Vsetínské a Vizovické vrchy patří spolu s Javorníky a Hostýnskými vrchy k tzv. flyšovému pásmu vnějších Karpat, které vyvrásnily během miocénu ve třetihorách. Ve druhohorách a na počátku třetihor se v této oblasti nacházela hluboká geosynklinála zaplavená mořem, na jejímž dně se tvořily mocné vrstvy usazených hornin. Po vyvrásnění pásma Karpat se postupně utvářel reliéf této oblasti až do dnešní podoby. Převládajícími horninami těchto hor jsou proto jemnozrnné, hrubozrnné a někdy až slepencové pískovce a jílovce různých barevných odstínů. Vzácně se vyskytují vložky šedých, jemnozrnných vápenců. Vrstvy odolných pískovců vystupují na mnoha místech na povrch v podobě rozmanitých skalních útvarů, které jsou dnes chráněny jako přírodní památka. Tyto skalní útvary vystoupily po denudaci okolních méně odolných hornin. Příkladem jsou Čertovy skály v Lidečku, Pulčinské skály u obce Pulčín nebo Jarcovská kula nad obcí Jarcová.
Tyto horské soustavy byly původně zalesněné. S postupující kolonizací horských pastevců – Valachů – došlo k mýcení lesů na hřebenech hor, čímž vznikaly často rozsáhlé bezlesé enklávy, na kterých se vytvořily louky sloužící k pastvě tzv. paseky. Převládající původní lesy byly v nejnižších polohách dubohabrové, které na většině území přecházely v bučiny. Bukové lesy v této oblasti dodnes převažují. Ve vyšších polohách se vyskytovaly jedlobukové lesy a smrky se objevovaly až na hřebenech v nadmořských výškách nad 800 m.
Většina původních lesů však byla během středověku vykácena a nahrazena výsadbou nejčastěji smrkových monokultur, které dnes tvoří výrazný podíl v zalesnění celé oblasti. Zbytky původních karpatských lesů jsou na některých místech chráněny jako pralesní rezervace, např. Kutaný pod vrcholem Vsackého cábu jako ukázka původního jedlobukového lesa v nadm. výšce kolem 700 m.
Horské louky – paseky, jsou často lokalitami výskytu vzácných chráněných rostlin, především z čeledi vstavačovitých a mnohé z nich staly chráněnými přírodními rezervacemi. Jsou to např. Galovské lúky nad Halenkovem, Louky za Klenovem, Bečevnou u Vsetína či Ježůvka při naučné stezce okolo Vsetína. Na loukách s vhodným hydrogeologickým podkladem se vyskytují porosty chráněného jalovce obecného, který patří k symbolům valašských hor.
V hlubokých lesích Valašska má druhové zastoupení většina zvířat žijících na území našeho státu, nevyjímaje ani velké šelmy jako je rys ostrovid, medvěd hnědý, vlk nebo vydra říční, a dále velké sudokopytníky – jelen evropský, srnec obecný, daněk skvrnitý, muflon a prase divoké. Početné je i zastoupení kunovitých šelem. Toto území se stalo útočištěm celé řady chráněných druhů ptáků. Řeka Bečva se svými přítoky se vyznačuje velmi čistou vodou a je vyhledávaná rybáři pro bohatý výskyt lososovitých ryb – pstruha obecného a lipana podhorního.
Hornaté území Valašska bylo osídlováno od 12. a 13. století při kolonizaci, spojené s přílivem cizích kolonistů, což bylo provázeno rozvojem řemesel a zemědělství. Tenkrát se také vytvořila základní sídelní struktura dnešního Valašska. Na tuto první kolonizaci navázala v 16.-18. století tzv. Valašská kolonizace horských pastevců - Valachů. Svérázné obyvatelstvo Valašska se v době pobělohorské vzbouřilo proti Habsburkům a církvi.
V krátké době po sobě vypukla tři valašská povstání. Při posledním z nich se povstalci spojili v době třicetileté války se švédskými vojsky, ale r.1644 byli převahou císařského vojska poraženi. Následovaly četné popravy povstalců. Největší hromadná poprava se odehrála ve Vsetíně na přelomu ledna a února 1644, při níž bylo popraveno více než 200 zajatých Valachů a je považována za nejkrvavější exekuci v českých dějinách. O statečnosti valašského obyvatelstva svědčí i silné partyzánské hnutí za II. světové války nebo řada popravených, kteří se postavili proti komunizmu v 50. letech minulého století.
Na území Valašska se dodnes udržel typický valašský folklór, jehož nositeli jsou četné valašské soubory ze Vsetína, Valašského Meziříří, Zlína , Liptálu a mnoha dalších valašských obcí. V celé oblasti se konají folklórní slavnosti, jarmarky a jiné akce, spojené s udržováním lidových tradic. Při těchto akcích můžete vidět ukázky lidových uměleckých řemesel nebo ochutnat některý s produktů valašské kuchyně.
Malebná krajina valašských hor se svéráznými vesnicemi, městy a zvyklostmi zdejšího obyvatelstva jistě okouzlí každého návštěvníka. Charakterem krajiny nabízí ideální možnosti pěším turistům či cykloturistům, v zimě pak běžkařům, lyžařům i musherům.