Klatovsko
Klatovy – něco málo z historie
Putování tímto krajem zahájíme, kde jinde, než v Klatovech – ve městě nazývaném Branou Šumavy. Klatovy leží na mírném návrší nedaleko soutoku Úhlavy a Drnového potoka, na samém předhůří Šumavy. Bohatá historie královského města sahá do hluboké minulosti. Lidé tu žili již v pravěku. O mnoho později si Slované vybudovali malou trhovou osadu, v místě nazývaném Na Rybníčkách. Královské město založil kolem roku 1260 Přemysl Otakar II. A založení to bylo vskutku velkorysé. Na důležité obchodní cestě do Bavor vzniklo rozsáhlé město na pravidelné šachovnicové půdorysné osnově. Součástí města byl patrně i královský hrad, po kterém se však do dnešních dob nezachovala ani památka. Významné město obdrželo od českých panovníků mnoho výsad. V dobách husitské revoluce patřily Klatovy k radikálnímu táborskému svazu. Později Klatovy ustoupily ze svého radikalismu a podporovaly politiku krále Jiřího z Poděbrad. Velký rozkvět nastal ve století šestnáctém. V roce 1502 se Klatovy řadily mezi deset nejvýznamnějších českých měst a roku 1547 byly uváděny jako sedmé nejbohatší město v zemi. [/]
Po nešťastné bitvě na Bílé hoře se však období úpadku nezastavilo ani před klatovskými branami. Konfiskace jmění, násilná rekatolizace, vpády vojsk obou znepřátelených stran a četné požáry město značně oslabily. Podnětem k novému rozkvětu se stal až příchod jezuitů v roce 1636.[/]
Rok 1751 byl pro Klatovy obzvlášť významným. Na základě reformy Marie Terezie se toho roku staly krajským městem. O tento statut přišly až na základě další reformy v roce 1849.[/]
První polovina 19. století s sebou přinesla vznik prvních manifaktur přádelnické a plátenické výroby, které se staly odrazovým můstkem pozdějšího rozvoje průmyslové výroby. Zdejší proslulý textilní, kožedělný, dřevařský, potravinářský a strojírenský průmysl přežil obě světové války, hospodářskou krizi i nešťastné období socialismu, po roce 1989 však řada tradičních podniků zanikla.[/]
Město se stalo proslulé nejen průmyslem, ale i karafiáty. Klatovské karafiáty zdejší pěstitelé vyšlechtili v roce 1813 z původních francouzských drobnokvětých. Množství pestrobarevných odrůd pak Klatovy reprezentovalo na mnoha světových výstavách.[/]
Klatovské památky
Někdejší bohatství královského města dodnes připomíná řada památek. Chceme-li je všechny poznat, s časem při návštěvě Klatov nesmíme rozhodně šetřit. Naši prohlídku začneme na náměstí Míru. [/]
Černá věž
Asi nejvýznamnější dominantou někdejšího královského města je Černá věž, která se vypíná na nejvyšším místě náměstí. Stavba této významné památky započala v roce 1547, a byla svěřena mistru Antonínovi, kterým byl patrně architekt italského původu Antonio de Salla. Roku 1583 byl na věž zavěšen největší z klatovských zvonů, zvaný Vondra. Původního Vondru zde dnes však již nenalezneme, roztavil se při požáru v roce 1758. Dnešního Vondru, kterého můžeme obdivovat při návštěvě věže, slil v roce 1759 Antonín Jacomini. Zvon má průměr dva metry a váhu 4382 kg. Na fasádě Černé věže se dodnes zachovaly kamenické značky, ale také štukový ciferník orloje, který byl na toto místo přenesen z radnice. Do věže se vstupuje od jihu po venkovním schodišti, odtud vedou dřevěné schodnice až na vrchol ochozu. První klenuté patro věže podle tradice obsahovalo mučírnu. Pětipatrová věž je vysoká 81,6 metru a je z ní výhled nejen na město, ale i na překrásné panorama Šumavy.
