Jméno, které se vrylo do krajiny

V prosince před 135 lety se v Hrusicích, vísce na jihovýchod od Prahy narodil umělec, malíř a spisovatel Josef Lada. Byl po něm nazván nejenom svazek pětadvaceti obcí Ladův kraj, ale hlavně turistický region s malebnou přírodou a mnoha vesničkami rozkládající se mezi hlavním městem České republiky a řekou Sázavou.

Reklama

„Ten kus země mezi Hrusicemi a Prahou, nádherný kraj, byl celý můj život mým rájem, mou inspirací.“

Josef Lada se proslavil svým originálním „rukopisem“ nejen za humny Středočeského kraje, ale byl uznáván v celorepublikovém i světovém měřítku. Jeho pohádky a ilustrace znali např. až v Japonsku.

Narodil se 17. prosince 1887 v Hrusicích v rodině ševce. Když mu byl rok, zranil se otcovým ševcovským nářadím a natrvalo oslepl na pravé oko. Důsledkem toho bylo jeho odlišné prostorové vnímání, kterým je zdůvodňován plochý charakter jeho obrázků.

Byl přeučený levák a ve škole jej bavily snad jen kreslení a přírodopis. Ve 14 letech odešel do Prahy, aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací, obor ale nedokončil a vyučil se knihařem – zlatičem. V roce 1904 byl na třetí pokus přijat na Uměleckoprůmyslovou školu, ta mu ale nedovolila publikovat, a po půl roce ze studií odešel.

Když mu bylo sedmnáct, otiskl časopis Máj jeho čtyři obrázky. Spolupracoval i s dalšími časopisy a brzy mu vyšla první knížka s autorskými ilustracemi – Pohádka o Honzíkovi a zlatovlasé Isole. Pravidelně publikoval v Humoristických listech a ve vídeňském satirickém časopise.Redigoval přílohu deníku České slovo. Vytvářel i scénografii a kostýmy k divadelním hrám a operám v Národním divadle (mj. Strakonický dudák 1930). Byl výtvarníkem animovaného filmu Čert a Káča i hraného filmu Hrátky s čertem (1956).  Sdílel podnájem s Jaroslavem Haškem, jehož knihu o vojáku Švejkovi nezapomenutelně ilustroval.

Jeho další tvorbu ovlivnilo přátelství s etnografem a pohádkářem Václavem Říhou. Knihy pro děti od Jaroslava Seiferta či Františka Hrubína si bez kreseb pana Lady nedokážeme představit. Kromě toho sám napsal řadu pohádek, např. Kocour Mikeš (1933) a O chytré kmotře lišce (1937).

Ani dnes v době moderních informačních technologií a rozdílného životního stylu neupadá poselství tohoto malíře, ilustrátora, karikaturisty, scénografa a spisovatele v zapomnění. Naopak, je tak osobité, že se stalo národním dědictvím, které uchovává stylizovaný obraz české vesnice. Ilustrace z kraje, který dnes nese jeho příjmení a obrázky ze života a zvyků místních obyvatel maloval obzvláště za 2. světové války. Tehdejší režim mu totiž dovolil věnovat se pouze volné tvorbě.

Jeho idylické zimní motivy se staly neoddělitelnou součástí českých Vánoc. Je proto ironií osudu, že když měl Josef Lada, před Vánocemi v roce 1957 oslavit své 70. narozeniny a byla připravována rozsáhlá výstava na Slovanském ostrově a snad všechny české noviny připravily rozhovory s tímto významným výtvarníkem, gratulace vystřídalo rozloučení. Josef Lada zemřel tři dny před svou sedmdesátkou 14. prosince 1957. Pochován je na Olšanských hřbitovech.

Dcera Josefa Lady Alena byla také známou ilustrátorkou. V roce 1963 vydala knihu Můj táta Josef Lada. Zemřela roku 1992. Její dílo můžete aktuálně vidět v Galerii Vyšehrad v Praze, a to do 8. ledna 2023.

Nechť je jejich dílo pro nás inspirací.

Vše nejlepší do nového roku přeje Dobrovolný svazek obcí Ladův kraj!

Reklama

Kde toto místo najdete:

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama