Centrální část Žďárských vrchů
Pojďme krajinou, kde jakoby se čas zastavil. Přivítají nás lesy, louky, skály a roubené domečky v nevelkých vesničkách. Poznejme krajinu, kde čerpal inspiraci nejeden umělec. A nezapomeňme navštívit nejvyšší bod Žďárských vrchů, jenž je pro charakter krajiny typický.[/] Naším posledním výchozím bodem se stane Nové Město na Moravě. Toto město se nachází v srdci Horácka, v jedné z nejkrásnějších částí Českomoravské vysočiny. Centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou a my zde můžeme vidět zámek, který byl postaven v 16. století na místě měšťanských domů a přestavěn v 1. polovině 18. století. Dnes je sídlem Horácké galerie. V budově staré renesanční radnice ze 16. stol. sídlí Horácké muzeum. Radnice byla přestavěna po požáru v 18. a 19. století. Z původního objektu se zachovala renesanční vstupní síň s kamenným portálkem. Muzeum bylo založeno roku 1892 jako druhé nejstarší muzeum na západní Moravě. Expozice muzea se zaměřují především na lidovou kulturu moravského Horácka a lyžařskou tematiku. Na náměstí můžeme najít také několik historických domů a bohatou sochařskou výzdobu.[/] Z Nového města se vydáme po žluté turistické značce do Maršovic, obce proslulé Bábinčiným maršovským valčíkem. Pamětní síň bratří Křičků nalezneme na původně renesanční, později zbarokizované staré rychtě, která byla v roce 1960 přestavěna na hotel s restaurací. Žlutá značka nás zavede dál do obce Studnice. V nejvýše položené obci Českomoravské vrchoviny můžeme obdivovat lidovou architekturu. V obci odbočíme na zelenou turistickou značku a budeme pokračovat do Kadova. Cestou nás však ještě čeká zastavení u Pasecké skály. Skála není jedna, jak by napovídal název, nýbrž tři. Po výstupu na vrcholy se nám otevře krásný panoramatický výhled do okolí.[/] Počátky obce Kadov úzce souvisejí se založením tamních železáren v pol. 17. století. My zde ještě dnes můžeme najít pozůstatky po železářských hutích. A opět i v této obci se nachází ukázky lidové architektury. Necháme se vést dál zelenou značkou kolem obce Samotín, kde na Samotínském kopci jsou roztroušeny roubené chalupy a jsou odsud krásné výhledy, kolem Milovského rybníka, ke Čtyřem palicím. Čtvrtohorním zvětráváním byly vypreparovány tři mohutné skalní bloky – Čtyřpaličatá skála, Děvín a Tvrz – na něž navazuje nižší hřeben Opomenutá. Podle puklin jsou na vrcholu Čtyřpaličaté skály zformovány čtyři výrazné bloky, lidově nazývané „palice“. Na temeni stěn jsou vytvořeny sklaní mísy a pod skalami je rozsáhlý balvanový proud. Skalní útvary lze obejít ze všech stran, je možné vystoupat i na vrchol Čtyřpaličaté skály. Z vrcholu je dobrý rozhled po okolí.[/] Na rozcestí s modrou odbočíme a půjdeme k dalším skalním útvarům Žďárských vrchů. Prvním z nich jsou Milovské perničky. Pod souhrnný název patří skupina tří větších a dvou menších rulových skalních bloků. Na vrcholových plošinách najdeme skalní misky, které byly vytvořeny postupným zvětráváním.V dřívějších dobách jim byly připisovány kultovní funkce. Z vrcholu je také krásný výhled. Dalším útvarem, jenž na naší cestě potkáme, je Zkamenělý zámek. Tato přírodní památka připomíná zkamenělou zříceninu hrádku. Skalní bloky dosahují výšky až 10m. Na plochém vrcholu se ve středověku pravděpodobně nacházelo slovanské hradiště. Po krátké cestě od zkamenělého zámku dojdeme na rozcestí s červenou. Můžeme se vydat směrem na Pustou Rybnou, abychom viděli skalní útvar Rybenské perničky. Jsou to dva oddělené skalní bloky s výškou stěn 16 a 18 metrů. Na vrcholech byly postupným zvětráváním vytvořeny skalní mísy, lidově perničky – největší má průměr 50 – 60 centimetrů a hloubku 20 centimetrů. My však půjdeme na druhou stranu po červené značce do obce Svratka. Cestou se můžeme zastavit u zámečku Karlštejn. Rokokový lovecký zámek zde byl postaven v 18.stol., během 19. stol. byl přeměněn na myslivnu a dnes slouží k rekreaci. Zajímavostí je, že stojí přesně na hlavním evropském rozvodí. Říká se, že z jedné strany střechy stéká voda do Černého, z druhé do Severního moře. Když dojdeme do Svratky, poznáme moderní městečko nabízející ideální podmínky k rekreaci avšak se zachovanými historickými hodnotami. Nejstarší zpráva o obci je datována z roku 1350, kdy patřila k rychmburskému panství. Můžeme zde spatřit původně románský kostel a lidovou architekturu. Ze Svratky se vydáme do obce, která se proslavila díky výtvarným dílům Antonína Slavíčka. Jsou to Kameničky a blízký Volákův kopec. Charakter malebné horské obce zlákal i zástupce z řady spisovatelů. Román Západ Karla Václava Raise byl inspirován touto obcí. Na bývalém hřbitově u kostela lze nalézt hrob hlavní postavy tohoto románu – faráře P. Parduse-Kalouse. Nejstarší zprávy o obci pocházejí ze 14. stol. a z lidové architektury jsou nejvýznamnější a nejzachovalejšími stavby Zdražilova usedlost a památkově chráněný statek u Brázdů a dům čp. 97 .[/] Po zelené značce budeme pokračovat do obce Hamry. Název obce je odvozen od železáren-hamrů, které byly zrušeny až na přelomu 17. a 18.stol., kdy byl otevřen blízký kamenolom. V obci uvidíme lidovou architekturu. V Hamrech se napojíme na modrou značku a naší další zastávkou bude Herálec. Vznik této obce na březích řeky Svratky se datuje od roku 1312. Kostel sv. Kateřiny vybudovaný v průběhu dalších staletí je nepřehlédnutelnou dominantou celého okolí. V minulosti pracovalo v Herálci několik sklářských hutí. My zde opět můžeme spatřit lidovou architekturu. Když budeme pokračovat po modré, dojdeme k nejvyššímu vrcholu Žďárských vrchů. Devět skal je s nadmořskou výškou 836m druhý nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny. Skalní labyrint tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a tři malé věžky. Výška stěn je 5 – 15 m. Skalní útvar je turisticky zpřístupněn. Dál budeme pokračovat po žluté turistické značce. Zastavíme se v obci Fryšava pod Žákovou horou. Poprvé je zmiňována v roce 1560. Tehdy zde byla v provozu významná sklářská huť. Od poloviny 17. století se těžila v okolí železná ruda. V obci se zachoval charakter lidové architektury. Z Fryšavy se vydáme k rybníku Medlovu, kde se napojíme na značku zelenou. Jedná se o jeden z největších a nejvýše položených rybníků v oblasti. Pokud nebudeme chtít vidět lidovou architekturu ve Skleném a Vlachovicích a nebudeme chtít spatřit Brožovu skálu, na které lze vidět tvary mrazového zvětrávání, a ke které by nás zavedla modrá značka, můžeme se po zelené vrátit zpět do Nového města na Moravě.