Radnice
V těsném sousedství Černé věže se nachází klatovská radnice. Její jádro pochází ze šestnáctého století. Dnešní podobu jí vtiskla však až přestavba z let 1923 až 1925, která byla uskutečněna podle projektu architekta Fanty. Rukopis tohoto významného architekta, který ve svém díle spojoval prvky historizmu a secese, nesou i radniční interiery, dveře, okna, zábradlí, svítidla a další vybavení budovy. V tomto stylu je vyzdoben také jeden ze sálů městského úřadu, oživený historizujícími vedutami města a sousední sál doplněný obrazovou galerií klatovských starostů.[/]
V přízemí sousedního domu, propojeného s radnicí, je umístěno informační středisko, kde můžeme obdržet informace o kulturních akcích ve městě i okolí, zakoupit si mapy, turistické průvodce a pohlednice.[/]
Chrám Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce
V sousedství Černé věže se nachází bývalá jezuitská kolej a chrám Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce. Chrám dnes tvoří společně s Černou věží nejvýraznější dominantu města. Jezuité přišli do Klatov v roce 1636, roku 1655 nechali položit základní kámen ke stavbě koleje a o rok později i základ k jezuitskému chrámu. Projektem i vedením obou staveb pověřili architekta Carla Luraga. Roku 1666 převzal dohled nad stavbou Giovanni Domenico Orsi, který dokončil obě věže v průčelí. Chrám však roku 1689 poničil požár, dokončen tak byl až v roce 1717. Dnešní podobu kostelu vtiskla přestavba po posledním požáru v roce 1826. Fresková výzdoba chrámu, doplněná bohatou štukaturou, pochází z oprav na počátku 18. století.Hlavní iluzivní oltář namaloval v letech 1716 až 1717 malíř Jan Hiebel. Ze stejného období pocházejí i boční oltáře. Kostel bývá v letních měsících přístupný návštěvníkům.
Přímo na kostelní presbytář navazuje budova bývalého latinského gymnázia. K dokončení stavby, započaté kolem roku 1719, došlo již roku 1721. Úzká Balbínova ulice dělí kostel od bývalé jezuitské koleje a semináře. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla kolej využívána jako kasárna, v současné době slouží jako obchodní centrum, v prostorách bývalého semináře našla své místo městská knihovna.[/]
Klatovské katakomby h4
Pod celou západní částí jezuitského chrámu se nacházejí pověstné klatovské katakomby. První zemřelí byli do katakomb ukládáni ještě před dokončením chrámu od počátku 70. let 17. století. Pohřbívání v katakombách ukončily až patenty císaře Josefa II. v roce 1783, které pohřby v kostelích zakázaly.[/]
K mumifikace zemřelých, zbavených vnitřností a uložených na chmelových úponcích, přispíval důmyslný sytém větracích kanálů, který mrtvoly vysušoval a zamezoval jejich rozkladu. Během existence katakomb bylo ve zdejších prostorách uloženo okolo 200 zemřelých. Jednalo se především o donátory a příznivce řádu z řad šlechty a měšťanstva a o příslušníky řádu samotné. [/]
Nejvýznamnějším nebožtíkem zde pohřbeným je jezuita P. Vojtěch Chanovský z Dlouhé Vsi. Větrací šachty a kanály byly však během oprav ve 30. letech 20. století zasypány, tím se zcela změnilo prostředí v katakombách a většina mumií se rozpadla. 140 zničených mumií muselo být pohřbeno na hřbitově, zachránit se podařilo pouze 33 těl. Ty dnes patří k jedné z nejznámějších turistických atrakcí města.[/]
Dům U bílého jednorožce
