Děčínský Sněžník 723 m n. m.

„“ a při pohledu z věže, rozprostře se náš pohled po krásné přírodě, vpravdě panenské. Hluboké lesy jsou plné zvěře a vzácné květeny, z křišťálových potoků se dá pít. Sama rozhledna na stolové hoře Děčínský Sněžník je z pěkného žlutavého pískovce, který sem tam je pokryt zelenavým mechem. V nedaleké restauraci je možno se občerstviti. Zvláště za večerů je tu pěkně. Vzduch, který po celý den hřán byl sluncem, se tetelí a jemný vánek přinese k našim nosům vůni blízkého lesa.“

Podobná líčení krás okolí Děčínského (Vysokého) Sněžníku (Hoher Schneeberg) najdeme ještě v mnoha turistických průvodcích a přírůček na výlety, vydaných přibližně před sedmdesáti lety. Autor jistě poněkud nadsazoval, ale mnohé si nevymyslel. Nebylo proč. Rozhlédneme-li se z nově opravené rozhledny nyní, spatříme místo hlubokých lesů mladý porost stromků. Kyselé deště a exhalace prošlých desetiletí si vyžádaly své a teprve nedávno minulá léta pomalu vracejí okolí jedné z nejkrásnějších a nejstarších rozhleden Čech její bývalou krásu. Ale i přesto je to jedno z nejnavštěvovanějších míst a častým cílem výletů této turistické oblasti.

Ještě před postavením rozhledny lákal Vysoký Sněžník, který je nejvyšším vrcholem Děčínských stěn a zároveň nejvyšší stolovou horou České republiky, mnoho turistů a výletníků. Stal se oblíbeným místem mnoha známých malířů, jako byli například E. G. Doerell, Ludwig Richter a další, kteří z tohoto nejvyššího místa v okolí zvěčnili nenapodobitelnou krásu zdejší krajiny. Zdejší kamennou rozhlednu nechal v letech 1863″1864 postavit majitel děčínského panství hrabě František Antonín Thun-Hohenstein a jeho erb vítá početné turisty a výletníky nad vstupem do rozhledny. Na místě starého hostince postaveného v roce 1865 a zbořeného v polovině 80. let 20. století vystavěli majitelé Rádia Děčín novou elegantní restauraci. Po výstupu na rozhlednu se turitsté mohou posilnit i v malém občerstvení zřízeném pod ochozem věže.

Výlet na Děčínský Sněžník a následný výstup na věž rozhodně stojí za to. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout až k Ještědu nad Libercem, zcela mimořádně prý až na Sněžku. Za pohled však stojí i bližší okolí Děčínského Sněžníku. Například údolí Jílovského potoka, ve kterém leží městečko Jílové se zámkem z druhé poloviny 16. století (je nepřístupný veřejnosti), postaveným ve stylu saské renesance, ruina tvrze v Martiněvsi a zámek v Bynově (dnes součást města Děčína) z počátku 17. století (nepřístupný veřejnosti). Výhled do údolí uzavírá město Děčín kde se Jílovský potok vlévá do Labe. Od severu se nám otevře pohled do Saska, na většinu pískovcových útvarů Saského Švýcarska “ Českou bránu, Lilienstein, oba Zschirnsteiny a další. Panoramatu pak dominuje Buková hora s televizní věží a vysílač nad Drážďanami. Málokdo však ví, že jejich předchůdkyní byla sněžnická rozhledna, na jejímž vrcholu zachytil v roce 1936 děčínský profesor Matthias Färber pokusné televizní vysílání z Berlína a stal se tak jedním z prvních televizních diváků v Čechách. Z vrcholu Děčínského Sněžníku nás cesta zavede do vsi Sněžník, kde můžeme spatřit ojedinělý soubor lidových staveb. Uprostřed hrázděných a roubených domků, hotelů a restaurací stojí malá pískovcová kaple Panny Marie z roku 1909. Další vyhledávanou turistickou a horolezeckou pozoruhodností jsou pověstmi o pokladech obestřené Tiské stěny (patří již do ústeckého okresu). Je to pískovcové město plné zkamenělých slonů, želv, krokodýlů, bot, hřibů, čarodějnic a jiných útvarů.

Ze skalních labyrintů Tiských stěn si můžeme udělat výlet ještě do Ostrova, vísky rozprostřené mezi rozeklanými pískovcovými skalami. Dalším výletním místem v okolí je lovecký zámeček Kristin Hrádek , postavený v roce 1734, ve kterém je dnes restaurace a hotel nebo výletní letovisko Maxičky s rybníkem, hotelem a výletní restaurací. Odtud lze, pokud máme dobré mapy, sejít až do Dolního Žlebu, který s Děčínem spojuje železnice. Doporučujeme však přejet Labe přívozem na druhý břeh a vystoupat na nejstarší vyhlídku Českého Švýcarska “ Belvedér. Okolí Děčínského Sněžníku je také atraktivní pro cyklisty, po pláni vedou značené cyklotrasy. Velice náročný je však výstup z Děčína nebo Jílového.