Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

Národní kulturní památka (od 21. 7. 1971), prvořadá technická památka; snaha po vylepšení dopravního spojení dvou důležitých vodních komunikací Dunaje a Vltavy a zefektivnění dovozu soli z Gmundenu v Rakousku do Čech vyústily ve vybudování koněspřežní železnice. Autorem projektu z roku 1807 byl profesor František Josef Gerstner, výstavba úseku České Budějovice-Kerschbaum v délce 64 km byla zahájena v roce 1825 pod vedením jeho syna Františka Antonína Gerstnera. Veřejný provoz byl zahájen v roce 1828. To již byl Gerstner pro opakované překročení nákladů a neshody s akcionáři odvolán. Stavbu do Lince v délce 129 km dokončil podstatně levněji jeho nástupce Matyáš Schönerer v roce 1832. Do roku 1836 byla trať prodloužena do Gmundenu o dalších 200 km. Úsek stavěný Gerstnerem byl později z velké části použit pro parní provoz, z Schönererova úseku ani metr. Proto je na rakouském území zachováno mnohem víc památek než u nás. Na trati byla přibližně každých 20 km přepřahací stanice k výměně koní (Holkov, Bujanov, Kerschbaum, Lest, Oberndorf, později ještě Trojany) a celkem 50 strážních domků (na našem území 21). Kolejnicemi byly dřevěné trámy, okované železnými pásy, s rozchodem 1106 mm. Osobním vlakem (kočárem) trvala jízda 14 hodin, nákladním až tři dny. Koněspřežný provoz byl ukončen v roce 1872, v následujícím roce byla zahájena pravidelná doprava parní lokomotivou. Na našem území se zachovaly především tyto památky:
a) nádražní budova v Českých Budějovicích, v Mánesově ulici (dnes muzeum, expozice Jihočeského muzea)
b) staniční a přípřežní budova, dílny, stáje a kočárovna v Holkově
c) přestavěné strážní domky ve Včelné, Na Dolech, u Bukovce a u Chlumce
d) náspy s klenutými propustky u Kamenného Újezda, za nádražím Kamenný Újezd, u Dolních Svinců, před zastávkou Velešín-městys a za ní.