Jezuity na klatovském náměstí připomíná však ještě další významná turistická atrakce. Je jí dům s lékárnou U bílého jednorožce. V domě je zachováno unikátní originální zařízení jezuitské barokní lékárny, kterou po zrušení řádu odkoupil příslušník významného lékárnického rodu Firbasů Jan Michael Firbas. Běžný provoz lékárny byl ukončen v roce 1966 a lékárna se stala muzeem. V první místnosti upoutá naši pozornost socha archanděla Michaela, u jehož nohou se svíjí pokořený ďábel, symbol zákeřné nemoci. Místnosti vévodí zub narvala, považovaný za roh bájného jednorožce, po kterém získala lékárna své jméno. Při zdech stojí bohatě zdobené repositorium s historickými lékovkami. Za lékárnou se nachází přípravna s množstvím nástrojů a lékárenských pomůcek. Četné lékovky obsahují zbytky kuriózních preparátů užívaných našimi předky k léčení. Při své návštěvě Klatov barokní lékárnu rozhodně nevynecháme.[/]
Historické domy
Historické domy na náměstí mají svá jádra z pozdní gotiky a renesance. Nejkrásnější renesanční dům ale na náměstí nenalezneme. Nachází se však jen kousíček odtud, na rohu Krameriovy ulice. Nese čp. 70 a je opatřen figurálními sgrafity.[/]
Klatovské kostely
Hned naproti tomuto pozoruhodnému domu můžeme obdivovat stavbu chrámu sv. Vavřince s bývalým dominikánským klášterem. Dominikáni v Klatovech působili již v předhusitském období. K obnově konventu došlo však až v roce 1622. V roce 1650 se dominikáni pustili do stavby nového chrámu, ten byl zničen již v roce 1689 požárem. Novostavbu kostela zahájil v roce 1694 stavitel Marco Antonio Gilmetti. V letech 1730 až 1731 získal kostel obě věže, které dnes spoluvytvářejí dominantu Klatov. Chrám i přilehlý klášter však postihla v roce 1785 katastrofa. Císař Josef II. vydal patent, na jehož základě byl zrušen. Konvent později získali pražští benediktini z Emauz, kteří od roku 1812 učili na zdejším gymnáziu. Roku 1866 se dočkal opravy i chrám, který se stal gymnaziálním kostelem. V současné době je kostel využíván pro kulturní účely.
Krameriova ulice nás dovede k dalšímu ze zdejších kostelů – k arciděkanskému chrámu Panny Marie. Stavba gotického chrámu byla provedena ve stylu trojlodní baziliky s výrazně převýšenou střední lodí, dělenou čtyřmi klenebními poli. V letech 1405 až 1422 došlo k výrazné přestavbě, chrám tehdy získal nový prostorný chór. Stavby prováděl Linhart z Aldenbergu. K další výrazné přestavbě došlo po pádu kostelní klenby v roce 1550. Na stavbě v duchu pozdní gotiky se podílel mistr Antonín de Salla. Roku 1685 ožil chrám významnou událostí. Do kostela byl přemístěn zázračný obraz Panny Marie Klatovské. Chrám se zanedlouho stal velice významným poutním místem, a při té příležitosti získal v roce 1687 nový hlavní portál s chronogramem, městským znakem a mariánskou soškou. Dnes je portál zasazen v průjezdu Bílé věže, kam byl přenesen při posledních velkých úpravách chrámu v letech 1899 až 1908. Nejvýrazněji se tato přestavba projevuje na chrámovém průčelí oživeném sochami Čeňka Vosmíka a plastickou výzdobou, navrženou architektem Josefem Fantou, který byl zároveň projektantem celé stavby. [/]
Z mobiliáře kostela upoutává pozornost především hlavní oltář, do něhož je vsazen milostný obraz Panny Marie Klatovské. Chrám byl původně opatřen věží, ta byla však v roce 1540 v důsledku špatného stavebního stavu snížena a později nahrazena samostatnou zvonicí, dnešní Bílou věží, s jejíž stavbou se započalo v roce 1581. Stavbu věže poničil opakovaně požár, dnešní barokní podoba pochází z přestavby po roce 1758. Věž o pěti nadzemních podlažích není bohužel přístupna veřejnosti.[/]
Klatovské hradby
