Doprava

Partner portálu

Reklama

Diskusní fórum

Tropical Island - Německo

Vyražte s dětmi do tepla a za zábavou do...
20.02.17 (fandass)

české lanýže

I have observed that in the world these...
01.02.17 (Smithk195)

české lanýže

Zkoušej a své poznatky prosím napiš do...
02.01.17 (burle.blog.cz)

Diskutuj zde

Reklama

Reklama

Východní Krušnohoří

Lázně Teplice a okolí

/images/vylet/vylet_279.jpg Krušné hory tvoří nejvýznačnější část horského rozhraničení České republiky a Spolkové republiky Německo dlouhou skoro 130 kilometrů. Strmé svahy způsobují, že výškové rozdíly, které je zde nutno překonávat, činí 300–500 m n.m. Takové převýšení znesnadňuje provoz i na současných komunikacích. Na území teplického regionu leží větší část přírodního parku Východní Krušné hory, který se rozkládá při česko–saské hranici mezi obcemi Cínovec a Petrovice a zahrnuje v sobě plochu kolem 4000 km2. Vrcholové partie dosahují průměrné nadmořské výšky 700 m. Východ Krušných hor tvoří z velké části zemědělská krajina podhorského typu, avšak vyskytují se tu i velmi cenné biotopy, jakými jsou v teplickém regionu Cínovecký hřeben">Cínovecký hřeben a Černá louka. Na západ od Cínovce se rozkládají, zvláště kolem Moldavy a od ní směrem k Oseku, další, již dříve zmíněné rezervace. Nyní si tyto oblasti projdeme. Začneme od východu, od města Krupky.

Krupka, Bohosudov a okolí

Krupské náměstí uličního typu se již od počátku 14. století dosti příkře svažuje od severu k jihu. První písemná zmínka o tomto místě pochází z roku 1305, městem se stalo nejpozději roku 1331. Dodnes si zachovalo protáhlý půdorys, typický pro tehdejší krušnohorská městečka. Z původně gotických a renesančních, později barokně přestavovaných domů si nejspíše povšimneme budovy č. 23, v níž je umístěno muzeum s pozoruhodnou výstavou cínu a expozicí zobrazující historii a přírodu Krupky a jejího okolí.
Uprostřed náměstí stojí socha Františka Xaverského, postavená v roce 1717 na paměť světce, na jehož výročí (3. prosince) skončila morová epidemie v Krupce roku 1680, a kterého proto začali měšťané považovat za svého ochránce. V dolní části vyniká městský kostel Nanebevzetí Panny Marie, existující již ve 2. polovině 14. století, ale přestavěný do dnešní podoby v letech 1479–1488 a doplněný barokními úpravami. Vedle stojí zvonice původně z 15. století, ale dostavěná v roce 1600. Barokní fara byla postavena roku 1756, socha Jana Nepomuckého vedle je o něco pozdější. Město uzavíral na jihu špitální kostel sv. Ducha, poprvé připomínaný v roce 1454. V roce 1516 byl již v renesančním slohu postaven kostel sv. Anny, v jehož interiéru je pozoruhodné zvláště vyobrazení Martina Luthera na stěně a vyřezávaná renesanční kruchta se starozákonními výjevy. Kolem kostelíka byl později zřízen hřbitov, uzavřený renesanční bránou z roku 1615 s nádhernou tepanou mříží z roku 1619.
Uprostřed náměstí stojí socha Františka Xaverského, postavená v roce 1717 na paměť světce, na jehož výročí (3. prosince) skončila morová epidemie v Krupce roku 1680, a kterého proto začali měšťané považovat za svého ochránce. V dolní části vyniká městský kostel Nanebevzetí Panny Marie, existující již ve 2. polovině 14. století, ale přestavěný do dnešní podoby v letech 1479–1488 a doplněný barokními úpravami. Vedle stojí zvonice původně z 15. století, ale dostavěná v roce 1600. Barokní fara byla postavena roku 1756, socha Jana Nepomuckého vedle je o něco pozdější. Město uzavíral na jihu špitální kostel sv. Ducha, poprvé připomínaný v roce 1454. V roce 1516 byl již v renesančním slohu postaven kostel sv. Anny, v jehož interiéru je pozoruhodné zvláště vyobrazení Martina Luthera na stěně a vyřezávaná renesanční kruchta se starozákonními výjevy. Kolem kostelíka byl později zřízen hřbitov, uzavřený renesanční bránou z roku 1615 s nádhernou tepanou mříží z roku 1619.
Na místě bývalého Šejnova stojí Bohosudov, proslulý od 16. století svými poutěmi. Dnešní poutní kostel Bolestné Matky Boží byl vystavěn litoměřickými staviteli, otcem a synem Giuliem a Octaviem Broggiem v letech 1701–1706, dvouvěží bylo dokončeno až v roce 1708. Chrám je obklopen sedmi ambity symbolizujícími sedm bolestí Panny Marie. Uprostřed nádvoří leží studniční kaple, jejíž voda má prý léčivé účinky. V tomto areálu vzniklo již před výstavbou této impozantní baziliky, roku 1679 biskupské gymnázium, které sice bylo v roce 1948 zrušeno, ale v roce 1993 bylo znovu obnoveno. Na celý areál je pěkný pohled z blízkého vrcholku Kalvárie, na který můžeme vyjít po křížové cestě začínající barokní kaplí s božím hrobem. Nahoře je kříž s ukřižovaným Kristem, který byl poprvé vztyčen již roku 1679. Sochy byly odlity podle barokních plastik z piaristického kláštera v Horním Slavkově v roce 1905.
Vraťme se však ke Krupce jako hornímu městu. Většina památek, které ve městě a okolí vznikly, byla postavena v období, kdy město zažívalo konjunkturu, umožněnou těžbou cínu. Krupka byla horním městem a žila převážně z toho, co se v okolních dolech vytěžilo. Proto byl v bývalé štole Starý Martin nad severním okrajem města otevřen prohlídkový okruh, proto můžeme v této části Krušných hor najít četné pinky neboli zasypané doly. Ty se táhnou až k Horní Krupce, známé již od roku 1334, nad níž se rozkládá táhlý vrchol Komáří vížky.
Na ní se můžeme dostat buď lanovkou, vystavěnou v roce 1952 ve švýcarské licenci (délka 2 348 m a převýšení 482 m), nebo několika cestami pěšky. Z nich doporučujeme dvě. V obou případech přejdeme po tzv. Doktorce (stezce nazvané podle místního lékaře dr. Gustava Neubnera) neboli oficiálně Hálkově stezce nad Unčín. Odtud můžeme na horské hřebeny vyjít buď podle jezírka Kotelní rybník (Kesselteich), nebo podle hradu Kyšperk. Ten byl postaven kolem roku 1316, jeho prvními majiteli byli páni z Bergova, později jej získali pražští arcibiskupové. V roce 1393 se tu v době sporů s králem Václavem IV. skrýval arcibiskup Jan z Jenštejna. V roce 1526 hrad vyhořel a již nebyl obnoven.

Komáří vížka

Kolem tohoto vrcholu vysokého 809 m n.m., nazývaného tradičně Komáří hůrka, se rozkládaly od 14. století cínové doly a na samotném vrcholu stála hornická bašta s věží. Na ní byl umístěn zvonec, který svým hlasem určoval začátek nebo konec pracovní doby či přestávek. Když byla v roce 1857 nahoru vybudována silnice, postavil tu hoteliér R. Zecheler hostinec, který nazval Komáří vížka. Nevybudoval jej ani tak pro obyvatele sousední Horní Krupky, ale spíše pro turisty, kteří se v této době vydávali do hor stále častěji. Není divu, vždyť výhled, pokud ovšem není mlha, je odtud nádherný.
I za snížené viditelnosti spatříme Teplice s Doubravkou a Bílinu se siluetou Bořeně v pozadí. V dálce se modrají homolovité kopce Českého středohoří s dominující Milešovkou, a je-li skutečně čirý vzduch, můžeme spatřit památnou horu Říp. Na východě se rýsují Lužické hory a za nimi výjimečně i Krkonoše. Po tomto zážitku neopomeňme navštívit hřbitovní kostelík sv. Wolfganga s vlastivědnou expozicí. Jeho stavitelem byl v letech 1692–1700 zednický mistr H. G. Prügel. Podle pověsti tu nějaký čas žil poustevník sv. Wolfgang, který se stal v 10. století řezenským biskupem a podílel se na založení pražského biskupství. V době svého zdejšího pobytu údajně rád sbíral borůvky, a proto se tu ještě před II. světovou válkou každoročně konaly „borůvkové“ poutě.
Pokud se budeme chtít vydat na turistický pochod, můžeme přejít hranice do Německa nedávno zřízeného turistického přechodu u Fojtovic a vydat se po hornické stezce přes Fürstenau do Altenbergu, kde najdeme hornické muzeum, a do Geisingu s pozoruhodným historickým jádrem. Pakliže vyrazíme na pěší pouť nebo na horském kole po české straně hor, dojdeme po červené značce směrem východním do Adolfova a dále do Telnice, cestou můžeme sestoupit po zelené značce do Chlumce, kde se v roce 1813 odehrála napoleonská bitva. Směrem západním dorazíme kolem zalesněného Cínoveckého hřbetu k dalšímu hraničnímu přechodu na Cínovci a odtud můžeme sejít po modré značce do Dubí.

Cínovec

Obec Cínovec leží pod krušnohorským hřebenem, jehož výška zde dosahuje 856 m n.m. Nejvyšší kótu tvoří vrcholek „U mrtvého dítěte“ s nadmořskou výškou 873 m n.m. První zmínka o názvu obce pochází z roku 1378, kdy se v Předním Cínovci objevili první osadníci z Krupky a začali tu těžit cín, od roku 1547 i stříbro a konečně od roku 1879 wolfram a později fluorit. Po skončení těžby cínu a stříbra Přední Cínovec zanikl a také wolfram a fluorit se po více než sto letech přestal těžit. Zůstal pouze Zadní Cínovec, dnes nazývaný již pouze Cínovec, který tvoří souvislou zástavbu s německým Zinnwaldem. Od roku 1958 zde byl obnoven hraniční přechod, od něhož se dá pokračovat dále na Drážďany.
Cínovec Obec Cínovec leží pod krušnohorským hřebenem, jehož výška zde dosahuje 856 m n.m. Nejvyšší kótu tvoří vrcholek „U mrtvého dítěte“ s nadmořskou výškou 873 m n.m. První zmínka o názvu obce pochází z roku 1378, kdy se v Předním Cínovci objevili první osadníci z Krupky a začali tu těžit cín, od roku 1547 i stříbro a konečně od roku 1879 wolfram a později fluorit. Po skončení těžby cínu a stříbra Přední Cínovec zanikl a také wolfram a fluorit se po více než sto letech přestal těžit. Zůstal pouze Zadní Cínovec, dnes nazývaný již pouze Cínovec, který tvoří souvislou zástavbu s německým Zinnwaldem. Od roku 1958 zde byl obnoven hraniční přechod, od něhož se dá pokračovat dále na Drážďany.
Ze starého Cínovce tu zůstal jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1729–1733 s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží nad štítovou stěnou. Kolem kostela se rozkládá romantický hřbitůvek. Dále můžeme spatřit několik domů krušnohorského typu z poloviny 19. století, jeden proti kostelu, a další pak při průjezdní silnici. Jde o obdélné stavby se zděným přízemím, bedněným patrem, sedlovou střechou a štítem buď bedněným, nebo pobíjeným šindelem.

Moldava a okolí

Od hraničního přechodu na Cínovci se dá dojít po červené značce podél hranic na Moldavu. První zmínka o obci pochází z roku 1346. V té době zde žili převážně skláři, kteří mohli využívat k tavbě sklářského kmene velkého lesního bohatství a ložiska dolomitu (uhličitanu hořečnato-vápenatého) těženého při Divoké Bystřici, na západním okraji Vápenického polesí. Dolomit se využíval pro výrobu vápenatého potaše. Skláři zpočátku využívali nevelké lesní hutě, které po vytěžení dřeva v okolí přesunovali dál. Později vznikala stálá seskupení hutí, představující výrobní okruhy. Takových míst existovalo celkem pět v okolí Moldavy a dvě na německé straně poblíž Holzhau. Sklárny zanikly v průběhu třicetileté války.
Na začátku devadesátých let minulého století byl za pomoci programu Phare Evropské unie, Ústavu archeologické památkové péče, obce Moldava a Klubu českých turistů vybudován poznávací okruh „Po stopách středověkého sklářství v Krušných horách,“ dlouhý asi 14 km. Je v něm označeno všech pět míst, kde byly sklárny při archeologických výzkumech v letech 1966–1989 objeveny. Na příslušných cedulích si návštěvníci mohou přečíst texty, v nichž jsou nálezy podrobně popsány. Na začátku okruhu narazíme na experimentální areál s s vybudovanou replikou sklářské hutě a haly. V letech 1992–1994 se tu uskutečnily tři pokusné tavby.
Nedaleko cedule s úvodním textem strojí trojhranný pomníček, věnovaný Františku Koubkovi, dozorci finanční stráže, který zde byl zastřelen příslušníky německé bojůvky Freikorpsu 28. září 1938. V centru staré Moldavy stojí jednolodní barokní kostel z roku 1687 s hranolovitou věží a cibulovitou střechou, zvýšenou roku 1888. Celá stavba byla původně kryta šindelem, později břidlicí. Kolem se dochoval malý hřbitov s typickými krušnohorskými dřevěnými kříži, naproti stojí fara z doby kolem roku 1800. Spojení se světem bylo usnadněno výstavbou trati Most–Moldava z let 1871–1884. Nádraží bylo postaveno až za obcí a kolem něho potom vzniklo několik výstavnějších budov, mezi nimi tzv. Fischerův hostinec, dnešní hotel Pomezí. Snad by se nakonec dalo ještě podotknout, že tu sloužil jako výpravčí na konci třicátých let minulého století spisovatel Adolf Branald.
Součástí Moldavy byla dlouho obec Grünwald (Pastviny), která se roku 1873 osamostatnila, ale po roce 1945, kdy byli němečtí obyvatelé odsunuti, zanikla. V jejím okolí se nachází rozsáhlé vřesoviště, z něho se dříve těžila pro lázeňské účely rašelina. Dnes je tato lokalita vzhledem k tomu, že se tady vyskytuje zajímavá flóra a žijí zde dnes již vzácní tetřívci, chráněna jako přírodní rezervace.

