Víte, že jen pár kilometrů od Pardubic se nacházejí místa, kde se mísí historie, vzácná příroda a drobné zázraky lidské tvořivosti? Vydali jsme se na přibližně 50 kilometrů dlouhou trasu, která nás provedla od gotického kostelíka v Kočí až po jedinečné písečné přesypy a tajemné zákoutí PR Nemošická stráň. Na kole nebo autem tu objevíte nejen krajinu s pestrou historií, ale i místa, která pomáhají přežít ohroženým druhům rostlin, hmyzu i plazů. Přidejte se a poznejte s námi poklady Pardubicka a Chrudimska, které často zůstávají mimo hlavní trasy turistických průvodců.
Z Kočí až do gotického času
Obec Kočí byla založena kolem roku 1260 a existují dvě vysvětlení názvu. Jednou variantou je to, že se jedná o ves ležící v údolí. Druhá pak nabízí pojmenování vycházející z bydliště Kočkova. Za pozornost stojí sakrální stavba Kostel sv. Bartoloměje, jedná se o národní kulturní památku v gotickém stylu. Vstupní část tvoří dřevěný krytý most na pilířích, k němuž dále přiléhá rovněž dřevěná zvonice. Stavbu původně údajně obklopovala bažina, do které podle pověsti sjela s kočárem zakladatelka kostela, která následně za své vyproštění nechala vybudovat kapli. Stavba je pro svoji specifičnost často vyhledávána zahraničními turisty.
Uprostřed třešní a švestek starých časů
Nedaleko obce Topol se určitě zastavíme v PR Habrov, na jejímž okraji se nachází Sady starých krajových odrůd ovocných dřevin. Typické jsou zejména různorodé odrůdy třešní, příkladem je odrůda Kaštánka nebo Napoleonka a ze slivoní pak Chrudimská švestka. Takový sad obsahuje dřeviny různého stáří a výjimkou nejsou opravdu staré stromy s polámanými i odumřelými větvemi. Součástí rezervace Habrov je také archeologickými nálezy potvrzené významné neolitické hradiště, které zřejmě zaniklo násilně po dlouhém obléhání a již nebylo znovu obnoveno.
Padesátá rovnoběžka jako orientační bod
Na polní cestě mezi obcemi Ostřešany a Nemošice potkáme kámen označující 50. rovnoběžku severní šířky, která tudy prochází. Kámen s označením byl v roce 2022 zhotoven Spolkem Nemošice 700 za spolupráce obce Ostřešany a ozvláštňuje spojnici mezi těmito obcemi. Neleží však na cyklostezce ani turistické značce, nicméně tato cesta je na kole velice dobře sjízdná a rozhodně je příjemným zpestřením trasy.
Strmý svah plný života — Nemošická stráň
Následně se dostáváme ke krásnému přírodnímu zákoutí – PP Nemošická stráň – významná lokalita na pravém břehu řeky Chrudimky. Při cestách do nemocnice v Pardubicích nás ani jednou nenapadlo, že v těsné blízkosti silnice je tak nádherné místo, které rozhodně stojí za to navštívit a pokochat se pohledem na zachované zbytky původních společenstev, která se z tohoto regionu již téměř vytratila. Základem je říční terasa tvořená vápnitými jílovci s výskytem otisků a schránek měkkýšů z období druhohor. Typické jsou říční nánosy štěrku a písku, pro změnu z éry čtvrtohor. Stráň je opravdu hodně strmá a pokrytá rostlinnými společenstvy dubo-jilmových doubrav a dubohabřin. Botanicky ceněná je oblast kromě jiného i díky výskytu vzácné chráněné rostliny – kruštíku polabského – nenápadné orchideje z čeledi vstavačovitých. Méně známý je i parazitický podbílek šupinatý.