Za prohlídku v Klatovech stojí i městské hradby. Jejich kořeny sahají snad někam do počátku 14. století. Zdokonalovány a opravovány byly až do první poloviny 19. století. Opevnění se skládalo z vlastní hradební zdi, silné 180 až 220 cm a vysoké 7 až 8 m. Hradba byla na mnoha místech zesílena kruhovými a čtverhrannými věžemi či baštami. Před hlavní hradbu předstupovala parkánová zeď s řídce umístěnými čtvercovými baštami. Tři brány a několik branek se do dnešních dnů bohužel nezachovaly. Přesto patří klatovské hradby k nejlépe zachovaným u nás. Do dnešních dnů můžeme obdivovat především několik věží či bašt. Za zmínku stojí bašta, zvaná okrouhlice, v sousedství dominikánského chrámu. Zajímavá je i čtvercová bašta v sousedství chrámu arciděkanského. Bašta, která byla po roce 1540 používána krátce jako zvonice, byla v 19. století opatřena bizarní dřevěnou nástavbou s arkýři. Úprava byla provedena za děkana Františka Jelínka, který odtud pozoroval hvězdnou oblohu. Bašta je dnes využívána jako čajovna.V této části města je také nejlépe zachován prostor vnitřního příkopu, který je proměněn v park.[/]
Vlastivědnému muzeu dr. Hostaše
Jen nedaleko tohoto parku nás cesta dovede k Vlastivědnému muzeu dr. Hostaše. Muzeum vzniklo v roce 1882 a jeho základem se stala sbírka podivínského mlynáře a krupaře Františka Junka, který sbíral starožitnosti a kuriozity se vztahem ke Klatovům a jejich okolí od roku 1861. Klatovské muzeum patří dnes k jednomu z našich největších regionálních muzeí a spravuje ve svých fondech přes půl milionu sbírek. Budovu muzea postavil ve stylu historizující renesance R. Štěch. [/]
V těsné blízkosti muzea stojí další budova s historizující fasádou, jedná se o tzv. okresní dům vystavěný v roce 1905.[/]
Kaple Zjevení Panny Marie
V těsné blízkosti hradeb, na někdejším Pražském předměstí se nachází ještě jedna památka. Je jí kaple Zjevení Panny Marie – Chaloupka. Kaple stojí v místě chaloupky chudého ševce Ondřeje Hirschbergera. Právě on byl majitelem kopie obrazu Panny Marie z italského města Re, umístěného dnes v arciděkanském chrámu. 8. července 1865 se v domku stal zázrak, na čele světice se objevil krvavý pot a Panna Maria otevírala a zavírala oči. Dnešní kaple vyrostla na místě původního domku v roce 1686. Na oltáři je umístěna kopie zázračného obrazu. Kaple je dnes obklopena moderní panelovou zástavbou, které podlehla většina předměstské zástavby Klatov.[/]
Další pozoruhodnosti
V Klatovech je ještě mnoho k vidění. Jen namátkou jmenujme například kostel sv. Michala na hřbitově, založený roku 1380, jehož dnešní barokní podoba pochází z přestavby v letech 1736 až 1740. Okolní hřbitov je snad již tisíc let starý a stále slouží svému účelu. V prostoru vstupní části se dodnes zachovalo několik cenných náhrobků a hrobek. [/]
Na Hůrku
Za dalšími památkami se můžeme vydat na vrch Hůrka nad Klatovami. Na západním úbočí kopce se nachází kostel sv. Martina. Farní kostel pro nedalekou osadu Beňovy zde stával již ve středověku. Dnešní podoba kostela pochází z roku 1736. V minulosti bývala při chrámu poustevna. Na přilehlém hřbitově se nalézá patrová stavba, pravděpodobně někdejší kostnice. Od kostela se otevírá působivý pohled na údolí Úhlavy a Pošumaví. Kostel sv. Martina však není jedinou sakrální stavbou, která se skrývá na 498 m vysoké Hůrce. Na vrcholu kopce stojí torzo kostelíka sv. Anny. Kostelík tu stál snad již na konci středověku, opraven byl v roce 1725, ale již roku 1787 byla svatyně za josefinských reforem zrušena a ponechána svému osudu. Zřícenina byla kolem roku 1900 upravena na rozhlednu a zahradní restauraci. Dnes je veřejnosti uzavřena.[/]
Okolí Klatov
Z Klatov se můžeme vydat po silnici do Chudenic a Švihova. Zamíříme-li do Chudenic, odbočíme ze silnice na Plzeň těsně před Švihovem. V městečku Chudenice nalezneme hned dva zámky.[/]
