Kraj kolem Benecka
Svoje dnešní putování začneme ve Víchovské Lhotě – rodiště jednoho z největších českých realistických krajinářů Františka Kavána (1866-1941). Tuto rázovitou podhorskou obec najdeme asi pět kilometrů od Jilemnice.[/]
Dále se vydáme do kopce, kdy pojedeme po silnici s krásným výhledem jak na pohoří Krkonoš, tak i do jeho podhůří. Odbočíme do obce Křížlice, menší vesničky z 15. století známé tím, že má dva kostely, empírový katolický kostel Sv. Jana Křtitele z roku 1814 a evangelický kostel z roku 1785. V minulosti zde působila řada náboženských sekt, které využívaly relativní odlehlosti obce. V Křižlicích lze shlédnout krkonošskou galerii s krkonošskými náměty. Obec byla kdysi známá výrobou likéru pana Bradlera – „pravé krkonošské jeřabinky“. V současnosti nalezneme v Křižlicích místo pro klidnou rodinnou rekreaci.[/]
Necelé dva kilometry přijedeme po dříve velmi významné silnici, které se říkalo „Hutní cesta“ do obce Roudnice, malinké vesničky, kde žije jen 45 obyvatel. Hutní se jí říkalo proto, že spojuje Jilemnici s Rokytnicí nad Jizerou, kde bývala sklářská huť. [/]
U prodejny potravin odbočíme na zkratku, která nás zavede do již většího zimního střediska Vítkovice v Krkonoších. Husté zalesnění a značná nadmořská výška jsou příčinou, že patrně až v polovině 15. století zde vzniká první hospodářský dvůr. První písemná zmínka o Vítkovicích je však až z roku 1606. [/]
Na Farmě Hucul se můžeme svézt na koni. Pro zdatnější jezdce pořádá Farma Hucul vyjížďky po horách, v zimních měsících na saních.
Lyžaři zde mohou využít služeb čtyř lyžařských vleků. Zde se také můžeme ubytovat ve spoustě penzionů a apatrmánů. Pokud se rozhodneme pokračovat dále, sjedeme k říčce Jizerce a za ní se vydáme vzhůru po Masarykově horské silnici na známé horské středisko Horní Mísečky, kde již v roce 1642 byly postaveny dřevěné boudy. Leží v nadmořské výšce 1 000 m a najdeme zde řadu rekreačních objektů, končí zde naučná stezka Prameny Labe a v zimě se můžeme svézt na sjezdových tratích všech obtížností pro začátečníky i pokročilé lyžaře. Můžeme využít i další služby: snowboard park, snowboardová škola a snowtubingová dráha určená pro děti i dospělé.[/]
Na nejhezčí kousek Krkonoš,1141 m n. m. vysoké Zlaté návrší se dostaneme buď pěšky, nebo kyvadlovou autobusovou dopravou z Míseček. Společně s Kotlem (1435 m n.m.) a Lysou horou (1343,6 m n.m.) tvoří trojici nejvýraznějších hor západních Krkonoš.[/]
Za povšimnutí stojí zbytky pohraničního opevnění ze sklonku třicátých let dvacátého století, kterému předcházel projekt a výstavba takzvané Masarykovy horské silnice z Jilemnice, jejíž budování začalo v roce 1934.
Zlaté návrší je jedinečným výchozím místem, odkud můžeme pokračovat dál k prameni Labe, Rokytnice nad Jizerou, Harrachova, Špindlerova Mlýna nebo na Sněžku.[/]
Při zpáteční cestě přijedeme do obce Štěpanice. Zde stával hrad Štěpanice, o kterém nalezneme první písemnou zmínku z roku 1304. V současnosti se na místě hradu nachází zřícenina bašty a zbytků obranného systému. My ale odbočíme doprava do vrcholového rekreačního a sportovního centra Benecka. To svou polohou v 1000 m n. m. patří mezi nejvýše položené obce v Krkonoších. Jihozápadní poloha zajišťuje dostatek slunce a proudění vzduchu velmi čisté ovzduší. Svahy, lesy a louky nabízejí dobré možnosti k lyžování, turistice, sběru plodů a k rekreaci. [/]
Za povšimnutí stojí deset v nedávné době opravených křížů a kaple sv. Václava na hřbitově. Ubytování seženeme ve více než 80 ubytovacích zařízeních a pro milovníky lyžování a zimních sportů zde čekají upravené lyžařské běžecké tratě v délce přes 50 km, po kterých se třeba dostanete až do Špindlerova Mlýna. Jako v každém horském středisku zde najdeme mnoho lyžařských vleků. Rozhledna na hoře Žalý (1036 m n. m.). nám poskytne krásný rozhled do kraje.[/]
To je jeden z posledních dnešních cílů našeho cestování. Při sjíždění do údolí říčky Jizerky projedeme převážně zemědělskou vesnicí Mrklov a odtud nás dělí jen dva kilometry od města Jilemnice.
