Brno
Brno je s 388 000 obyv. největším městem Moravy a druhým největším městem České republiky. Brno leží na rozhraní horopisných jednotek nejvyššího řádu – České vysočiny a Západních Krpat, na soutoku řek Svratky a Svitavy. Severní částí svého území zasahuje Brno do jižního okraje Moravského krasu.
Předchůdcem města Brno bylo velkomoravské hradiště Rajhrad, hradiště Staré Zámky u Líšně, kde později vzniklo benediktínské probošství, trhová osada Staré Brno při brodu přes Svratku a v neposlední řadě trhová osada pod župním hradem Petrov.
Počátky vývoje města Brno jsou datovány již do 11. stol. Na počátku 13. stol. zde již stálo opevněné středověké město, městská privilegia Brno obdrželo od Václava I. roku 1243. Za Přemysla Otakara II., koncem 13. stol., byl na vrchu nad městem vybudován hrad Špilberk.
V letech 1643 a 1645 odolalo město Brno obléhání Švédů. Po skončení třicetileté války bylo Brno přebudováno na pevnost se sedmi mohutnými baštami, které se osvědčily zejména za pruských válek. Po napoleonských válkách a zejména po roce 1828 dochází k částečnému poboření hradeb a Brno se propojuje s okolními vesnicemi.
Na předměstích vznikají první textilní manufaktury a Brno se postupně stává významným průmyslovým centrem Rakousko-Uherské monarchie. Průmyslový rozvoj zde pokračoval i po 2. světové válce, kdy zde vyrostly strojírenské velkopodniky Zbrojovka, Zetor nebo První Brněnská. V 60. a 70. letech minulého stol. obklopují Brno satelitní sídliště.
Brno má zachovalé středověké jádro okrouhlého půdorysu s řadou církevních památek ale i paláců a souvislé městské zástavby. Brno charakterizuje nezaměnitelné panoráma protilehlých vrchů – hradu Špilberk a věžemi dómu sv. Petra a Pavla na vrchu Petrov. Brno má bohatý kulturní život a významné kulturní instituce, sídlící v palácích a na hradě Špilberk, např. Muzeum města Brna nebo Moravská galerie. Brno je známé také svým výstavištěm nebo závodním okruhem.
Proč na Petrově zvoní zvony poledne už v jedenáct?
Za vysvětlením se musíme dostat až do roku 1645, kdy bylo město obléháno Švédy. Ti byli přesvědčeni, že Brno dobudou za méně jak týden. Ale to se nedařilo. Švédská armáda byla před Brnem už čtvři měsíce, a proto velitel Torstenson rozhodl, že naposledy udeří 15. srpna, a než bude zvonit poledne, musí Brno obsadit. Pokud ne, odtáhne. Hospodský, který Švédy obsluhoval, vyslechl jejich plán a okamžitě ho sdělil obráncům. Druhý den začala bitva, a když už začali Švédové prorážet hradby a dostávat se do města, velitel obrany generál Souches poslal zvoníka na svatopetrský chrám zvonit poledne. Bylo sice teprve jedenáct hodin, ale Švédové si mysleli, že už je skutečně poledne a přestali bojovat a do večera byli pryč. Brno tak bylo zachráněno a od těch dob se na Petrově zvoní poledne už v jedenáct hodin.
