Jen málokdo z turistů, stoupajících hlubokým údolím Moravy na Králický Sněžník, asi tuší, že místy míjí sice malý, ale v mnohém pozoruhodný kras. Vznikl zde dlouhodobým působením srážkové i říční vody ve sněhově bílých nebo různě „mramorovaných“ krystalických vápencích – mramorech. Už od 19. století tu byly při těžbě kamene, stavbě cest i jiných terénních pracích postupně nalézány zajímavé krasové útvary – ponorné říčky, vyvěračky, škrapové skalky a zejména podzemní dutiny a chodby - jeskyně.
Nejznámější jeskyně v údolí Moravy se jmenují Tvarožné díry a ústí malými, nyní uzavřenými otvory při levém břehu řeky pod lesním srubem Vilemínka a míjí je i žlutě značená cesta údolím. Rourovité chodby Tvarožných děr jsou více než dvě stě metrů dlouhé a vytvořily se výmolnou i rozpouštěcí činností podzemního potoka. Ten však není pouhou „odnoží“ blízké bystřiny Moravy, ale podle nedávného překvapivého zjištění hydrologů a speleologů, přitéká do jeskyně dosud neznámými podzemními cestami v nitru Králického Sněžníku, až z krasové oblasti na polské straně pohoří. (Tam je v údolí Kleśnice vchod do veřejnosti přístupné Medvědí jeskyně - Jaskinia Niedźwiedzia, pozoruhodné nejen krásnou krápníkovou výzdobou, ale i kosterními pozůstatky medvědů i jiných živočichů.) Poněkud neobvyklé pojmenování dostaly Tvarožné díry podle bělavé vápnité hmoty (tzv. nickamínku) připomínající tvaroh a místy pokrývající strop a stěny chodeb. Ta po dešťových přívalech kalí vodu v pramenech pod jeskyní.
Obdobný jev dal pojmenování i krasové vyvěračce Mléčný pramen při pravém břehu Kamenitého potoka poblíž mramorového lomu nad Velkou Moravou. Tento vydatný přírodní vývěr, ke trému vede odbočka turistické cesty nad Velkou Moravou, napájí voda jednak z ponorného potoka Poniklec v sousedním údolí, jednak z druhé významné krasové dutiny na české straně pohoří – Patzeltovy jeskyně (pojmenované po svém objeviteli lesníkovi Patzeltovi) a otevírá se na jihovýchodním svahu hory Podbělka. Asi dvoumetrový otvor přechází do strmě ukloněné chodby, ukončené asi po třiceti metrech jezírkem. Výška jeho průzračné, zelenomodrým odstínem „hrající“ hladiny během roku značně kolísá a při tání sněhu nebo po trvalejších deštích často pohltí i lávku nad jezírkem. Největší zajímavostí zdejšího podzemí jsou velice členité, krasovými procesy doslova „rozhlodané“ mramorové stěny a strop jeskyně, ostře kontrastující s tmavou okolní rulou.
Do útrob zkrasovělého vápencového masívu v údolí Moravy dává nahlédnout i mramorový lom nad Velkou Moravou. Kámen se tu těží, doslova vyřezává, ze stěn i dna lomu a v nedalekém městě Králíky zpracovává zejména k dekoračním účelům.