Tachovsko (tak jak je vymezuje rozsah správního okresu) je oblast mimořádně pestrá ve všech směrech. Již geologický podklad staví do protikladu západní polovinu prahorního plutonu a na východě v okolí Stříbra třetihorní uloženiny sopečného původu. Přírodní prostředí střídá jak oblé zalesněné kopce Českého lesa, tak i rybniční oblasti v Tachovské brázdě, hluboká až kaňonovitá potoční údolí v Tepelské plošině, malebné borové lesíky v Plzeňské pahorkatině, či věnec zalesněných kopců v Sedmihoří s četnými balvanitými výchozy. I historie tohoto území byla velmi pestrá, podíleli se na něm jak Češi tak Bavoři, neboť území je odedávna dotykem těchto dvou národů. Najdeme zde stopy chodských tradic, působení největšího českého panovníka Karla IV., husitských válek, ale i třicetileté války a na tváři Tachovska se podepsaly i velké události našich moderních dějin, včetně 2. světové války.
Západní okraj území u státní hranice se SRN tvoří nevysoký hřeben zalesněných kopců Českého lesa, kde se zachovaly mnohé přírodní cennosti, jako jsou zbytky původních lesů - Diana, Přimda a u Žďáru, cenné vrchovištní rašeliniště především v okolí obce Lesná, původní nivy lesních potoků a další místa vábící pohled vnímavého návštěvníka a poskytující poučení vzhledu naší původní přírody. Ke kvalitě přírodního prostředí přispěla i nešťastná léta v druhé polovině 20. století, kdy na hranice se SRN byla spuštěna pověstná „železná opona“ a území u hranic bylo v širokém pásu normálnímu smrtelníku nepřístupné. Zpustla sice řada vesnic, které zmizely v nenávratnu, ale příroda paradoxně z tohoto stavu profitovala, neboť se mohla vyvíjet nerušeně, bez negativních vlivů lidské činnosti a udržela se v takovém stavu, že bylo možno před nedávnem vyhlásit zde chráněnou krajinnou oblast Český les. Osídlení je ovšem sporé, omezuje se spíše na podhůří, na hlavním hřebeni je pouze malebné městečko Přimda s všeobecně známou zříceninou hradu, jejíž počátky spadají již do doby románské. Jinak je zde jen několik větších vesnic. V podhůří je nejdůležitějším bodem okresní město Tachov s dobře zachovaným historickým centrem se souvislými hradbami městského opevnění, s nádherným gotickým děkanským chrámem Nanebevzetí panny Marie, františkánským klášterem (je v něm Muzeum Českého lesa), dalšími kostely, klasicistním zámkem nebo zachovanými pěknými měšťanskými domy na náměstí. V nedalekých Světcích pak lze obdivovat skutečný stavební skvost evropského významu, jízdárnu zbudovanou knížetem Windischgrätzem v polovině 19. století, který představuje jednu z neoriginálnějších technických památek naší vlasti. Je pýchou města Tachova, že se ji povedlo v poslední době restaurovat a zachránit před zřícením skutečně v poslední minutce.
Pruh ploché krajiny pod Českým lesem nazývaný Tachovská brázda je méně lesnatý, zato je zde velké množství rybníků. Jsou cenné jako přírodní hnízdiště vodního ptactva, proto jsou na nich zřízeny i dvě přírodní rezervace. Poslední, velmi cennou událostí, je pokus o zahnízdění orla mořského i v této oblasti, jinak zde najdeme celou řadu zajímavých druhů kachen i jiných vodních ptáků. A že rybníky jsou také příležitostí k rekreaci s koupáním a vodními sporty, není snad ani třeba připomínat. Lidské osídlení je zde husté. Především je zajímavé město Planá se zámkem, barokním děkanským chrámem a gotickým kostelem sv. Petra a Pavla. Historie města je spojena s rodem Šliků a jejich těžební činností v ranném novověku. Tu také připomíná velmi originální hornické muzeum. Nedaleká Chodová Planá se pyšní svým pivovarem, jedním z posledních malých soukromých u nás. Kromě dobrého piva upoutá i originálními pivním lázněmi. Další městečko Bor, leží v samém centru rybniční oblasti i jeho zámek stojí na místě původního blatného hradu. Dále připomeňme aspoň letmo městečko Stráž s nedalekým letoviskem Sycherák.
Východní polovinu tachovského okresu dělí údolí řeky Mže. Na sever od ní je území Tepelské plošiny s hlubokými údolími Kosího a Úterského potoka a Hadovky v nichž najdeme neporušenou přírodu a místo pro krásné procházky. Mezi údolím se vypínají vršky vzniklé třetihorní sopečnou činností tzv. sopečné výlevy (Vlčí hora, Milovské čihadlo, Krasíkov, Ovčí vrch, Hradištský vrch). Výrony minerálních pramenů daly vznik Konstantinovým Lázním, dnes světoznámému balneologickému zařízení pro choroby srdce. Také bylo minerální bohatství využíváno v rudných dolech, soustředěných kolem hornického města Stříbra na Mži. Dnes již těžby skončily, je však možno navštívit zpřístupněné staré štoly a městem Stříbrem, jež je velmi bohaté na historické stavební památky, byla vytyčena hornická naučná stezka. I další místa jako je Svojšín se zámkem a původně gotickým kostelem, Bezdružice se zámkem, Trpísty s pěkným zámkem a zámeckým parkem nebo Černošín na úpatí známé Vlčí hory jistě právem přivábí pozornost poutníka za historií. A jistě si také nenechá ujít zříceniny gotických hradů Volfštejna, Gutštejna a Krasíkova.
V území jižně od Mže na Tachovsko zasahuje Plzeňská pahorkatina, jejíž osou je romantické údolí říčky Úhlavky, vlévající se do Mže u Stříbra. Najdeme zde spoustu pěkných míst na vycházky a také historické zajímavosti, u nichž první místo zaujímá určitě stavba bývalého benediktinského kláštera v Kladrubech se skvostnou katedrálou, již navrhl světoznámý Santini. Ale nejen městečko Kladruby, i některé zdejší vísky jsou velmi rázovité, např. jmenuji malebnou Prostiboř s památnými stromy a pěkným kostelem. Ale to jsme již na severním úpatí Sedmihoří a to z větší části patří k sousednímu Domažlicku.