Výchozí bod: Penzion u sv.Petra a Pavla Sutom –2 km Boreč-1,5 km Režný újezd -1 km Bílinka -2 km Opárno –4 km Malé Žernoseky vlakem doDolních Zálezlel - Mlynářův kámen - Dubický kostelík - žel. zast. Radejčín – sedlo pod Kletečnou – Hrušovka –Velemín – Březno - Sutom Časový plán: 6 hod. (19 km chůze + 8 km vlakem). Náročnost: z Dol.Zálezel: nenáročná vycházka s prudším stoupáním ve svahu labského údolí (výškový rozdíl celkem 190 m), jejíž trasa vede po značených turistických cestách. Část vlakem, zpáteční cesta je částečně po silničkách 3 tř. Možnosti občerstvení: Restaurace v Dolních Zálezlech, pohostinství na bližším okraji zástavby vsi Dubice, motorest Velemín Pozoruhodnosti: Vyhlídky na labské údolí - skalní vyhlídka z Mlynářova kamene (311 m), vyhlídka od televizního převaděče v úbočí Dubického kopce (325 m) a vyhlídka od Dubického kostelíka či z terasy restaurace U sv. Barbory (328 m). zřícenina v Opárně, popř. zacházka do přírodní rezervace na kopci Boreč – ventaroly lze pozorovat pouze v zimě +3 km, areál kostela na Sutomi Cestu začnete po silnici ven z obce Sutom/parkování u Penzionu/ -doprava směr Boreč-2 km- Režný újezd 1 km-a po žluté –1 km- Bílinka-zde překročíme frekventovanou silnici E 55 -dále po cyklotrase č. 25 do Opárna-2km –Opárenským údolím: u býv. Černého mlýna (pohostinství) . Zde navážeme na zelenou značku, dáme se vpravo po proudu potoka a asi po 3,5 km dorazíme do Malých Žernosek (zhruba od poloviny úseku v souběhu se žlutou, přicházející zprava). Míjíme přitom několik bývalých mlýnů (areál býv. Havelkova mlýna využit pro dětský tábor). Vlevo u cesty spatříme kamennou desku s morovým křížem (památka na oběti morové epidemie v r. 1680; přemístěna sem z původní lokality morového hřbitova) a vpravo od cesty panel č. 1 naučné stezky (geologické poměry Oparenského údolí a okolí; geologickým podkladem jsou tu staré prvohorní horniny, zvláště ruly a křemenný porfyr, na mnoha místech vycházející na povrch. - Malé Žernoseky –4 km: (jméno obce pochází ze spojení žernovy sekat) dojdeme na konečnou stanici linkového autobusu do Lovosic a Litoměřic. Po žluté značce je možné dostat se na žel. zast., která je asi 0,6 km severovýchodně od středu obce na trati Praha – Děčín,– pokračujeme vlakem na - Dolní Zálezly –8 km- /žel. zast. na trati 090 Praha – Děčín/.. Vlak jezdí často , je třeba zkontrolovat, aby stavěl i na těchto malých zastávkách. Od železniční zastávky v Dolních Zálezlech (dochována původní budova zastávky z doby výstavby první linie dráhy Praha - Podmokly - Drážďany (1851) od Aloise Negrelliho, věhlasného železničního stavitele) jdeme po zelené značce západním směrem do středu obce, která jakoby \"zalezla\" do labských strání. Sídlo na prastaré poštovní cestě z Prahy do Drážďan získalo časem charakter letoviska (zhruba od r. 1887 bylo vyhledávaným výletním místem). Poloha chráněná od severu masivem Černové (503 m) a Vaňovského vrchu (561 m) byla známa brzkým příchodem jara a příznivým místním klimatem (tzv. Český Meran, obdoba Merana v italských Alpách). Bývalo tu proslulé loviště lososů (před výstavbou plavebních stupňů na Labi); proslulá byla plovárna, konaly se zde slavnosti květů. Po 2. světové válce následovala stagnace. Částečné