Český Krumlov a okolí
Nejprve něco z historie
Naše putování krajem zahájíme v samém srdci oblasti – v pohádkovém městě Českém Krumlově a jeho okolí. Výlet to bude časově náročný, neboť město Český Krumlov je místem s nepřeberným množstvím památek.[/]
Český Krumlov vděčí za svůj vznik pánům z Krumlova, jedné z rodových větví Vítkovců. Páni z Krumlova, jejichž nejznámějším představitelem byl Záviš z Falkensteina, kolonizovali zdejší oblast před polovinou 13. století. Nejprve založili hrad (první zmínka o něm pochází z roku 1253), s podhradím Latránem, později i město na pravém břehu Vltavy (první zmínka pochází z roku 1274). Pro své založení si vybrali neopakovatelnou situaci dvou těsně navazujících meandrů Vltavy. Ty daly městu jméno – die krumme Au – křivý luh. Majetek zdědili, po vymření pánů z Krumlova v roce 1302, jejich příbuzní Rožmberkové. První polovina 15. století, za vlády Oldřicha II. z Rožmberka, byla dobou velkého a nebývalého rozkvětu Krumlova. Město vzkvétalo, zatímco ve zbytku Čech zuřily náboženské války. Krumlov dosáhl za vlády Rožmberků svého největšího rozmachu a zároveň se stal centrem největší šlechtické domény českého království. Krumlov zůstal v rukou Rožmberků až do roku 1602, kdy zadlužený poslední Rožmberk Petr Vok prodal Krumlov i s celým okolním panstvím císaři Rudolfu II. Roku 1622 získal Krumlov od císaře Ferdinanda II. Jan Oldřich z Eggenbergu, z tohoto rodu přešel v roce 1719 dědictvím na knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu. Zámek, jako trvalé sídlo tohoto rodu, sloužil do poloviny 18. století. Rod Schwarzenberků jej ale držel až do roku 1947. Krumlovský zámek je nejrozsáhlejší po Pražském hradě v Čechách. A je to také místo, kde v Krumlově zahájíme svoji prohlídku. [/]
Na prohlídku Krumlova
Nejstarší částí zámku je tzv. Hrádek s dominantní okrouhlou věží z 2. poloviny 13. století. Starý hrad zanikl ve stavebních úpravách v 80. letech 16. století, z této doby pocházejí i překrásné iluzorní malby na fasádách. V polovině 14. století byl vybudován Horní hrad, kde se doposud zachovaly tzv. Rožmberské komory a kaple svatého Jiří z roku 1334. V 16. století došlo za posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, k přestavbě hradu na renesanční sídlo. Vilém, jedna z nejvýznamnějších osob té doby, se při přestavbě své rezidence inspiroval italskými vlivy. Stavbu vedl Baltazar Maio de Vomio, nástěnné malby vytvořil Gabriel de Blonde. Ranně barokní úpravy, za Eggenberků, provedl stavitel J. de Maggi. Jiný stavitel, A. E. Martinelli, dokončil v roce 1730 mincovnu. Na počátku 18. století nechal vybudovat Jan Kristián z Eggenberku letohrádek Bellarie. Schwarzenberkové dovršily staletý stavební vývoj zámku mimo jiné vybudováním proslulého Maškarního sálu, kaskádové fontány a nového zámeckého divadla. Maškarní sál, který patří k nejkrásnějším zámeckým prostorám, vymaloval v roce 1748 J. Lederer. Při prohlídce zámku, bychom si okruh s maškarním sálem rozhodně neměli nechat ujít.[/]
Rokokovou budovu divadla spojuje se zámkem vícepatrový plášťový most z roku 1764. Divadlo, jedno z nejstarších zachovaných v Evropě, si zachovalo původní dekoraci a výpravu.[/]
Známějším divadlem je však to, které vyrostlo v roce 1958 v blízkosti barokní Bellarie. Jedná se o ono známé letní divadlo s otáčivým hledištěm, které je v poslední době předmětem mnoha diskuzí. Zatím se však vesele točí a je jedním z významných turistických magnetů Českého Krumlova. [/]
