Kojetín a Tovačov
Vydáme-li se z Přerova autem nebo vlakem na západ, ocitneme se během 15 minut v mikroregionu Střední Haná, rovinaté krajiny na rozhraní okresů Přerov, Kroměříž a Prostějov, jejímž středem protéká řeka Morava. Jednou z 15 obcí mikroregionu je šestitisícové město Kojetín, ležící na vyvýšeném místě na pravém břehu Moravy. [/]
Kojetín
Většina kojetínských pamětihodností je přirozeně soustředěna na náměstí a v jeho těsné blízkosti. Na západním nároží náměstí si prohlédneme budovu radnice z 18. stol. s hodinovou věží, postavenou po roce 1827. Budova je opravena po požáru v r. 1995. Secese zanechala v Kojetíně nejvýraznější stopu v budově Hotelu Pivovar na severní straně náměstí (čp. 61). Ve středu náměstí nelze přehlédnout mariánský morový sloup z roku 1705, se sochami sv. Floriána (1747) z pravé strany a sv. Vendelína z levé strany. Jihovýchodně od náměstí se tyčí barokní dvouvěžový farní kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1690-1692, obnovený po požáru v r. 1741. Kostel má bohatě zdobený interiér. Naproti kostela se nachází barokní fara čp. 48. Projdeme-li ze severní strany náměstí Příční ulicí, ocitneme se na území bývalého židovského ghetta (Židovská, nyní Husova ulice), které dnes připomíná budova synagogy z 16. stol., v letech 1718-26 barokně přestavněné. Synagoga byla na poč. 50. let 20. stol. adaptována na modlitebnu husitské církve, z původního vybavení zůstalo zachováno rituální umyvadlo v klenuté předsíni. Na průčelí byly v roce 1992 odhaleny pamětní desky se jmény se jmény obětí nacistické rasové perzekuce. V židovském obecním domě čp. 796 má dnes sídlo fara husitské církve. [/]
Za dalšími památkami již musíme opustit městské centrum. Projdeme-li kolem budovy radnice a budeme-li pokračovat Vyškovskou ulicí západním směrem, přijdeme k městskému hřbitovu, kde je k shlédnutí kaple Bolestné P. Marie z r. 1832, kdy byl hřbitov založen, a budeme-li pokračovat několik set metrů za město směrem k Měrovicím nad Hanou, dojdeme ke kapli sv. Anny. Vydáme-li se z náměstí severním směrem, ulicí Olomouckou, dojdeme ke kapli sv. Jana Nepomuckého z r. 1702, a v jejím sousedství se nachází také židovský hřbitov, doložený již v polovině 16. stol. Hřbitov je přístupný a nacházejí se na něm převážně náhrobky z 19. století a mladší. Hřbitov je poměrně špatně zachovalý, je však postupně obnovován. Užíván byl do 40. let 20. století.[/]
Opustíme-li z Kojetín Olomouckou ulicí, projedeme zakrátko obcí Uhřičice, za níž silnici protíná železniční trať Kojetín-Tovačov, zbudovaná roku 1895 jako vlečka do tovačovského cukrovaru a používaná po řadu desetiletí též k osobní dopravě. Z Uhřičic pokračujeme do Polkovic a z mírného stoupání silnice můžeme po pravé straně přehlédnout rozlehlé lužní lesy za řekou Moravou, které se táhnou od Tovačova až ke Kroměříži. V Polkovicích odbočíme do prava a zamíříme do Lobodic, kde lze shlédnout jednu z nemnoha dochovaných hanáckých lidových staveb – dům čp. 47 s žudrem. Při cestě z Lobodic do Tovačova lze po pravé straně zpozorovat rozlehlá jezera vzniklá při těžbě štěrkopísku. Pokud bychom se chtěli Lobodicím vyhnout, můžeme z Polkovic pokračovat na Oplocany a odtud do Tovačova, obě silnice se na okraji tovačovského předměstí Annína sbíhají.[/]
Tovačov
Jako první cíl návštěvy Tovačova zvolíme zdejší zámek, jehož 96 metrů vysoká věž, zvaná „Spanilá“, je pozorovatelná v mnohakilometrovém okruhu. Zámek byl zbudován na místě původní vodní tvrze, přestavěné v 15. stol. na renesanční hrad, který byl postupně dále přestavován a opravován. Spanilá věž pochází z roku 1492, stejně jako vstupní portál.[/]
V 16. stol. byla zbudována osmiboká zámecká kaple, vysvěcená r. 1612 a roku 1672 dokončena bohatou barokní štukovou malířskou a sochařskou výzdobou. Za posledního majitele Davida ryt. Gutmanna bylo r. 1890 přistavěno novorenesanční tzv. Vídeňské křídlo se schodištěm. V zámku lze shlédnout stálé expozice, zámecké nádvoří slouží v letním období k pořádání společenských a kulturních akcí (např. přehlídka dětských hanáckých souborů, setkání rockových legend, Tovačovský portál – přehlídka folkové a country hudby). Dodejme ještě, že zámek je obklopen dvěma dnes suchými vodními příkopy a komplexem hospodářských budov. V zámeckém parku se nachází kašna z 18. stol. a barokní socha sv. Jana Nepomuckého.[/]
Od zámku se dostaneme několika průchody na úhledné obdélníkové náměstí, založené roku 1475, které patří k nejstarším renesančním urbanistickým celkům u nás. V jehož středu se nachází kašna z r. 1694 se sochou sv. Václava z r. 1872, na jižní straně pak budova radnice s renesančním portálem v průjezdu.[/]
Jen několik desítek metrů jihovýchodně od náměstí se nachází farní kostel sv. Václava z r. 1786, se sochařskou výzdobou od O. Schweigla a oltářním obrazem od D. Kindermana. V kostele je uchovávána dřevěná soška tzv. Tovačovské Madonny ze 14. stol. [/]
Severozápadně od náměstí, v dnešní Denisově ul. bývalo židovské ghetto. Synagoga neznámého stáří byla stržena r. 1956. Můžeme však navštívit židovský hřbitov, doložený již v 16. stol., který se nachází jižně od náměstí v ulici Podvalí. Klíče od hřbitova lze zapůjčit na městkém úřadě. Na hřbitově, který je ohrazen zdí, se nachází obřadní síň, nesoucí v průčelí erb Gutmannů, v níž byla po opravě v r. 1996 zpřístupněna expozice k historii židovské obce a židovského pohřebnictví. Na ploše hřbitova převažují pomníky z 19. a 20. stol., menší počet se dochoval i ze 17. a 18. století. Dva nejstarší pomníky z let 1614 a 1615 jsou vsazeny do hřbitovní zdi vedle obřadní síně.[/]
Pruskou-rakouskou bitvu u Tovačova z 15. července 1866 připomíná pomník u silnice na Olomouc, severně od města.[/]
Budeme-li se z Tovačova vracet do Přerova, přejedeme řeku Moravu a budeme pokračovat směrem k Troubkám. Po levé straně silnice blíže k Troubkám spatříme pískovcový pomník sv. Jana Sarkandra, holešovského faráře, který zde byl v roce 1620 zajat. Pak přejedeme po moderním mostě s asymetricky umístěnými oblouky řeku Bečvu, po pravé straně spatříme velké jezero, vzniklé těžbou štěrkopísku, zvané „Donbas“ a po průjezdu Troubkami a Henčlovem se během několika minut dostaneme zpět do Přerova.