Zámky v Chudenicích
Starý zámek, jehož současná podoba pochází z roku 1776, je kolébkou významného českého rodu Černínů z Chudenic. V zámku se nachází muzeum s expozicí nejproslulejšího chudenického rodáka a pozdějšího dramaturga, režiséra a ředitele Národního divadla Jaroslava Kvapila a výstava o historii Černínského rodu. V pracovně jezuity Dobrovského, který tu působil jako vychovatel, můžeme shlédnout původní stůl s prvotisky jeho knih. Prohlédnout si můžeme i tzv. Andělský pokoj. Zde se prý na počátku 17. století zjevil starému hraběti Černínovi anděl, a zvěstoval mu že se má vydat do kostela, neboť do tří dnů zemře. Poté, co se tak skutečně stalo, nechal syn hraběte na strop pokoje namalovat anděla. S pokojem sousedí černá komora, kde měl být nalezen od sazí umouněný chlapec, který dal podle legend jméno celému rodu.[/]
Nový zámek v přírodním parku za obcí byl zřízen v letech 1821 až 1823 přestavbou lázeňského hostince, říká se mu proto také „Lázeň“. Zámeček je drobná stavba v jednoduchém empírovém slohu. Zámek, který slouží jako restaurace, je obklopen anglickým parkem s jezírkem, které prý inspirovalo Jaroslava Kvapila k napsání libreta opery Rusalky.[/]
Bolfánek
Z někdejšího kostela sv. Volfganga, na návrší Bolfánek nad novým zámkem, postaveného v letech 1722 až 1725 Františkem Josefem Černínem podle plánu architekta Maxmiliána Kaňky, se zachovala pouze věž. Ta dnes slouží jako rozhledna. [/]
Na úbočí Bolfánku se nachází tzv. Americká zahrada s mnoha vzácnými druhy dřevin. Navštívit můžeme i chudenickou bažnatnici s bezmála dvousetletým smíšeným lesem, s obrovskými duby a smrky. [/]
Vodní hrad Švihov
V nedalekém Švihově, který se nachází na trase Klatovy – Plzeň, narazíme na gotický vodní hrad. Původně nevelké sídlo proměnila stavební činnost Švihovských z Rýzmburka po roce 1480 na rozsáhlý a dobře opevněný hrad. Na přestavbě se podílel přední český architekt Benedikt Rejt, mimo jiné stavitel Vladislavského sálu na Pražském hradě. Celý hrad byl obklopen vnějším vodním příkopem, vnějším věncem hradeb s baštami, za kterým následoval vodní příkop a vnitřní hradba a příkop. Většina opevnění hradu byla zbořena v 17. století a později byla jen částečně obnovena. Přesto je dodnes důkazem vyspělého pevnostního stavitelství pozdního středověku a stojí rozhodně za prohlídku.
Plánice
Zamíříme-li z Klatov východním směrem, dovede nás silnice po 15 km do Plánice. V městečku si prohlédneme barokní kostel z doby kolem roku 1755, postavený patrně podle plánů K. I. Dienzenhofera. Na náměstí uvidíme barokní zámek z pol. 17. století, empírově upravenou Starou radnici a mariánský sloup. V domě U Štěpánků čp. 86 se narodil známý český vynálezce František Křižík. Dnes zde nalezneme pamětní síň tohoto rodáka.[/]
Sakrální památky v okolí Klatov
Z Plánice se vydáme do blízké osady Nicov. Zde nás čeká barokní poutní kostel z let 1717 až 1726, který neprojektoval nikdo jiný, než K. I. Dienzenhofer. Z Nicova pokračujeme do Zborov. I tato drobná osada městečka Plánice skrývá nesmírně cennou sakrální památku. Jedná se o románskou rotundu sv. Jana Křtitele ze 13. století, barokně přestavěnou ve 2. čtvrti 18. století. Rotunda je bohužel v neutěšeném stavu.[/]
Hrad Klenová
Další naše cesta z Klatov povede po silnici přes Janovice nad Úhlavou na Klenovou. Zdejší gotický hrad pochází ze 13. století. Postavili jej páni z Klenové a Janovic. Renesančně přestavěn byl za Harantů z Polžic a Bezdružic. V 17. století přibyla zámecká budova a v 19. století proběhly romantické úpravy celého areálu. Dnes je Klenová sídlem galerie moderního umění.[/]
