Březnice

duben - květen: Út - Ne 9 – 16; mimořádně otevřeno 25.4.2011
červen - srpen: Út - Ne 9 – 17; do 18 pouze v případě zakoupené vstupenky on-line internetový prodej
září - říjen: Út - Ne 9 – 16
listopad – prosinec je prohlídka možná od 9-16 hod po předběžné dohodě se správou zámku.
mimořádně otevřeno 10.12.2011

Vstupné:

I. okruh
plné          100 Kč
snížené       80 Kč
rodinné        250 Kč
MŠ                20 Kč
II. okruh
plné      90 Kč
snížené       60 Kč
rodinné      220 Kč
MŠ               20 Kč

I. + II. okruh
plné               170 Kč
snížené       110 Kč
rodinné       420 Kč

Kaple P. Marie
plné            30 Kč
snížené       20 Kč
rodinné       není

Zámek Březnice

Renesanční zámek, který svou dispozicí nezapře, že vznikl přestavbou středověké tvrze. V interiérech najdete kromě rodových galerií také zbrojnici s bohatou sbírkou chladných zbraní a loveckých pušek Hanuše z Kolovrat. Expozice zahrnuje i tzv. Lokšanskou knihovnu z roku 1558 – nejstarší dochovanou renesanční zámeckou knihovnu v Čechách. Za prohlídku stojí i bylinková zahrada a anglický park. Každoroční tradicí se staly večerní zámecké koncerty, oživené prohlídky uprostřed léta a Vánoce na zámku Březnice.

Historie

Počátky malebného březnického zámku sahají hluboko do minulosti. Jeho vznik je spojen s jedním z nejstarších českých rodů, s rodem Buziců, kteří svůj původ odvozovali od bájného Bivoje, doložen je před polovinou 13. století. Původní gotická tvrz byla tvořena obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou, ve zbytcích je zachována dodnes ve zdivu renesančního zámku. Okrouhlá dispozice objektu byla respektována všemi stavebníky. Březnický zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami na straně jedné a anglickým parkem na druhé straně, vytváří přirozenou dominantu města.
Jeden z prvních významných držitelů a stavebníků Březnice byl v 15. století nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský hejtman a přítel Mistra Jana Husa. Březnice však byla v době husitských válek obležena vojsky katolických pánů a dobyta. Poničená březnická tvrz zůstala na čas neobydlená. V roce 1506 získali Malovcové z Chýnova a na Vimperce, kteří tvrz rozšířili o vnější opevnění s vodním příkopem a hradební zeď s baštami. V roce 1547 se Petr Malovec zapojil do povstání proti králi Ferdinandovi I. a jeho majetek byl konfiskován.
Díky Ferdinandově přízni získal v roce 1548 březnický majetek Jiřík z Lokšan, který působil ve dvorských službách jako tajemník, místokancléř, dvorský rada a říšský hejtman. Za správy Jiříka z Lokšan dochází nejvýznamnější proměně zámku i města. Do Březnice povolal italské stavitele a středověký objekt se proměnil v pohodlné renesanční sídlo. Fasády paláců byly opatřeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás. O skvělé výpravnosti lokšanského sídla svědčí dochovaná knihovna s nástěnnými malbami a dobovými knihovními skříněmi z roku 1558. S Březnicí je spojena známá historie lásky a tajného manželství Filipíny Welserové s arcivévodou Ferdinandem Tyrolským.
Po bitvě na Bílé hoře (1621) byly lokšanské majetky konfiskovány a novým držitelem panství se stal v roce 1623 Přibík Jeníšek z Újezda, ten zahájil další významnou etapu rozvoje březnického panství a města Březnice. Z tohoto období pohází zámecká kaple, kterou v letech 1625 - 1632 projektovali italští architekti a stavitelé, bratři, Carlo a Martin Luragové.
Po vymření Jeníšků z Újezda v roce 1728 přešla Březnice na Krakovské z Kolowrat. Nejvýznamnější představitelé tohoto rodu, Josef Maria Krakovský z Kolowrat a jeho syn Hanuš Krakovský z Kolovrat, byli velkými vlastenci v době českého národního obrození a známými mecenáši, do roku 1872 provedli na březnickém sídle pouze přestavby dílčího charakteru, nově byly upraveny interiéry a obohaceny o cenné sbírky.
Zbořením některých budov, přístavbou zdi s baštou a novorenesanční sgrafitovou omítkou vtiskli konečnou podobu zámku, zámeckým interiérům i sbírkám poslední soukromí majitelé Březnice, Palffyové z Erdödu, kterým byl v roce 1945 majetek konfiskován na základě dekretu prezidenta republiky č.12/45 z 21.června 1945. Nyní je zámek ve správě Národního památkového ústavu

Bylinková zahrada

V prostoru bývalého parkánu mezi zámkem a hradební zdí byla v letech '93 - '94 náznakově upravena bylinková zahrada svým charakterem připomínající zahradu renesanční, jež je přizpůsobena současnému návštěvnickému provozu. Obsahuje léčivé rostliny a byliny pěstované a používané v lékařství již v 16. století.

Prohlídkové trasy

Březnická zámecká expozice prezentuje v dispozičně rozmanitém objektu jeho historii na kvalitních sbírkových fondech jeho význačných majitelů, pocházejících ze všech slohových období od renesance po druhou polovinu 19. století. návštěvní okruh - představí stavební vývoj zámku a provede Vás rodovými galeriemi majitelů zámků. Navštívíte africký salon s loveckými trofejemi z cest Jana Pallfyho, renesanční jídelnu, a salony představující různé styly v interiérovém vybavení zámků - barokní salón s intarzovaným nábytkem, biedemeierovský salon a empírový salon. návštěvní okruh zahrnuje nejreprezentativnější místnost zámku Velkou hodovní síň, Lokšanskou knihovnu, která je nejstarší zámeckou knihovnou v našich zemích a zámeckou zbrojnici. Zámecká kaple - Kaple neposkvrněného početí Panny Marie - postavena za majitelů Jeníška z Újezda v letech 1625 - 1632 architektem Carlem Luragem. Zařízení kaple je rokokové, vrcholným uměleckým dílem jsou rokokové varhany Vojtěcha Schreiera z Kuksu z roku 1796.

Program kulturních akcí na zámku Březnice

Dostupnost

autem: R4 (Praha - Strakonice) Exit Milín, 12 Km po silnici II. tř. 174 směr Březnice autobusem: z Prahy stanice Na Knížecí přímý spoj do Březnice nebo s přestupem v Příbrami vlakem: na trati Praha - České Budějovice, zastávka Březnice
GPS: Loc: 49°33'27.19"N, 13°57'21.799"E