Mladečské jeskyně: cesta do pravěku na Hané

Cesta z hanácké metropole Olomouce na západ po dálnici D35 nekopíruje jen po pravé straně Litovelské Pomoraví. Exit 245 vás doleva navede přímo do obce Mladeč, kde jen kousek od náměstí zve více než sto let hrázděný vstupní pavilon do vzácné archeologické i geologické lokality – Mladečských jeskyní.

Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů příroda vytvořila ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Symbolem podzemního systému je přes dva metry vysoký stalagmit Mumie. V jeskyních jsou malebná zákoutí, kde se vedle starých krápníků tvoří i nová výzdoba. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené prostory patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně.

Mladečské jeskyně jsou ale také největší a nejstarší sídliště cromagnonského člověka ve střední Evropě. Světově proslulou archeologickou lokalitou je Dóm mrtvých se zbytky ohnišť a kostí pravěkých zvířat a rekonstrukcí dávného rituálu. V podzemí Třesína byla objevena řada koster pravěkých lidí, přičemž jde o jednu z prvních lokalit, kde se novodobí lidé usadili.

S prvním výkopem začal výzkumník Josef Szombathy 7. června 1881. On a jeho následovníci nalezli přes 100 lidských ostatků. Ze zvířat se „navěky“ v jeskyni pohřbili jeskynní lvi a medvědi, nechyběly kostry sobů či pravěkých bizonů.