých, kterým se pro jeho malebnost nechával rád inspirovat i malíř Adolf Kašpar.[/]
Severozápadně od Mohelnice se vypíná zdaleka viditelná mohutná stavba hradu Mírov. Také ten patřil již od 13. století olomouckému biskupství. Zpočátku v něm pobýval sám biskup, později sloužil jako vězení pro kněze a po roce 1855 se stal jednou z největších věznic s ostrahou v českých zemích. [/]
Zámek Úsov
Východně od Mohelnice, proti hradu Mírov, se vypíná rovněž zdaleka viditelný zámek Úsov. Při dobré viditelnosti lze ze silnice současně vidět dokonce tři hrady. Tím třetím je jižně od Mohelnice stojící hrad Bouzov. Původně šlo o strážní hrady, ochraňující toto území od nepřátel. [/]
Úsovský hrad byl v letech 1691-1692 přestavěný na zámek. Když po roce 1848 význam zámku jako centra panství poklesl, našel pro něj kníže Johann II. z Lichtenštejna nové využití a založil zde lovecko-lesnické muzeum, které tu najdeme dodnes. Uspořádáno je téměř stejně jako na počátku. Schodiště a chodby zdobí lovecké trofeje, v sálech je vystavena zvířena z lichtenštejnských revírů v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Dolním Rakousku, africká a jiná cizí fauna z loveckých výprav a dobové lesnické sbírky. [/]
Městečko Úsov
Úsov, stulený pod zámkem, svým rázem tak trochu připomíná zašlá století. Jeho poklid nenarušila ani železnice, ani průmysl, který tu kdysi představoval jen panský pivovar a palírna. Zvláštností Úsova bylo, že v něm byli odedávna, snad již od Přemysla Otakara II., usazeni židé. Od roku 1727 měli na okraji Úsova vlastní židovské město, v němž na rozloze pouhých necelých tří hektarů žilo několik stovek obyvatel. Ze židovského města se zachovalo 35 domů se synagogou. Největší pamětihodností je hřbitov, na němž můžeme najít až tisíc náhrobků.[/]
Cestou z Úsova do Zábřehu budeme projíždět obcí Dubicko. Kromě barokního kostela Povýšení sv. Kříže od stavitele A. Sally (1710-1741) bychom si neměli nechat ujít pozoruhodný památník obětem 1. světové války od známého českého sochaře Vojtěcha Suchardy (1921). Za obcí Hrabová mineme po pravé straně vitošovský lom a ještě před Zábřehem nás určitě zláká k zastávce vůně linoucí se z domácí pekárny v Leštině, kolem které silnice vede.[/]
Pokud se rozhodneme navštívit Úsov a úsovský zámek, máme na vybranou. Cesta autem v délce sedmi kilometrů východně od Mohelnice bude asi nejrychlejší a nejpohodlnější, ale připravíme se tak o pěkný pěší výlet. Milovníci pěší turistiky zřejmě zvolí jako výchozí místo železniční stanici Moravičany, odkud nás povede turistická značka až k zámku. Cestou vedoucí severním cípem Litovelského Pomoraví se můžeme seznámit s přírodními rezervacemi Doubrava a Bradlec, kterými vede naučná stezka. Trasa je asi 8 km dlouhá a mohou ji využít i cykloturisté. [/]
Jako cyklisté projíždějící Mohelnickem po Moravské stezce (trasa Znojmo- Jeseník) si jistě rádi uděláme občerstvovací zastávku v Moravičanech, minout bez povšimnutí bychom zcela jistě neměli již zmíněnou Mohelnici, v okolí obce Stavenice se můžeme pokusit hledat zbytky valů slovanského hradiska a máme-li rádi technické památky, určitě si nenecháme ujít vodní elektrárnu v Háji u Třeštiny.