oživení přišlo v souvislosti s rozvojem zahrádkářství a služeb pro motoristy (čerpací stanice, stravovací služby.) -Zelená značka nás vede Mírovým náměstím (vpravo malá kaplička v sousedství se zvoničkou na kovovém rozeklaném dříku se stříškou). Pokračujeme šikmo svahem údolí Moravanskou ulicí, později scházíme cestou podle hřbitova k Mlýnskému potoku (též Moravanka); po jeho překonání nás čeká výstup nejprve chatovou osadu, později lesem, až přijdeme do starého sadu, rozprostírajícího se téměř v rovině. Projdeme jím a pokračujeme doleva lesem strmě vzhůru do svahu Dubického kopce (358 m). Na vrcholu stoupání nás tvarová odbočka doleva pozve na skalní vyhlídku z Mlynářova kamene. Na lokalitě, přístupné po kovovém můstku (skála byla zřejmě pravěkým signalizačním místem), je vztyčen vysoký kovový kříž jako památka hrdinům 1. světové války. Od kříže je vynikající rozhled po labském údolí. Po návratu na zeleně značenou cestu pokračujeme lesním porostem východního úbočí Dubického kopce (na vrcholu je vysoká válcovitá přelivová věž dálkového vodovodu). Po levé straně cesty na konci lesa (neznačená odbočka) je na skalním výběžku hrany labského údolí od televizního převaděče další nádherná vyhlídka na labské údolí a na Dubický kostelík. -Cesta dále vede průsekem elektrovodu, překoná mělké údolíčko drobné vodoteče (kovový můstek) a podél zahrádek a tábořiště obytných přívěsů (Caravan club) dospěje Dubickému kostelíku. Kostel sv. Barbory na hraně labského údolí byl původně gotickou pohřební kaplí Sršů z Dubic, zasvěcenou Panně Marii. Během třicetileté války byl těžce poškozen; barokní obnova proběhla v letech 1634 - 1641; zachoval se původní gotický presbytář s křížovou klenbou. Pak se zde konaly poutě, popularizované ústeckými dominikány. Jednolodní stavba kostela vévodící labskému údolí, je prvořadou kulturní a duchovní dominantou (kompletní obnova provedena počátkem 70. let 20. stol., další opravy fasád v 90. letech). Od kostela a z přilehlé terasy restaurace je jedinečný výhled na velkolepý meandr Labe, jemuž vévodí protější vrch Deblík (459 m), narušený bohužel činností kamenolomu. Dále lze spatřit vsi Chvalov (na terase nad labským údolím), údolní sídla Dolní Zálezly, Sebuzín, Církvice a Libochovany. Za Deblíkem na horizontu Varhošť s rozhlednou, vpravo Plešivec, zřícenina hradu Kamýk a Radobýl. Zpět: od vyhlídky pokračujete 2 km po žluté značce přes Výslunní /365mnm./ směr žel. zast. Radejčín –2 km po zelené zn. silnice–pod Kletečnou /pomník zrušení roboty/– odtud již po silnici z kopce přes Hrušovku –Velemín -4 km – Březno – 3 km Sutom ---a ještě něco navíc: Ve vsi Sutom si povšimneme zejména barokního kostela sv. Petra a Pavla z první čtvrtiny 18. stol., který postavil na místě staršího gotického významný litoměřický stavitel Octavio Broggio. Kostel je zajímavý tím, že v něm 20. května 1845 měli svatbu rodiče básníka a prozaika Svatopluka Čecha (1840 - 1908). Po cestě za kostelem vzhůru a nad domkem v křoví doprava je stezka na nezalesněný Holý vrch (458 m). Stojí za to vystoupit na jeho temeno) za vynikajícím výhledem na údolí Modly, na zříceninu hradu Skalka a na okolní sopečné kužele (Plešivec, Oltářík, trojvrcholová Solanská hora, Hradišťany, Lipská hora).