Malebné Jablonecko
Okres Jablonec nad Nisou byl nejmenším a nejlesnatějším okresem naší republiky. Zároveň je protkán jednou z nejhustších sítí značených turistických cest a tak máme mnoho možností, jak s jejich pomocí poznat ten kraj lesů a horských luk na jižním pomezí Jizerských hor. Nejdále k jihu zasahuje Černostudniční hřbet. Nejpohodlněji na něj vystoupáme zelenou značkou z Jablonce n. N. Na 869 m n. m. vysoké Černé Studnici stojí známá turistická chata se sto let starou kamennou rozhlednou. Odtud nás povede červeně značený hřebenový chodník přes pověstmi proslulou skalní vyhlídku Muchov (787 m n.m.) s mohutným suťovým polem až na další skalní rozhlednu Terezínku. Tuto skálu, zvanou kdysi Šouf, zpřístupnil turistům v polovině 19. století vytesanými schody tanvaldský továrník Mayer a nazval ji po své manželce. Hluboko pod námi se rozkládá na soutoku říček Kamenice a Desné průmyslová tanvaldská kotlina. Odtud můžeme v cestě pokračovat zeleně značenou stezkou, která stoupá do malebných lučinatých svahů Příchovického hřebene. Sestoupíme-li pak opět modře značenou cestou do údolí Desné, poznáme celou bývalou rozlehlou obec příchovickou s mnoha osadami zvanými třeba Pustiny, Světlá nebo Morava. Kdysi zde bývaly malé sklářské hutě, dnes dávno stržené. Jako památka na sklářskou výrobu ale dodnes zůstaly v kraji mačkárny skla, zvané tady drukety či drikety. Jsou to drobné domy s komínem přistavěným z boku. V mnohých ještě dodnes pracují staří skláři, kteří z dodaných tyčí skla mačkají drobné předměty.
Z údolí, od soutoku Bílé a Černé Desné, si můžeme pro další cestu Jabloneckem zvolit různé cíle. Velice známá je Protržená přehrada, která leží vysoko v horách na říčce Bílé Desné. V září 2006 se tady sešly tisíce lidí, aby vzpomenuli 90. letého výročí tragického protržení této sypané zemní hráze, které mělo za následek zničení obce Desné a smrt desítek jejich obyvatel. Žlutě značená cesta nás odtud vyvede na nedaleké Mariánskohorské boudy, kde je i terénní stanice správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Odtud vede k jihu zeleně značená lesní cesta do asi nejmalebnější horské obce Jablonecka, do Mariánské Hory, roztroušené na strmých svazích Velkého hřebene. Dominantou jižního obzoru je mohutný Tanvaldský Špičák (830 m n. m.). Je navštěvován zejména v zimě, protože jeho sjezdové a slalomové tratě jsou nejlepší z Jizerských horách a mají parametry vhodné i pro závodní lyžování. Z kamenné rozhledny postavené na vrcholu hory v roce 1909 je krásný a daleký kruhový rozhled.
Značená cesta nás svede ze Špičáku až hluboko do údolí říčky Kamenice do obce Jiřetín pod Bukovou. Hora Buková (836 m n. m.) leží vysoko nad obcí na žlutě značené stezce. Není tvořena – na rozdíl od okolních hor a hřbetů – žulou, ale čedičem, díky kterému mají i její lesy odlišný charakter. Budeme-li pokračovat dál stejnou stezkou, dojdeme brzy znovu do údolí Kamenice a sice na konečnou stanici železnice v Josefově Dole. Vlak nás odtud zaveze přes Smržovku zpět do Jablonce n. N., do města, v němž jsme naší cestu lesy a loukami Jablonecka započali.