V podzámčí
Opusťme však zámek a vydejme se na prohlídku další části města – Latránu. Zajímavostí je, že Latrán byl až do roku 1955 od vlastního města správně oddělen. Poprvé byl písemně doložen již v roce 1309. Jde vlastně o opevněné předhradí, které přiléhá přímo k hradu. Žili tu řemeslníci a personál potřebný pro chod panského dvora. Nalezneme zde části dochovaného opevnění, především tzv. Budějovickou bránu, která byla postavena nákladem Petra Voka z Rožmberka v letech 1598 až 1602, a okrouhlou baštu z počátku 16. století. Na Latráně nalezneme také zachovalý komplex kláštera minoritů, klarisek a bekyň, založený roku 1350 bratry Petrem, Joštem, Oldřichem a Janem z Rožmberka. Jedná se o soubor staveb s kostelem a třemi dvory, zbarokizovaný ve druhé polovině 17. století. [/]
Z Latránu se přesuneme na prohlídku pravého břehu, kde leží vlastní město Český Krumlov. Upoutá nás především dominanta města, děkanský kostel sv. Víta, jehož štíhlá věž tvoří jakousi protiváhu protilehlého zámeckého komplexu. Kostel byl založen začátkem 14. století, ale zcela nově vybudován v první třetině 15. století Oldřichem II. z Rožmberka. Kostel, jehož stavitelem byl mistr Jan, patří k předním památkám české gotiky. V interiéru nalezneme cenné gotické zařízení – sanktuář a kruchtu. Hlavní oltář je barokní a pochází z let 1673 až 1683. Uvnitř kostela se zachovalo také torzo náhrobku slavného Viléma z Rožmberka. [/]
Naše prohlídka bude pokračovat na ústřední čtvercové náměstí s radnicí, jejíž současná podoba je z roku 1580. Vznikla přestavbou dvou starších gotických domů. V jejím sousedství se nachází pozdně gotická Stará radnice, upravená renesančně. Barokní mariánský sloup je významným dílem M. V. Jäckla, z roku 1717. Kašnu získalo náměstí kolem roku 1715. [/]
Z náměstí se vydáme na prohlídku husté sítě křivolakých úzkých středověkých uliček. V nich nalezneme nepřeberné množství gotických, renesančních a barokních domů, dochovaných často v celých uličních řadách. Jsou zde zastoupeny jak domy s patrem vysazeným na krakorcích, tak domy s podloubími. Řada domů si zachovala původní renesanční sgrafitovou výzdobu. V Horní ulici nalezneme renesanční jezuitskou kolej, která tu byla vybudována v letech 1586 až 1588. V protilehlé budově, bývalého raně barokního jezuitského semináře z let 1650 až 1652, dnes sídlí okresní vlastivědné muzeum. K jeho největším lákadlům patří stará jezuitská lékárna.[/]
Stejně romanticky, jako ulice starého města, působí i stará předměstí. Na vrcholu Kalvárie nad městem se nachází kaple Panny Marie Bolestné z let 1709 až 1710. V Krumlově bývala v minulosti také papírna, tu však dnes nalezneme v nedalekém Větřní.[/]
Z Krumlova na severovýchod
Český Krumlov se pro nás stane východiskem pro podnikání dalších kratších i vzdálenějších výletů do okolí. Výpravy můžeme podnikat pěšky i na kole, k některým využijeme i dráhu. Vydáme-li se z Českého Krumlova severovýchodním směrem dovede nás silnice po sedmi kilometrech do Zlaté Koruny. [/]
Zlatá Koruna a Dívčí Kámen
