Zrod obce je spojen se správním vývojem území, které bylo již před rokem 1100 na hranici českého přemyslovského státu a slezského knížectví opolského. Řeka Ostravice v této části Beskyd rozdělila území na dva odlišné správní celky.
K nejzajímavějším památkovým objektům tu patří dřevěný kostel sv. Bedřicha. Byl postaven nákladem a z podnětu olomouckého arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenbergu v letech 1873 " 1875 podle projektu stavitele Antonína Kybasty. Architektura kostela se vymyká obvyklým tvarům jiných beskydských dřevěných kostelů. Vysoká a štíhlá věž připomíná severskou architekturu. Rovněž složitě členěná střecha včetně zalamovaného půdorysu dokládá nejen odvážný přístup navrženého řešení, ale také zručnost zdejších řemeslníků. Stálý dozor nad stavbou svěřen hukvaldskému stolařskému mistru Jenigovi. V roce 1910 dosavadní filiální kaple upravena na farní kostel, přistavena sakristie, pořízen kůr s točitými schody, zřízen romantický hřbitov a postavena nová fara. Opravy a stavby provedl městský stavitel ve Frenštátě p. Alfred Parma.
V blízké osadě Hlavatá se můžeme podívat na dřevěnou kapli postavenou rovněž podle severských vzorů. Kaple patří k drobnějším dřevěným náboženským stavbám. Je zasvěcena sv. Cyrilu a Metodějovi a oba věrozvěsty si můžeme prohlédnout na vyobrazení na vitráži zadního okna kaple. Celá architektura již na prvý pohled nápadně připomíná stavitelský rukopis Dušana Jurkoviče, se kterým se můžeme setkat nejen u známých budov turistických útulen na Pustevnách, ale také např. u dřevěné kapličky na Horní Čeladné nebo dřevěné zvoničky v Trojanovicích - Bystrém.