Jižní Plzeňsko můžeme považovat za kolébku historického osídlení západu Čech. Vždyť právě v jeho severní části nad dnešním Starým Plzencem se nachází hradiště Hůrka vzpomínané písemně již v roce 976. Od 10. století vykonávalo přemyslovské knížecí hradiště s podhradím funkci správního centra kraje. Část zdiva rotundy sv. Petra na hradišti patří k nejstarším v kraji. O hradu Plzeň se též hovoří i v legendě o sv. Vojtěchu. Údajné legendární stopy tohoto světce nás budou provázet celým jižním Plzeňskem. Historiky byl dříve s jeho cestou do Prahy mylně spojován kostel sv. Jiří v Plzni – Doubravce, přesto se však jedná původně o velmi starobylou románskou stavbu.
Vojtěšským putováním na sklonku 10. století je protkáno zvláště okolí Nepomuka. Jeho kultu využili pravděpodobně i cisterciáci z Kláštera u Nepomuka, když na dalším slavném místě kraje – Zelené Hoře - postavili na sklonku 13. století křesťanskou svatyni. Na jejím místě posléze vnikl hrad, který do české historie zasáhl například nálezem tzv. „Rukopisu Zelenohorského“ či jako kasárna technických praporů v 50. letech 20. století. Nepomuk a jeho okolí ční jako věž mystické víry v jinak sekularizovaném českém Západě. Snad po celém světě je uctíván a zpodobňován světec, který se zde narodil – sv. Jan Nepomucký. Hora Bzí zase patří mezi slavná místa, kde zaznělo na shromáždění lidu Husovo reformní učení. Vírou jakoby byla protkána celá krajina plná kapliček či věží venkovských kostelíků, poutních míst (např. Křížový Vrch, Vrčeň, Nepomuk) či mohutných barokních chrámů (Přeštice), z nichž některé dosahují vysoké a ojedinělé umělecké hodnoty (Dobřany). Jo to možná dáno tím, že zdejší kraj byl kolonizován převážně jen ze starobylých klášterů v Klášteře a Chotěšově. Silné bylo však i židovské osídlení oblasti, které nám připomíná kromě druhé největší synagogy v Evropě v Plzni řada malebných hřbitovů a další stavební památky tohoto náboženství, např. židovská čtvrť v Kasejovicích.
Zvlněná uklidňující krajina převážně zemědělského jižního Plzeňska však oplývá i řadou zajímavých hradů, z nichž například patří mezi české unikáty černá kuchyně s komínem na Roupově či zajímavá dvojdílná dispozice hradu Skála. Mezi obdivované zámecké stavby patří rozhodně lovecký zámek Kozel či „květinový zámek“ Nebílovy.
Samostatnou kapitolu tvoří město Plzeň. Již víme, že nevzniklo na zeleném drnu a již nemůžeme tvrdit, že se jedná o šedivé město s továrními komíny Škodovky, které tvořilo „pevnou hráz socialismu“. Opravené město najednou odkrývá svou tvář. Významné svatyně, opravené cenné měšťanské domy, renesanční radnice, podzemí, světoznámý pivovar apod. dávají městu tvář a život. Vždyť je to dnes město univerzitní a od roku 1993 říkáme kostelu sv. Bartoloměje na náměstí biskupská katedrála. A jak bohatá je historie tohoto druhého největšího českého města - města Slunce za husitů, města piva, města osvobozeného americkou armádou... Přijďte a uvidíte na každém kroku.