Hlavním magnetem obce na levém břehu Vltavy je bývalý cisterciácký klášter. Klášter založil v roce 1263 Přemysl Otakar II. na paměť vítězství u Kresenbrunu v roce 1260 a jako protiváhu moci Vítkovců. Klášter se původně jmenoval Svatá Koruna, to podle trnu z Kristovy koruny, daru francouzského krále Ludvíka Svatého. Král Přemysl Otakar II. toužil v klášteře nalézt místo svého posledního odpočinku, osud tomu však chtěl jinak a král po dlouhých peripetiích nalezl hrob v katedrále svatého Víta. Za husitských válek byl klášter dvakrát dobyt a vypálen, v roce 1785 jej stihl osud mnoha jiných českých klášterů, byl z moci Josefa II. zrušen a proměněn na továrnu.[/]
Klášterní areál se skládal z opevněného hospodářského dvora – dnešní obce a vlastního hrazeného komplexu kláštera s konventem a opatstvím. Tento celek dnes patří k nejlépe zachovaným gotickým klášterům v Čechách. Areál byl v létech 1909 až 1938 nákladně opraven a zpřístupněn. Klášterní kaple svatých Andělů Strážných pochází z 80. let 13. století. Klášterní kostel byl stavěn od konce 13. století do roku 1370, po zpustnutí byl upraven v letech 1663 až 1667. Velký konvent pochází z 13. století, kapitulní síň z doby kolem roku 1290, ambit byl dokončen ve třetí čtvrtině 14. století, malby a štuky, které jej zdobí pocházejí z let 1755 až 1785. Gotické opatství bylo upraveno v 16. století a barokně přestavěno ve století osmnáctém. Gotický kostel svaté Markéty byl přestavěn v roce 1785 na byty. [/]
V areálu se nachází pracoviště Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích a Památník písemnictví jižních Čech, přístupný v rámci prohlídky kláštera. V přilehlé obci nalezneme řadu v jádře gotických staveb. Klášterní hospic čp. 3 nese doposud svůj gotický štít. Za zmínku stojí i kovárna čp. 13, zbrojnice s gotickou střechou a barokní špejchar. Nedaleko Zlaté Koruny se nacházejí zříceniny mohutného rožmberského hradu Dívčí Kámen.[/]
Z Krumlova na západ
Z Českého Krumlova vyrazíme na další výlet západním směrem. Naší první zastávkou bude malebné poutní místo Kájov. [/]
Kájov
Obec s ojediněle zachovaným souborem poutního kostela s kaplemi a sakristií, farou a hospicem – útulkem pro pocestné, stojí rozhodně za naši návštěvu. Zdejší poutní kostel byl založen ve 14. století a do dnešní podoby přestavěn pozdně goticky v letech 1471 až 1485. Stavba byla upravována v druhé polovině 17. století. Na oltáři se nachází kájovská madona z 15. století. S kostelem je spojena kaple smrti Panny Marie z druhé poloviny 13. století, přestavěná roku 1488 a upravená roku 1769.[/]
Pašijové hry v Hořicích na Šumavě
Z Kájova se vydáme dále po silnici do Hořic na Šumavě. Zatímco ty podkrkonošské jsou proslulé kamenickou školou a velkým množstvím soch, Hořice na Šumavě proslavily především Pašijové hry. Pašijovým hrám, které byly po revoluci obnoveny, je věnována expozice zdejšího malého muzea. Původní dřevěnou budovu divadla v obci již nenalezneme, současné hry se provozují pod širým nebem. O zdejších pašijových hrách natočila v roce 1897 společnost bratří Lumièrů pravděpodobně první film v Čechách. Nejsou to však jen hry, kterými je obec zajímavá. Na náměstí nalezneme zajímavou soustavu sedmi navzájem propojených kamenných kašen z 18. století, především však pranýř z roku 1549, jehož součástí jsou i dvě kamenné míry na obilí, které v minulosti sloužily k odměřování desátků. Kostel na náměstí pochází ze 13. století, přestavěn byl v letech 1483 až 1512. Věž pochází z roku 1901. Kájov i Hořice můžeme navštívit také vlakem. Z Hořic na Šumavě se přesuneme k Lipnu.
