Jáchymovsko
Od údolí řeky Ohře se vydáme až k proslulému hornickému městu, jenž je dnes městem lázeňským. Poznáme pozůstatky gotických hradů a seznámíme se z historií těžby stříbra i uranu.[/]
Na náš další výlet se vydáme z Perštejna. Blízko obce se nachází zřícenina gotického hradu. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1343 a předpokládá se, že stejnojmenná osada vznikla pod hradem nedlouho po jeho vzniku. Od roku 1344 se poprvé o Perštejně hovoří jako o majetku Šumburků, kteří ho vlastnili do roku 1508 a již roku 1537 se o něm poprvé hovoří jako o zřícenině. Z hradu se dodnes zachovaly náznaky paláce, půlkruh z původně okrouhlé věže, náznaky obytných a hospodářských budov, bran, příkopů a valů. Z Perštejna půjdeme po červené turistické značce proti proudu řeky Ohře. Kdysi bývala Ohře velice znečištěnou řekou, ale to je již minulostí a v posledních letech roste její popularita mezi vodáky. Zastavíme se u čedičové žíly Boč. Ve stěně zrušeného lomu se nachází typická ukázka sloupcovitého rozpadu čediče v podobě šestibokých sloupců uspořádaných do vějířovitého tvaru. [/]
Když dojdeme do obce Stráž nad Ohří, ocitneme se na rozcestí tří turistických značek. Vydáme- li se po zelené, čeká nás stoupání z pekla do nebes. V obci se vlévá totiž do Ohře Pekelský potok a zelená značka vede na Nebeskou skálu, kde se nachází zbytky hradu Himlštejn. A stoupání je opravdu prudké. Himlštejn vybudoval zřejmě před rokem 1434, kdy je o něm první zmínka, Vilém z llburku. Ale již v roce 1574 se uvádí jako pustý. Do dnešních dní se zachoval zbytek předhradí, základy první hradní brány, část hradební zdi spojující tuto bránu s druhou, menší branou a půdorys nádvoří se zbytky zdí bývalých budov. Od zříceniny jsou pěkné výhledy do údolí.[/]
Můžeme si také vybrat cestu do Ostrova nad Ohří. Starý Ostrov poznamenalo sedm staletí historického vývoje. Nalezneme zde románskou architekturu, gotiku, i renesanci. Historické centrum je staré víc jak 700 let, což dokládá nejstarší památka, kostel sv. Jakuba z roku 1224. Dnešní podobu starého Ostrova však určily především stavební úpravy po rozsáhlých požárech, z nichž poslední byl v roce 1866. Historické jádro města bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou a prochází postupnou rekonstrukcí. Nedaleko náměstí můžeme spatřit renesanční zámek. Tento poměrně rozsáhlý komplex budov, jehož základem bylo starší sídlo zatím neznámého původu nechal přestavět na přelomu 15. a 16. století na rodovou rezidenci ostrovské větve hrabat Šliků, pravděpodobně Kašpar Šlik. Zámek byl mnohokrát upravován a přestavován a v letech 1685–1690 nechal Julius František, vévoda Sasko–Lauenburský před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový – tzv. Lauenburský. Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných velkovévody Toskánskými v průběhu 19. a 20. století. Do komplexu zámeckých budov byla barokní úpravou fasád začleněna i původní Dolní brána, několikapatrová hranolová věž s průjezdem, která spojovala zámek se středověkým opevněním města. K zámku, který dnes slouží účelům školství, nachází se zde střední průmyslová škola, patří i zámecký park, který se zachoval v přibližné podobě z druhé poloviny 19. stol.
