Hvězda v Polických horách
Historie Hvězdy byla po mnoho staletí spjata s benediktiny kláštera v Břevnově, kteří byli od 13. století kolonizátory do té doby téměř pustého Policka a Broumovska. Již v jejich nejstarších listinách od roku 1213 nacházíme pro horské skalnaté pásmo, oddělující broumovskou kotlinu od vnitrozemí, jméno Stěny („montes, qui Steni et parietes vulgariter nominantur“). Přes výstižnost tohoto názvu, zejména při pohledu od Broumova, byly dnešní Broumovské stěny dlouho mezi lidmi nazývány také Polické hory.[/]
Od dávných časů vedly přes hřeben lesní stezky a nejčastěji byla používána cesta vedoucí přes dnešní Hvězdu, protože byla nejkratší spojnicí mezi Broumovem a Policí. Časem byl při ní na vrcholu skal vztyčen vysoký dřevěný kříž, který se stal dobrým orientačním bodem zejména poté, co opat Tomáš Sartorius na něj nechal v roce 1670 připevnit velkou hvězdu. Tato pozlacená plechová hvězda svítila až do požáru roku 1664 na špičce tzv. červené věže kláštera v Broumově. Po obnově a zvýšení věže nebyla již zavěšena a našla nové uplatnění na horském hřbetu, jehož části dala své jméno.[/]
Důkazem toho, že pro přechod Stěn byla stále častěji používána cesta přes Hvězdu, je jednak stavba malé kaple na úpatí vlastního výstupu z broumovské strany v roce 1709, jednak zajímavý údaj z kroniky šonovského učitele Rottera z roku 1728, který spočítal, že vzdálenost z vesnice Křinice ke kapli činí 985 kroků a od kapličky nahoru až na Hvězdu 400 kroků.[/]
Na přání největšího benediktinského stavebníka opata Otmara Zinkeho byla kromě četných venkovských barokních kostelů na Broumovsku postavena v letech 1732–1733 také kamenná kaple na Hvězdě, zasvěcená Panně Marii Sněžné. Opat, o němž bylo známo, že je znalcem přírodních krás a rád Hvězdu navštěvuje, ji nechal postavit na skalním ostrohu na místě již zchátralého dřevěného kříže nákladem 1800 zlatých.[/]
Autor projektu, proslulý stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer, respektoval jméno a tradici místa a zvolil pro stavbu vnější půdorys ve tvaru pěticípé hvězdy s vnitřním kulatým půdorysem. Na špici věžičky pak byla zavěšena původní plechová pozlacená hvězda. Dne 5. srpna 1733 opat Otmar malou kapli vysvětil a ustanovil, že v tento svátek Panny Marie Sněžné se zde budou každoročně konat mše zvlášť s německým a českým kázáním. Tím položil základ pozdějších slavných procesí. Otmarův nástupce opat Benno II. nechal v blízkosti kaple zřídit v roce 1747 poustevnu s tím, že potřebné živobytí bude poustevníkovi dodávat polický klášter.[/]
Rušení klášterů a kostelů císařem Josefem II. se nevyhnulo ani Hvězdě a kaple zde byla roku 1787 zrušena a nabídnuta jako stavební materiál. V dražbě ji získal za 70 zlatých polický měšťan a barvíř Ferdinand Thér. S úplnou demolicí však nepospíchal, a tak zapomenutá a poničená kaple bez střechy zůstala stát a poskytovala pocestným příležitostný provizorní úkryt.[/]
Teprve po více než půl století se ujal opuštěného místa opat Jan Nepomuk Rotter, o němž se traduje, že jako student využil dočasného útulku v hvězdecké kapli a slíbil zde svým žíznivým kamarádům, že, až se stane opatem, postaví na Hvězdě hostinec. Bez ohledu na pravdivost této historky zůstává faktem, že opat Rotter nechal v roce 1854 na Hvězdě vystavět ve stylu švýcarských domů fořtovnu, která byla zároveň hotelem a restaurací (opat zde měl trvale vyhražen pokoj). Kapli odkoupil zpět, nechal ji znovu upravit podle původního projektu a 5. srpna 1855 ji opět vrátil jejímu určení. Znovu byly obnoveny také slavné hvězdecké poutě. Zároveň se zasloužil o lepší schůdnost cesty z Hvězdy dolů k Americe, kde byla v příkrém srázu vybudována schodiště místy tesaná do skály.
V průběhu časů museli při přechodu z Broumovska na Policko či naopak zdolávat vrcholy Stěn nejen pocestní, studenti či turisté, ale také válečné výpravy. Byli to například husité, vojska Jiřího z Poděbrad nebo Švédové za třicetileté války, po nichž nám zůstala pověst o švédském bubeníkovi. Po císařském generálu Laudonovi ze slezských válek zde zase zůstaly zbytky opevnění, tzv. Laudonovy valy, své stopy zde zanechali i Prusové v roce 1866 a další války.[/]
Dnes stejně jako v minulosti je Hvězda často navštěvována pro jedinečnou vyhlídku do broumovské kotliny, pro dobré občerstvení ve stylové chatě, o pouti na svátek Panny Marie Sněžné a slouží stále jako nejfrekventovanější přechod Broumovských stěn pro pěší turistiku.
