Bitva u Slavkova
Armáda beranů, kterou vede lev, je silnější, než armáda lvů, kterou vede beran.(Napoleon Bonaparte)[/]
Snad to Napoleon prohlásil právě zrána onoho dne, kdy nezapomenutelným vítězstvím rozvrátil Svatou říši římskou. Psalo se druhého prosince roku 1805 a na dnešní Slavkovské bojiště vjížděly armády tří zemí, aby se utkaly v jedné z nejslavnějších bitev všech dob. O bitvě tří císařů se dočtete v každé dějepisné učebnici a je na místě konání každoročně rekonstruována. Což se přirozeně neobejde bez turistů. V roce 2005, na dvousté výročí památné události, se pod vrch Santon sjelo na třicet tisíc diváků. Pozorovat „bitvu“ přijeli i potomci samotného Napoleona Bonaparte.[/]
V bitvě u Slavkova se utkala tři vojska. Proti francouzské armádě Napoleona Bonaparte stály sjednocené pluky ruského cara Alexandra I. a římského císaře Františka I. Bitvu vyhrál Napoleon a až do své smrti na ostrově svaté Heleny, kam byl po porážce roku 1815 deportován, ji považoval za své nejskvělejší vítězství. Bitva u Slavkova vedla k podepsání Prešburského míru a zrušení Svaté říše římské.[/]
Pokud se zajímáte o historii, pak vám má Slavkovské bojiště co nabídnout. Bitevní pole se nacházelo několik kilometrů na západ od Slavkova a pokud se tam dnes vydáte, zastihnete krajinu takřka stejně, jak se pod bílými mračny táhla od obzoru k obzoru před staletími. Jen vesnice se trochu rozrostly a část pole protíná dálnice.[/]
Když na Slavkovsko osmadvacátého listopadu roku 1805 přijížděl generál francouzské jízdy Murat, zvolil si za svoje velitelství starou poštu v Koválovicích. V téže budově strávil den boje ruský generál Bagration a vítězství tady oslavil sám Napoleon. Dnes je ve „Staré poště“ hotel s restaurací a stoly, prohnuté pod lahodnými pokrmy, stojí v místech, kde před více než dvě stě lety projednával Napoleon s vyslancem rakouského císaře možnost příměří.[/]
Němí svědkové bitvy, kopce Santon a Žuráň, se tyčí nad lány polí a luk odjakživa. Francouzské dělostřelectvo se usadilo na Santonu severně od Tvarožné, což mu umožnilo vydobýt si převahu v severní části bitevního pole. Dnešnímu turistovi stojí za to zdolat pár výškových metrů kvůli bílé kapličce. Patrně se už ale nevydá na kopec Žuráň, odkud v památný den Velké bitvy shlížel na bojiště z hlavního stanu Napoleon.