Další možností, kam se vydat ze Stráže, je modrá turistická značka. Kousek za obcí nás sice čeká ohrada s nápisem soukromý pozemek, vstup zakázán, ale když tento zákaz porušíme a louku přejdeme, spatříme ceduli Zavírejte za sebou prosím ohradník. Zastavíme se až u hradu a zámku Horní hrad. [/]
Počátky hradu Hauenštejn, tak zní německý název Horního hradu, nejsou dosud plně známy. Předpokládá se, že hrad vznikl jako královský v pásmu pohraničních opěrných bodů panovnické moci v této oblasti ve druhé polovině 13. století. Jeho první známý držitel byl loketský purkrabí Mikuláš Winkler. Ten hrad držel snad kolem roku 1320. Následně patřil hrad doksanskému klášteru a poté se stal královským majetkem. Později, za držení Šliků, byl hrad počátkem 17. stol. renesančně přestavěn. Šlikové drželi Hauenštejn až do roku 1663, kdy jej František Arnošt Šlik prodal říšskému knížeti Juliu Jindřichovi, vévodovi sasko-lauenburskému. A následovaly další stavební úpravy. Od roku 1826 spadal hrad do souboru tzv. státních statků. V rámci jejich rozprodeje byl pak prodán 30. října 1837 Gabriele hraběnce z Buquoy – Longueval. Ta iniciovala rozsáhlé stavební úpravy a na nedalekém návrší byla na konci čtyřicátých let vybudována novogotická Zámecká kaple, vysvěcená v roce 1851. Buquoyové pak drželi hauenštejnský statek až do roku 1945. V období 2. světové války byl hrad využíván jako středisko Hitlerjugend. Po válce byl Buquoyům zabaven a převeden do rukou československého státu. V roce 1947 byl nově upraven a používán jako středisko a ubytovna Jáchymovských dolů. Později byl zámek užíván jako dětský záchytný domov pro mladistvé a to až do roku 1958, kdy byl uznán za nezpůsobilý. Domov tak byl přemístěn a hrad opuštěn a začal chátrat. Od roku 2000 má Horní hrad soukromého majitele a probíhá postupná rekonstrukce celého objektu. Celý areál je možno projít s tištěným průvodcem ,,Jak se staví hrad“ a je zde pořádáno množství kulturních akcí.[/]
Z Horního hradu budeme po modré pokračovat až do Jáchymova, prvních radioaktivních lázní na světě. Po objevu radioaktivity právě zde začaly probíhat pokusy s vodou a dodnes do těchto lázní jezdí nabrat nové síly mnoho návštěvníků z Čech i ze zahraničí. Město Jáchymov patřilo mezi nejvýznamnější evropská horní města. Na počátku 16. století zde bylo objeveno bohaté ložisko stříbra. V roce 1516, na místě osady Konradsgrün, bylo založeno Štěpánem Šlikem město sv. Jáchyma, dnešní Jáchymov, které se stalo jedním z nejzámožnějších a nejlidnatějších měst království. Němými svědky historie jsou jáchymovské kostely, radnice, Královská mincovna a celá řada portálů patricijských domů. Jáchymovské stříbro se zde také mincovalo. V mincovně hrabat Šliků začala historie mince označované podle místa původu Thal, Joachimsthal, Thaler, Talero a tolar. Kromě mincí dala mincovna světu i velké množství renesančních medailí. Budova mincovny pochází z let 1534–46 a od roku 1964 zde sídlí Jáchymovské městské muzeum. Na vrchu nad mincovnou byl postaven v prvních letech vzniku města také Šlikovský hrad–Freudenstein. Právě v jeho sklepeních snad měly být prováděny tajně první pokusné ražby stříbrných mincí, pozdějších tolarů. Hrad vyhořel za třicetileté války. Zůstaly pouze dvě věže. Nižší (prachárna) sloužívala horníkům jako sklad střeliva. Vyšší (Šlikovku) obýval hlásný a byl zde zavěšen zvon oznamující začátky a konce směn.Věž vyhořela po zásahu blesku r. 1964, při opravě byla značně snížena.[/]
Jáchymov je ale také synonymem utrpení politických vězňů v trestaneckých táborech a uranových dolech, které zde fungovaly po druhé světové válce a byly zavřeny až v šedesátých letech. Jediným dolem, kde ještě nějaká těžba probíhá je Svornost. Patří mezi nejstarší jáchymovské doly a dnes se tu čerpá radioaktivní voda pro lázně. Pokud nebudeme chtít zakončit naše putování v Jáchymově, můžeme se ještě vydat sedačkovou lanovkou na Klínovec
