Krušnohorské přehrady

V Krušných horách bylo vybudováno několik přehrad, které slouží jako zásobárny pitné vody či zásobárny užitkové vody pro podniky v hnědouhelné pánvi. V námi popisované části jich je celkem sedm. Některé z nich jsou krásnými technickými památkami se zděnými hrázemi z lomového kamene (Janov, Jezerka, Kamenička), jiné jsou novější, ať už betonové (Fláje, Křímov) či sypané (Jirkov, Přísečnice), dvě z nich jsou na krušnohorských pláních a jejich hladina zabírá velkou plochu (Přísečnice – 362 ha; Fláje 153 ha), ostatní jsou mnohem menší (6-16 ha), přičemž nejmenší nádrž zabírá plochu fotbalového hřiště (Jezeří 0,64 ha). V každém případě všechny nádrže vytvářejí příjemné prostředí a je turistickým zážitkem se k nim vydat. K některým se snadno dostaneme autem (Fláje, Přísečnice), k jiným musíme kousek pěšky. Většina z nich je obehnána cedulkami se zákazem vstupu kvůli ochraně vodního zdroje.[/]
Pojďme se tedy na jednotlivé nádrže podívat blíže. Poblíž českého Jiřetína bylo na Flájském potoce vybudováno vodní dílo Fláje. Na hráz se sice autem nesmí, pouze pěšky a na kole, ale dá se zastavit hned vedle hráze z obou stran. Přehrada byla postavena v letech 1951-1964 a zatopila tehdy obec Fláje. Její rozvaliny na nás stále vykukují jako nějací duchové při nízkém stavu vody, jako tomu bylo např. v roce 2004, kdy vystoupil dokonce i starý flájský most, technická památka. Dřevěný kostelík v bývalé osadě Fláje byl rozebrán a přenesen do nedalekého Českého Jiřetína. Základy původního kostela jsou však u nádrže patrny dodnes (nejsou zatopeny ani při normálním stavu vody). Hráz přehrady je dutá a podle znalců je ideálním místem pro skladování ovoce. Návštěva těchto obrovských prostorů v hrázi je skutečným zážitkem.[/]
Vodní dílo Janov 5 km od Litvínova leží v sevřeném údolí potoka Loupnice. Bylo vybudováno v letech 1911-1914. K nádrži se dostaneme po červené a modré turistické značce ze silnice Křižatky – Mníšek. Na hráz se sice nesmí, ale lze ji přehlédnout z cesty, která kolem nádrže vede. Uprostřed zděné 45 m vysoké hráze vyklenuté proti vodě je malá věžička. Do nádrže je přiváděna rovněž voda z potoka Svídnice z čerpací stanice Mníšek.[/]
Údolní nádrž Jezerka na Vesnickém potoce patří mezi ty hůře přístupné. Byla postavena v letech 1902-1904 Moritzem Lobkowitzem a slouží k zásobování pitnou vodou. Má zděnou hráz vyklenutou proti vodě a je nejmenším přehradní nádrží Krušných hor. Lze se k ní dostat z Tereziny cesty.[/]
Další nádrží k zásobování pitnou vodou je vodní dílo Jirkov. Leží na řece Bílině a bylo postaveno v letech 1960-65. Přehrada má sypanou hráz, kolem vodní nádrže je ochranné pásmo a nejsnáze se k ní dostaneme po asfaltové silničce z Orasína. Nad nádrží na skalnatém ostrohu jsou zbytky hradu Najštejna, tedy pouze valy a hromady kamení, ale je odsud krásný pohled na celé vodní dílo.
Vodní dílo Kamenička na říčce Kameničce, přítoku Chomutovky pochází z let 1899-1904. Hráz je obloukovitá, zděná z lomového kamene a až k hrázi se dostaneme snadno po modré turistické značce z Chomutova. Před vstupem na hráz je brána s ostrými hroty, které bývají navíc natřeny vazelínou![/]
Nedaleko leží vodní dílo Křímov, novější přehrada z let 1953-58. Má betonovou hráz a až k ní se snadno dostaneme od Třetího mlýna po asfaltové silničce (žlutá turistická značka k hrázi nevede). Prakticky celou přehradu je možné obejít či objet na kole, aniž bychom porušovali jakýkoliv zákaz.[/]
Posledním vodním dílem středních Krušných hor je vodní dílo Přísečnice. Bylo vybudováno v letech 1969-1976 a jedná se o největší vodní plochu v Krušných horách (362 ha). Slouží také jako zásobárna pitné vody pro severočeskou hnědouhelnou oblast a částečně jako ochrana před povodněmi. Má i energetické využití, průmyslový přivaděč vede vodu do malé vodní elektrárny Hradiště. Hráz přístupná není a vstup k vodní hladině není dovolen, ale vodní dílo lze obdivovat ze všech stran ze silnic, které kolem vodní plochy vedou.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama