Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

Břeclav a okolí

Lednicko-valtický areál a Pálava

Podíváme-li se do mapy regionu „Lednicko-valtický areál a okolí“, který jsme si předsevzali navštívit, zjistíme, že nám toho už moc nezbývá. Jedná se o nesourodou oblast kolem Břeclavi – no vlastně ani ne tak kolem Břeclavi, jako „nad Břeclaví“. Cesta nás zavede do jednoho z center jižní Moravy, tepajícího, moderního města, jehož kvality ocení spíš než milovníci kultury a přírody mladí, vydávající se za zábavou. Výjimkou je Pohansko, zámek s archeologickou expozicí, jižně odsud. Potom to vezmeme na sever skrz více či méně zajímavé obce až... domů.
Historie Břeclavi sahá daleko do minulosti, už za Velkomoravské říše vzniklo nedaleko odsud sídliště. Asi o tři sta let později tu byl postaven zámek. Dnes je veřejnosti nepřístupný, takže ho můžeme jen vyfotit, případně se projít zámeckým parkem. Ať tak jak tak, má svoji atmosféru. Chátrající budova s oprýskanou zdí vybízí k představám, jak to tu kdysi vypadalo a jak by to tu vypadat mohlo. Pokud nás to skutečně zajímá, pojďme se informovat do místního turistického centra. Po cestě narazíme na kostel sv. Václava, moderní stavbu, dominující náměstí. Kolem se prohánějí auta, blikají semafory – celé to působí tak trochu zvláštně. Raději se spěšně otáčíme a k modlitbě spěcháme k historickému kostelu Navštívení Panny Marie. Aby byl výčet památek Břeclavi úplný, nemůžeme zapomenout na hřbitov a synagogu z roku 1868, co zde zanechala někdejší židovská komuna.
Nechceme-li se vycházky přírodou ani prohlídky památek vzdát, pak je načase vydat se po turisticky značené trase na jih. Nachází se tu zámeček Pohansko a stejnojmenná archeologická lokalita. Pohansko je jedním ze saletů Lednicko-valtického areálu, jež byly vybudovány Lichtenštejnským rodem. Lovecký empírový zámeček byl postaven na valu někdejšího velkomoravského hradiště z 9. století v letech 1810 – 1811 podle návrhu architekta Josefa Hardmutha. Návštěvníci mohou obdivovat exteriéry i interiéry – v těch provozuje Městské muzeum Břeclavi stálou expozici Slovanský památník, která prezentuje výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu velkomoravské lokality Pohansko. Plni dojmů opouštíme zámeček, abychom se vrátili do Břeclavi a pokračovali ve výletu směrem na sever. Pokud půjdeme tou samou cestou, projdeme Břeclav po takzvané Moravské stezce dojdeme až k Janově hradu, do Lednice, Sedlece a Valtic. Je to pořádný kus cesty a raději ji doporučujeme projet na kole (více o místních cyklo-stezkách v kapitole Exkursy: Lichtenštejnské stezky).
Pojďme pokračovat s poznáváním poslední oblasti, která nám k uzavření Lednicko-valtického areálu a okolí zbývá. Cestovat budeme muset autem nebo autobusem; někde pomůže vlak, ale na procházky přírodou po turistických trasách můžeme zapomenout. První zastávku uděláme ve městě Podivín. Již z dálky nás přivítá věž kostela sv. Petra a Pavla. Prý tu stával hrad, který je od roku 1533 uváděn jako pustý. Archeologové po něm dodnes nenašli jedinou stopu. Projdeme se po pěkném náměstí, uhasíme žízeň v jedné z restaurací a vyfotíme se spolu se sousoším Immaculata z poloviny 18. století. Potom pokračujeme v cestě do Velkých Bílovic, vinařské obce, jíž dominuje kostel Narození Panny Marie. Ochutnávka nápoje z kvašených hroznů stojí za to, jen to nemůžeme přehnat – ještě máme kus cesty před sebou.
Z Velkých Bílovic se budeme muset kousek vrátit, abychom se dostali zpět do Podivína a posléze do Rakvic. Tady stojí za vidění kostel sv. Jana Křtitele a socha sv. Jana Nepomuckého. Co by kamenem dohodil na západ jsou Přítluky. Vinařská obec, založená na počátku 13. století, leží v rovinaté krajině, kde se podél řeky Dyje rozkládají lužní porosty s duby a jasany. Dominantou obce je kostel sv. Markéty z roku 1784. Přítluky se proslavily nálezem velkého slovanského žárového pohřebiště z konce 8. století.
Obci Zaječí severně odsud dominuje gotický opevněný kostel. My ji jen projedeme a vydáme se do Staroviček. První zmínka o obci je z roku 1236, za fotku stojí kostel sv. Kateřiny. Déle než půlhodinku se nezdržujeme a vyrážíme do posledního města na trase – Velkých Pavlovic. Městem prochází cyklostezka, příhodně nazvaná podle odrůdy vinné révy, co se tu pěstuje Krajem „André“. Území dnešního města bylo osídleno už v neolitu, první písemná zmínka o obci je z roku 1252. Z památek jmenujme kostel Nanebevzetí Pnny Marie a místní zámeček. Ten je bohužel nepřístupný veřejnosti. Tak se alespoň projděme městem, najezme v některé ze stylových hospůdek a odpočatí vyrazme dál. Jsme již téměř u konce, k navštívení zbývá poslední vesnice.
Jmenuje se Kobylí a její území bylo stejně jako to Velkopavlovické osídleno již v mladší době kamenné. V písemnostech je jako obec poprvé zmiňována v roce 1252. Dominantou je kostel sv. Jiří. Tady naše cesta končí, je čas se rozloučit. A nebo se napojit na turistickou trasu, která nás zavede do okolí Nových Mlýnů. Na druhou stranu vede trasa do Čejkovic... a pak dál za dobrodružstvím! Šťastnou cestu.