V roce 1824 projel teplickou Lesní bránou dostavník od Drážďan, pokračoval dále do města a zastavil se v Dlouhé ulici u pošty. Mezi cestujícími byl nejmladší Carl Robert Croll, začínající malíř, který právě ukončil studium na drážďanské akademii a přijel hledat do živě se rozvíjejících Teplic uplatnění. Mladý muž vystoupil z dostavníku a rozhlédl se. Nikdo jej nevítal, nikdo jej neznal a mnoho toho na první pohled neviděl. Po několika dnech pobytu však pochopil, že na rozdíl od starobylých, honosných, ale poklidných Drážďan probíhala v Teplicích od velkého požáru v roce 1793 bouřlivá výstavba, valem přibývaly tehdy moderní klasicistní lázeňské budovy, ubytovací domy a paláce. Lázně prožívaly velkolepý rozmach a kypěl tu čilý společenský a kulturní život, který zvýrazňovala přítomnost četných významných osobností včetně korunovaných hlav.
Carl Croll se v Teplicích usadil, oženil se a prožil tu řadu šťastných i tvůrčí múzou požehnaných let. Namaloval v plenéru, tedy ve volné přírodě mnoho obrazů, akvarelů a kreseb, které realisticky zachytily krajinu a města tak, jak on je viděl ve dvacátých až čtyřicátých letech 19. století. Potom vpadla do regionu průmyslová revoluce a všechno rozhodně a rázně změnila. Na Crollových obrazech se však ještě rozkládá idylická krajina předprůmyslového věku, z níž se mnohé zachovalo dodnes.
Lázně Teplice byly v této době nazývány „ malou Paříží“ a navštěvovali je panovníci, ministři, krásné ženy, slavní spisovatelé a básníci, hudební skladatelé, proslulí hudebníci, vědci, filozofové a příslušníci starých šlechtických rodů. Ti se setkávali na ulicích, v kavárnách, na plesech, koncertech, divadelních představeních, na zámku i při lázeňských procedurách. Mnozí z nich vycházeli na výlety do krásného okolí, tvořeného mohutnou pánví ohraničenou zlomovým masívem Krušných hor na severu a sopečnými homolemi Českého středohoří na jihu. Ačkoli se harmonická krajina z 19. století v souvislosti s rozšířením průmyslu a dolování v následujícím období změnila, stále tady zůstávají hrady, zámky, starobylé domy, kostely, kláštery a další památky, které stejně jako nádherná přírodní zákoutí zvou k návštěvě a slibují nevšední zážitky. Ale proč bychom se o tom měli rozepisovat. Přesvědčte se sami!