Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

Podél východní hranice hor

Jizerské hory a Frýdlantsko

Obec Příchovice s dobrým autobusovým spojením leží až na jihovýchodě Jizerských hor. Její dominantou je mohutný trojlodní kostel sv. Víta z roku 1862. V Příchovicích se stýkají hranice Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory s hranicemi Krkonošského národního parku. Nápadná rozhledna nad obcí leží proto již "v Krkonoších". Je to Štěpánka (959 m n. m.), rozestavěná již r. 1847 na počest rakouského arcivévody Štěpána, ale dokončená až téměř po půlstoletí. Z ní nás povede modře značená cesta k severu do Tesařova.
Tady překračuje tzv. krkonošská silnice horský hřbet. Hluboko pod námi leží v údolí Martinského potoka Kořenov, obec známá ozubnicovou železniční tratí, jedinou u nás, která vede od r. 1902 z Tanvaldu do hor. Blízké Martinské údolí leží již na pravém břehu Jizery, která odtud až ke svým pramenům tvořila do roku 1959 státní hranici. Aby mohla být používána železniční trať z Kořenova až do Harrachova, byla provedena nevelká územní výměna mezi tehdejším Československem a Polskem a v naší republice se tak octla i stará sklářská osada Údolí Naděje, kterou odděluje od Martinského Údolí jen tok Jizery. Po návštěvě obou "Údolí" půjdeme červeně značenou lesní cestou proti proudu Jizery. Řeka se vine krásným lesnatým údolím a za železničním viaduktem se opět stává státní hranicí. Po několika kilometrech začíná dosud rovinatá cesta stoupat a brzy nás přivede až na úpatí hory Bukovce (1005 m n. m.). Pod námi se rozkládá v mělkém travnatém údolí Jizerka, jedna z nejpoozoruhodnějších obcí Jizerských hor. Za návštěvu stojí i čedičový vrch Bukovec, který je - pro jedinečnost své květeny - již téměř půl století přírodní rezervací. Zde také začíná několik kilometrů dlouhá naučná stezka BUKOVEC - JIZERKA - RAŠELINIŠTĚ JIZERKY.
Pokud přijedem na Jizerku za letní soboty či neděle, neměli bychom si nechat ujít návštěvu staré školy, ve které je umístěna trvalá výstava věnovaná nejen osadě Jizerka, ale celým Jizerským horám. Z víc než půltisícileté "safírové" slávy Jizerky (osada byla proslulá nálezy mnoda druhů drahokamů, z nichž právě safíry byly nejhledanější) toho sice mnoho nezbylo, ale na její pozdější "sklářskou" slávu je zde ještě dost památek. Jednak rozvaliny tzv. staré hutě z r. 1828 vlevo od cesty a dosud zachovalé nové hutě, která vyráběla sklo v letech 1866-1911. Z ní - i ze sousedního výstavného Panského domu majitele sklárny - jsou dnes restaurační a hotelová zařízení pro návštěvníky.
Půvabná je další cesta po naučné stezce. Je značena čtvercem se zeleným úhlopříčným pruhem a vede kolem Safírového potoka, který zde ústí do říčky Jizerky. Právě zde byly v 16. století rýžovány nejkrásnější safíry. Poslední třetina naučné stezky nás seznámí s krásou a přírodou rašelinišť - horských vrchovišť - Malé jizerské louky, dnes národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky. Ochránci přírody umístili na každé ze zastavení stezky naučný panel a v obci je možno i koupit tištěného průvodce touto nejstarší naučnou stezkou Jizerských hor.
Lesní silnice, pro veřejnou dopravu uzavřená, pokračuje dál k severozápadu údolím Jizerky až na nenápadné rozvodí Severního a Baltického moře na Českém vrchu a odtud dolů do povodí řeky Smědé až ke známé a turisty vyhledávané chatě Smědava. Stojí tady, na místě prastaré vyhořelé boudy, již od r. 1935. Krásný lovecký záměček, který stával v jejím sousedství, vyhořel r. 1969.
Dlouhou, ale krásnou cestu východními Jizerskými horami zakončíme sestupem z hor po červeně značené stezce do Bílého Potoka, poslední vsi v již lidmi obydleném údolí Smědé. Je zde i konečná stanice železniční trati do Raspenavy a dál buď do Liberce nebo Frýdlantu.