Českobudějovicko, nejjižnější oblast České republiky, leží mezi Šumavou a Českomoravskou vysočinou. Vyplňuje ji především Budějovická pánev s krajským městem České Budějovice a Třeboňská pánev s lázeňským městem Třeboň a na jihu je oddělena od Rakouské republiky Novohradskými horami s poněkud asymetrickými Novými Hrady. Kromě zatím opomíjených, ale proto klidných Novohradských hor najdeme v těsném sousedství ještě Slepičí hory a okraj Blanského lesa.
Upozorníme Vás však i na menší samostatné vrcholy a kopce, které nám převážně v rovinaté části obou pánví umožňují rozhled po kraji. Nejznámější a nejnavštěvovanější památkou v oblasti je nepochybně zámek Hluboká, následovaná zámkem Třeboň, Starým Hradem v Nových Hradech a Ohradou. Nedaleko Nových Hradů je také národní přírodní památka Terčino údolí, zatímco druhý vybraný hlavní přírodní cíl Židova strouha leží na opačném, severním okraji oblasti. V oblasti leží také památky na nejstarší evropskou železniční dráhu Koněspřežní železnici České Budějovice-Linz-Gmund. Oblast je proslulá svéráznou vesnickou architekturou, jejímž dominantním projevem je obec Holašovice pod Blanským lesem, která je památkovou rezervací lidové architektury zapsanou v seznamu UNESCO. Známým architektonickým komplexem, který je však zároveň komplexem národopisným i krajinným jsou Blata. Tvoří je jednak seskupení vesnic kolem donedávna těženého ložiska (viz heslo: Blata), ale i vzdálenější blatské vesnice na Vodňansku (viz hesla: Plástovice, Vlhlavy, Zbudov). Svérázným architektonickým cílem je jedna ze tří evropských opevněných vesnic Žumberk. Potud jsme se zmínili o hlavních cílech v oblasti, kterým by měl dát nový návštěvník Českobudějovicka přednost.
Kromě toho jsme do rejstříku zařadili mnoho cílů, které je rovněž žádoucí si prohlédnout (učinit z nich cíl výletu nebo je přiřadit k některému hlavnímu cíli) a také cílů, kde je dobré se zastavit, pokud nás k nim naše putování zavede. Co především zahrnují?
Celé Jižní Čechy a Českobudějovicko zvlášť je proslulé rybníkářstvím. Jestliže kdosi spočítal, že v Jihočeském kraji je přes 7 tisíc rybníků, podstatná část jich leží ve sledované oblasti. Můžeme začít největším českým rybníkem Rožmberkem, pokračovat druhým Bezdrevem, třetím Horusickým rybníkem, čtvrtým rybníkem Dvořiště a uvést ještě bez nároku na pořadí Dehtář, Holnou, Mrhal, Nadějskou rybniční soustavu, Staňkovský rybník, Svět, Vítek, Vrbenské rybníky a Žárský rybník. Musíme také připomenout stavby, které s rybniční soustavou souvisejí: především Starou řeku a Zlatou stoku. Jižní Čechy jsou proslulé rovněž velkým množstvím tvrzí z období drobné šlechty, z nichž většina byla v pozdější koncentraci panství zrušena nebo přestavěna a začleněna do hospodářských objektů. Výjimkou je doporučovaný Cuknštejn a méně významné tvrze v Římově, Ostrolovském Újezdě a Štěkřích. V oblasti jsou zříceniny hradů (Hrádek">Karlův Hrádek, Maškovec a Velešín) a další zámky Chlum u Třeboně">Chlum u Třeboně, nedávno zpřístupněný zámek Stráž nad Nežárkou, který patříval E. Destinové (viz též: Pomník E. Destinové), Dříteň, Jemčina, Koloděje, Komařice, Nový zámek v Nových Hradech, Olešnice a Týn nad Vltavou. Jako všude v Čechách najdeme i v naší oblasti řadu sakrálních staveb, z nichž upozorňujeme na klášter servitů v Nových Hradech, klášter v Třeboni, chrám v Dobré Vodě v Novohradských horách a klášter v Borovanech. Najdeme tu rovněž dvě hrobky rodů, které oblast významně poznamenaly: Schwarzenberskou hrobku u Třeboně a hrobku Buquoyů v Nových hradech; z dalších pohřebišť zmiňujeme ještě unikátní hřbitov v Albrechticích nad Vltavou.
Doporučujeme také bezpočet obcí se zachovalou lidovou architekturou. Na závěr upozorňujeme na zvláštní body: ukázkově provozovaný Buškův hamr u Trhových Svinů, rodiště Jana Žižky v Trocnově, základní nivelizační bod Locus Perennis (Věčné místo) a Písečný přesyp u Vlkova.