Mikulov a okolí

Obec byla založena horníky, kteří zde těžili stříbro a cín. V roce 1597 byla Rudolfem II. povýšena na město. Na náměstí stojí pozdně barokní kostel z roku 1770 s hranolovitou věží krytou přilbovitou střechou. Hřbitov se zachovanými dřevěnými ručně vyřezávanými kříži krušnohorského typu je obehnán ohradní zdí krytou šindelem, k níž přiléhá kaple z počátku 19. století. Dále vzbuzuje pozornost návštěvníků hrázděný dům čp 42. Památkově chráněný je také nedaleký železniční viadukt na trati Most–Moldava.
Již při celkovém pohledu na Krušné hory vyniká vrcholek Bouřňáku (869 m n.m.), který se vypíná nad Mikulovem. Na něm je i z dálky vidět drobná čepička, z níž se při pohledu zblízka vyklube chata Karla Líma, postavená roku 1928 a nazvaná podle obětavého českého menšinového pracovníka, učitele a milovníka krušnohorské přírody. Na západním svahu této hory se udržely zbytky původního bukového porostu, chráněného státem jako přírodní památka. Drsné přírodní podmínky, ohlašované již samotným názvem vrcholu, zkroutily jednotlivé bukové kmeny a větve do roztodivných tvarů a otužily je natolik, že zde již existují skoro dvě stě let.
Pro milovníky turistiky je možné na Bouřňák vyjít buď ze Mstišova od Dvojhradí po modré značce přes Vlčí kámen a městečko Mikulov, nebo z Dubí po zelené značce kolem Pramenáče (910 m n.m.), nejvyšší hory teplického regionu, a chaty Vitiška, postavené roku 1931 hajným a hostinským z Mikulova Antonínem Wittichem. Po hřebenové cestě je možné dojít k Bouřňáku pohodlně po červené značce od Cínovce.
Pro milovníky turistiky je možné na Bouřňák vyjít buď ze Mstišova od Dvojhradí po modré značce přes Vlčí kámen a městečko Mikulov, nebo z Dubí po zelené značce kolem Pramenáče (910 m n.m.), nejvyšší hory teplického regionu, a chaty Vitiška, postavené roku 1931 hajným a hostinským z Mikulova Antonínem Wittichem. Po hřebenové cestě je možné dojít k Bouřňáku pohodlně po červené značce od Cínovce. ■

Fotogalerie

Poslední komentáře -

Reklama:

Reklama:

Východní Krušnohoří - informace k místu

Východní Krušnohoří - služby v okolí

Reklama

Kalendář akcí

Sochaři dokončili ledové sochy ve špindlerovském LEDÁRIU (10.12.2016-28.2.2017)

Sochaři dokončili ledové sochy ve špindlerovském LEDÁRIU (10.12.2016-28.2.2017) 10.12.2016

„Loňská premiéra Špindlerovského ledária měla velký úspěch. Návštěvníci k nám...

Historické hřbitovy  (9.2.2017-3.3.2017)

Historické hřbitovy (9.2.2017-3.3.2017) 09.02.2017

Hřbitovy jsou nedílnou součástí historického a kulturního dědictví každé země...

ZOO Praha (31.12.2016-31.12.2017)

ZOO Praha (31.12.2016-31.12.2017) 31.12.2016

Pražská zoo patří k chovatelské špičce. Světově prosluly například chovy koní...