Vydejme se do nejmenšího městečka ve střední Evropě, do místa doslova nabitého historickými památkami i přírodním bohatstvím. Najdeme je na hranicích severního Plzeňska se Žlutickem, na protáhlé ostrožně nad řekou Střelou. Ta se stala ve 13. století vhodným místem pro vybudování rabštejnského hradu. Jeho podobu vymazaly pozdější přestavby, dodnes je zde dochován zbytek válcové věže. Pod hradem vyrostla malá osada stísněná na hřebeni ostrožny navíc ještě obehnaná hradbami, dosud na některých místech patrnými a u tzv. Dolní brány najdeme i jednu ze střílen.
Historie Rabštejna po husitských válkách je velmi rozmanitá. Sídlo bylo renesančně upraveno za Šliků, stál zde karmelitánský klášter a postupně několik kostelů. Současnou podobu městečko získalo ale především v 18. a 19. století, za vlastnictví Pöttingů, Černínů a Lažanských a do jeho osudů zasáhlo také neklidné 20. století.
Projděme se po Rabštejně po trase naučné stezky, která zde byla v roce 2006 obnovena. Stojíme v nejvyšších místech ostrožny před klášterem servitů, který zde byl založen a postaven v letech 1672–1675. Tvoří jej obdélná protáhlá budova upravená v roce 1730. Po zrušení kláštera sloužila mj. jako škola a také jako fara. Ke klášteru přiléhá kostel Sedmibolestné Panny Marie postavený v letech 1766–1768 podle projektu A. Luraga. Je výraznou dominantou celé lokality. Na konvexně vypnutém průčelí stojí v nikách sochy sv. Františka, sv. Kláry a Sedmibolestné Panny Marie. Ke kostelu se z města stoupalo po kamenném schodišti. U jeho paty se nachází brána do zámeckého areálu. Zámek byl do současné podoby vystavěn v letech 1701–1705 za Františka Karla Pöttinga. V interiéru je velký sál s freskovou výzdobou a stavba v sobě skrývá starší fáze gotického hradu i renesančního sídla. Celý areál kláštera a i zámku dnes vlastní Sazka a.s.
Zastavíme se na náměstí, které je lemováno zděnými a hrázděnými domy z 18. a především z 1. poloviny 19. století. Pomník T. G. Masaryka, stejně jako při silnici stojící pomník padlým v 1. světové válce s německými jmény, nám sdělují, že Rabštejn ležel na tzv. jazykové hranici. Úzkou uličkou se vydáme směrem k říčce Střele. Projdeme kolem bývalého špitálu, roubené a hrázděné stavby k Loretánské kapli postavené již za městskými hradbami v roce 1671 za Sebastiána Pöttinga.
Most přes Střelu je barokní a původně na něm stála socha sv. Jana Nepomuckého, nacházející se dnes na nedaleké skále u silnice do Žihle. Naučná stezka nás nyní povede po levém břehu po proudu Střely a seznamuje nás s jejími vodními živočichy i regulemi přírodní rezervace. Vystoupáme k vyhlídce u Hraběcího kříže, kde podle pověsti zachránil kůň hraběti Lažanskému za tmy a mlhy život, když odmítl pokračovat dál v cestě do propasti. Pohodlnou lesní cestou projdeme kolem pozůstatků betonových malých pevností náležejících tzv. vnitřní linii, z let 1936–1938 a vrátíme se na louky pod Rabštejnem. Střelu překonáme po lávce zřízené v roce 2006 a po cestě se vracíme zpět do městečka. Další zastávkou je bývalý židovský hřbitov, který měl tři historické fáze a najdeme na něm náhrobky z 18. – 20. století. V bývalých lomech pod klášterem a hradem se těžila pokrývačská břidlice, a to ještě v 60. letech 20. století, dnes jsou tyto stráně také stanovištěm teplomilné vegetace. Naučná stezka se opět vrací k řece k bývalé šindelce a pile zv. U Lišáka, která je také významnou památkou lidové architektury 19. století.
Pro milovníky přírody a turisticky zdatné jedince můžeme ještě doporučit výlet podél toku Střely, která je od Rabštejna po Kozičkův mlýn chráněna jako přírodní rezervace. Stojí zde po proudu Horův mlýn, bývalý železný Hamr a nedaleko soutoku s Manětínským potokem Čoubův mlýn, což jsou v tomto prostoru jediná lidská obydlí.