Dnes je 18.7. a svátek má Drahomíra
Masopustní obchůzky na Hlinecku patří k nejautentičtějším lidovým tradicím v Česku. Jejich podoba se po desetiletí nemění a dodnes se předává z generace na generaci. První písemné zmínky o těchto obřadech pocházejí už z 19. století a mnohé z tehdejších zvyků se zachovaly v téměř nezměněné podobě.
Nejživější tradice dodnes udržují obyvatelé obcí Hamry, Studnice, Vortová a místní části Hlinska zvané Blatno. Právě zde se masopust nebere jako folklorní představení, ale jako přirozená součást života obce. I proto byly místní masopustní obchůzky v roce 2010 zapsány na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Červené a černé masky mají jasně danou roli
Tradiční masky se na Hlinecku dělí na dvě skupiny – červené a černé. Toto rozdělení ale nevyplývá z barev kostýmů, nýbrž z jejich úlohy během obchůzky. Červené masky vedou celý průvod a navštěvují jeden dům za druhým. Jejich úkolem je přát hospodářům zdraví, štěstí a hojnost do dalšího roku.
Součástí této skupiny jsou také takzvaní turci, čtveřice tanečníků, kteří před každým domem předvádějí slavnostní tanec. Naopak černé masky mají za úkol bavit okolí, provokovat, tropit žerty a zapojovat do dění děti i dospělé. Neodmyslitelnou součástí je i válení ve sněhu, které k masopustnímu veselí neodmyslitelně patří.
Laufr a slaměný patří k nejvýraznějším maskám
V čele průvodu kráčí maska zvaná laufr, někdy označovaná také jako strakatý. Už brzy ráno žádá zástupce obce o povolení k obchůzce a po jeho udělení vede celý den průvod od domu k domu. Vynechat nesmí jedinou usedlost. Jeho kostým tvoří bílý oděv a vysoká špičatá čepice, vše bohatě zdobené barevnými kousky látek.
Počet odstřižků není náhodný – má jich být 365, tedy stejně jako dnů v roce. Barevnost symbolizuje rozmanitost lidského života. Další nepřehlédnutelnou postavou je slaměný, jehož kostým je ručně pletený ze žitné slámy. Tento maskovaný se válí se ženami po zemi, aby na ně přenesl plodivou sílu a zajistil úrodu i prosperitu hospodářství.
Porážení kobyly uzavírá masopustní veselí
Obchůzka obvykle trvá až do pozdního odpoledne. Poté se masky i obyvatelé obce scházejí na předem určeném místě, kde přichází na řadu tradiční zakončení masopustu – porážení kobyly. Při tomto obřadu je přečten symbolický testament, který s nadsázkou hodnotí události uplynulého roku.
Kobyla je symbolicky odsouzena, rozsudek vykoná maska zvaná ras. Po krátkém loučení však kobyla zázračně ožívá, připije si na zahřátí a celé shromáždění se promění v tanec a veselí. Tímto rituálem na Hlinecku nekončí jen samotná obchůzka, ale i celé masopustní období.
Kdy a kde masopust na Hlinecku zažít
Autentickou masopustní obchůzku mohou návštěvníci zažít 31. ledna v Muzeu v přírodě Vysočina na Veselém Kopci, kde vystoupí masopustní skupina ze Studnice. Další obchůzky se konají například ve Vítanově a Hamrech, následně v Jeníkově, Hlinsku Blatně, Vortové a Studnici.
Tradiční rozloučení s masopustem probíhá 17. února v Hlinsku, kde dopoledne projde městem průvod dětských masek a odpoledne se uskuteční obchůzka v historické památkové rezervaci Betlém.
Masopust jako živé dědictví regionu
Masopust na Hlinecku není inscenací pro návštěvníky, ale živým zvykem, který má pevné místo v životě místních komunit. Právě díky této autenticitě je považován za jeden z nejcennějších příkladů lidové kultury v Česku a inspiraci pro další regiony, kde se tradiční obyčeje postupně vytrácejí.
Zdroj: Muzeum v přírodě Vysočina, Národní muzeum v přírodě; doplněno o obecné informace k tradici masopustu v ČR a zápisu na seznam UNESCO
