Jste fanouškem české hry Kingdom Come: Deliverance a chcete si užít autentický výlet do přírody, za kulturou, a dokonce i s možností koupání? Pak je tento článek určený právě pro vás. Vydejte se na cestu inspirovanou slavnou příběhovou hrou od Warhorse Studios. Naše putování vás zavede na klíčová místa herního děje a umožní vám porovnat jejich středověkou podobu s realitou dnešní doby. Děj hry je zasazený do českých zemí na začátku 15. století do posázavské krajiny. Oživuje nejen historické památky, ale i celá města a vesnice, jako jsou Sázava, Rataje nebo Talmberk. Sledujte kroky Jindřicha ze Skalice, hlavního hrdiny hry Kingdom Come: Deliverance a objevte, jak se tato místa proměnila v průběhu staletí. Zde je vyprávění o mém putování:
V létě 2024 jsem absolvoval Kingdom Come vandr, proto se s vámi chci podělit o mé zkušenosti a dojmy. Je sice pravda, že v současné době „frčí“ hlavně druhý díl této fantastické hry, ale protože vyšel v únoru a na vandrování je ještě příliš velká zima, rád bych vám představil svůj první výlet inspirovaný původním Kingdom Come: Deliverance. Ale jisté je již teď, že v brzké době napíšu také článek o putování za památkami z druhého dílu!
Den první: putování Rataje-Talmberk
Tento dvoudenní výlet jsme absolvovali se svou přítelkyní. Začali jsme na hlavním nádraží v Praze, kde jsme nasedli na vlak. S jedním krátkým přestupem jsme dojeli do Ratají nad Sázavou, kde začalo naše putování.
— Rataje nad Sázavou
Vlakové nádraží v Ratajích se nachází pár desítek minut chůze od hlavní dominanty města – zámku Rataje nad Sázavou. Než ale vyrazíte do kopce, doporučuji zastávku v místním kempu na občerstvení – zmrzlinu, pivo či pivo. Pokud vám bylo ve vlaku opravdu horko, můžete se zde vykoupat v řece Sázavě. My jsme koupání vynechali, dali si jen něco lehkého k jídlu a pokračovali dál. První autentický zážitek přichází hned s výšlapem do Ratají. Každý hráč už tuhle cestu několikrát absolvoval, ale až když ji projdete „na vlastní nohy“, dojde vám, že je to docela štreka.
Po cestě na zámek lze spatřit zbytek městských hradeb. O kousek dál nás čekal slavný hrad Jana Ptáčka z Pirkštejna, tedy spíš pohled na to, co z něj zbylo. Po tom, co jsme si prohlédli hrad jsme pokračovali na ratajské náměstí, kde nás překvapilo, že zdejší kostel vypadá na živo mnohem větší než ve hře. Z náměstí jsme šli okolo — zprava, abychom si mohli prohlédnout zámek i z jiné perspektivy. Po cestě jsme se zastavili v samoobsluze, doplnili potřebné zásoby a vyrazili na další část cesty.
Na zámku v Ratajích nad Sázavou nás čekala tematická prohlídka – průvodce nás provedl přístupnými místnostmi a v jedné z nich byla i expozice plná rekvizit ze hry. Na závěr nás zavedl do historické podzemní „lednice“, kde bylo sice příjemně chladno, ale vzduch byl opravdu těžký. Doporučuji si předem zavolat nebo zajít na pokladnu a domluvit si termín prohlídky.
— z Ratají přes Ledečko do Talmberka
Po návštěvě ratajského zámku jsme se vydali navštívit Talmberk. Z Ratají vede červená turistická stezka, podobně jako ve hře směrem do Ledečka podél řeky Sázavy. Trasa je nádherná, příroda téměř identická s tou herní a zážitek z cesty je naprosto autentický. V samotném Ledečku toho moc není k vidění — stejně jako ve hře. Najdete tu ale krásný přístup k řece Sázavě, kde se dá skvěle vykoupat, nebo si můžete dát něco dobrého v místním kempu.
Z Ledečka jsme pokračovali po červené stezce až do Talmberka. Talmberk je malá a malebná osada, kterou protéká Úžický potok. Po cestě k místní zřícenině hradu doslova procházíte zahradami místních obyvatel. Ze samotného hradu mnoho nezbylo – jen pár kamenů tvořících bránu a malou věž. Snažil jsem se najít paní Štěpánku, ale marně. Ani pan Diviš už doma nebyl. Zato současní obyvatelé byli velmi přátelští.
— z Talmberka do Úžic
Z Talmberka jsme pokračovali po silnici do Úžic, kde jsme plánovali zakončit první den výletu. V Úžicích stojí Kostel Nanebevzetí Panny Marie – ve hře je bílý, v realitě cihlový a mnohem robustnější. Na mapě jsme našli malou tůňku s dětským hřištěm, kde jsme se rozhodli vykoupat. Voda byla příjemná, i když bahnitá, ale po celém dni na slunci to byl dokonalý relax. Na přespání jsme bohužel nenašli žádné tábořiště jako ve hře, a tak jsme se usadili v lese nad Talmberkem a Úžicemi.
Den druhý: putování směr Sázava
— z Úžic zpět přes Talmberk do Mrchojed
Ráno jsme se po lesní cestě vrátili do Talmberka a pokračovali po červené stezce do Mrchojed. V Mrchojedech není moc co vidět. Ale je tu odpočinkové místo, kde jsme si sedli a připravili se na cestu do Sázavy. Cestou jsme narazili na mrtvolu na cestě — nešlo o člověka (to by celý výlet byl v háji), ale o srnku. Autentický moment, jako když vás ve hře při rychlém cestování zastaví jiná nečekaná událost. Nahlásili jsme to v Mrchojedech a pokračovali dál.
— z Mrchojed do Sázavy
Trasa po jez: mapy.cz/s/jolufusahu
Trasa od jezu: mapy.cz/s/dekuledaze
Před Sázavou jsme narazili na milého pána, který nám nejen doplnil vodu, ale také nám poradil, jak se vyhnout dlouhé cestě a přebrodit řeku přes jez – což bylo skvělé rozhodnutí! Ušetřili jsme si tak možná i hodinu a cesta přes jez nebyla nijak náročná, naopak. Po přebrodění jsme se u jezu vykoupali a pak zamířili ke kostelu sv. Martina. Odtud jsme pokračovali do Sázavského kláštera. Zde jsme si prohlédli i bývalý kostel sv. Kříže a kostel sv. Prokopa, kde najdete prostor na zastavení a tiché rozjímání, i když jste uprostřed města. Na závěr jsme zavítali do areálu bývalého pivovaru a mlýna. Pak už jsme jen došli na nádraží v Sázavě, sedli na vlak a vrátili se domů do Prahy, plni vzpomínek na tento skvělý výlet inspirovaný Kingdom Come: Deliverance.
Zdroj: Střední Čechy; Mapy; osobní zkušenosti autora článku Stanislava Hulína