Pozor ať mě nepřejedeš! Díky, užovka
Při projíždění Nemošickou strání nás na několika místech překvapil mezi stromy pověšený transparent s výzvou cyklistům na zvýšenou opatrnost ve snaze ochránit užovky podplamaté. Název tohoto hada znamená něco jako dole skvrnitá a vyhledává zejména okolí vod s dostatkem ryb, které jsou její hlavní potravou. Někdy díky propojení skvrn může dojít k záměně se zmijí obecnou, ale tato užovka patří mezi nejméně jedovaté ze všech jedovatých hadů a pro člověka není nebezpečná. Umí také velice dobře lézt po rozvětvených stromech a keřích, které využívá pro slunění. Kromě užovky podplamaté se zde vyskytují další plazi – slepýš křehký nebo ještěrka obecná.
Broukoviště aneb hotel pro hmyzí larvy
Dále směřujeme k přírodní zajímavosti, která je vytvořená na okraji Studáneckého lesa v Pardubicích. Jedná se v podstatě o hmyzí hotel, který se oficiálně nazývá logger, ale přívětivější název je rozhodně ten náš v češtině – broukoviště – to každopádně dává hned jasně najevo, oč se vlastně jedná. Na zbudování nejzákladnějšího hotýlku pro brouky stačí dřevo jakéhokoliv staršího listnatého stromu. Kmeny je nejlepší upevnit v zemi, aby nedošlo ke zničení této stavby silným větrem. Ideálem je slunné místo, protože právě prohřáté dřevo mají v oblibě larvy většiny hmyzáků.
Broukoviště významnou měrou pomáhá uchování rozmanitosti přírody. Většina brouků je nějakou část svého života závislá na odumírající dřevní hmotě. Ta je však aktuálně v naší zastavěné krajině nedostatkovým zbožím, a proto může být broukoviště jedním z řešení na pomoc hmyzím zástupcům.
Pumptrack Kolosmrt — adrenalin mezi stromy
Od Broukoviště směřujeme Studáneckým lesem omrknout přírodní pumptrack. Z popisku k tomuto místu se dozvídáme, že místní název zní poměrně morbidně – Kolosmrt – což opravdu láká vyzkoušet si tento pumptrack na vlastní kůži. Útvar zřejmě vznikl po dopadu bomby během 2. světové války a dnes slouží k nácviku techniky mnohým bikerům.
Písečný přesyp Vesecký kopec
Zvláště chráněným územím rozkládajícím se na ploše asi 0,7 ha je písečný přesyp tvořený pískem vyvátým z labských říčních teras. Dlouhou dobu byl tento polabský fenomén považovaný za nejvyšší písečný přesyp v Čechách. Poté, co zde byla ukončená těžba, byl i z důvodu bezpečnosti přesyp uměle oploštěný. Hlavním důvodem ochrany je zachování výskytu vzácných pískomilných druhů, zejména některých bezobratlých, mezi něž patří krajník hnědý nebo svižník polní. Nedaleko se nachází ještě Přesyp u Malolánského, kde je hlavním předmětem ochrany ostřice pískomilná.
Kde se Chrudimka potkává s Novohradkou
Závěr našeho výletu patří zastavení u soutoku řeky Chrudimky a Novohradky, ke které vede směrovací tabule. Je zde umístěná lavička pro případnou chvíli odpočinku. Novohradka není nijak více regulovaná a v minulosti se dost často vylévala z břehů. Nedalekou obec Úhřetice nyní chrání protipovodňový val. Mezi ním a meandry Novohradky tak vzniklo několik ploch osázených zejména ovocnými stromy – tradičních odrůd jabloní, hrušní a ptačích třešní.
Závěrečná část trasy — zpět ke Kočí lipovou alejí
Karlovou cestou osázenou lípami se vracíme do výchozího bodu ve vesničce Kočí. Lípy republiky byly vysázeny v roce 2018 ke stoletému výročí vzniku naší republiky a cyklotrasou vedoucí kolem nich uzavíráme náš okruh, který byl velice přívětivý svým celkovým převýšením a skutečně bohatý na zajímavá místa.
Odkaz na celou trasu naklikanou v mapách: https://mapy.cz/s/pufezopeno
Zdroje: Naučné tabule v dané lokalitě; pardubice.rozhlas.cz; mapy.cz; priroda.cz; mpcr.cz