Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR

MĚSTSKÁ ČÁST BRNO – LÍŠEŇ

HISTORIE
Dějiny městské části Líšně sahají hluboko do dávnověku, jak dokazují archeologické nálezy, bylo okolí Líšně osídleno už v 8. stol. př. n. l. lidmi halštatské kultury a především Slovany v období Velké Moravy. V 10. stol. končí osídlení na Starých zámcích nad Říčkou a život se přesouvá do prostoru dnešního náměstí a jeho okolí. Vznik názvu Líšeň je odvozeno od líščen, tj. lískový, staročesky leščeny. První zaručená zpráva pochází až z r. 1306, kdy je v Líšni zmínka o filiálním kostele. Do r. 1520 patřila cisterciáckému klášteru ve Vizovicích, v průběhu dalších století se v Líšni střídala vrchnost počínaje královským rodem pánů z Kunštátu a konče hrabaty Belcredi, jimž byl v r. 1992 vrácen zámek. V r. 1558 povýšil císař Ferdinand I. Líšeň na městys s právem trhovců a znakem – červeným štítem s dřevěným vinným lisem, k městu Brnu byla připojena v r. 1944. V průběhu dějin městys Líšeň prožíval války, byl vypálen husity, trpěl pod nájezdy Švédů za třicetileté války, ničily ho požáry, hlad i mor, zalehlo sem i dunění děl z nedalekého slavkovského bojiště v bitvě tří císařů u městečka Austerlitz – Slavkov. Líšeň se vždy vzpamatovala a rozkvetla zejména v období první republiky, byla vystavěna sokolovna, orlovna, Dělnický dům, nová škola a fotbalové hřiště. Za 2. světové války byla v blízkosti Líšně vybudována továrna, která sloužila zbrojnímu průmyslu. Řada líšeňských občanů zde našla zaměstnání. Pod Stránskou skálou byly vybudovány rozsáhlé podzemní prostory, které měly sloužit vojenským účelům. Z těchto důvodů se továrna ke konci války stala strategickým místem bombardování a leteckých náletů spojenců.
Z nařízení říšského protektora v roce 1944 byla Líšeň připojena k městu Brnu a stala se jeho součástí. Jednokolejná trať Karolínky byla přebudována na dvoukolejnou, trať byla elektrifikována a do Líšně začala jezdit tramvaj. Konečná stanice byla v místech dnešního Technického muzea.
Na území Líšně se nachází několik významných kulturních památek. Jednou z nejvýznamnějších je kostel svatého Jiljí, který se za dobu svého trvání několikrát přestavoval a upravoval. Nachází se na náměstí Karla IV. a do dnešní podoby byl dostaven a přebudován v roce 1895. Další kulturní památkou je líšeňský zámek s rozsáhlým parkem. Na líšeňském panství se vystřídalo několik majitelů.
Posledními majiteli panství byla významná šlechtická rodina Belcredi. Dominantu nad Líšní vytváří kaple zasvěcená Panně Marii – pomocnici křesťanů. Objekt kaple je zařazen do seznamu kulturních památek Ministerstva kultury. Od kaple na Kostelíčku je krásný výhled na celou Líšeň a daleké okolí. Zvláště v měsíci květnu, červenci a říjnu se zde scházejí věřící k pobožnostem.
Po 2. světové válce byl v Líšni vytvořen prozatímní Místní národní výbor, který po roce 1948 ovládli představitelé komunistické strany. V 50. letech byla zbourána stará radnice a místní národní výbor se přestěhoval do domu, znárodněného rodině Kolejkové. Zde působil až do 60. let, kdy se přestěhoval do uvolněných prostor znárodněného líšeňského zámku. V roce 1975 v rámci centralizace se Líšeň stala součástí obvodu Brno IV., se sídlem na Křenové ulici, a Místní národní výbor Brno XII. zanikl. Tento stav trval do roku 1990, kdy se Líšeň stala znovu samostatnou městskou částí.
V 50. letech byla stará zástavba Líšně postupně plynofikována, byl zaveden městský vodovod, veřejné osvětlení a některé ulice byly odkanalizovány. Megalomanským projektem této doby bylo vybudování areálu pro konání Mírových slavností, takzvaného Gottwaldova údolí. Mírové slavnosti se konaly každoročně ke konci měsíce června a zúčastňovali se jich nejvyšší komunističtí funkcionáři. Poslední velkou událostí, která se zde konala, byl Romský festival v roce 1990, kterého se kromě prezidenta Václava Havla zúčastnily i početné skupiny Romů ze zahraničí.
KULTURNÍ, SPORTOVNÍ A SPOLEČENSKÉ ZÁZEMÍ
Z Líšně vzešla řada osobností vědy, kultury, sportu a společenského života vůbec. Její obyvatelé se podílely na národním odboji za obou válek. Koncem 19. a v 1.pol. 20. stol proslula Líšeň jako sídlo trhovců, obchodníků s ovocem, máslem a drůbeží. Z tohoto zázemí rostl bohatý místní folklór, jazyk, písně, tance, obyčeje. Každoročně se ve staré Líšni pořádají hody na svátek sv. Jiljí, jemuž je zasvěcen farní kostel. Líšeňské tance a líšeňský kroj se udržely dodnes díky národopisným souborům Stará Líšeň, Líšňáci a dětskému souboru Líšňáček. Jejich posláním je ukazovat někdejší život staré Líšně a uchovávat živé její bohaté tradice. Kulturní život v Líšni dále reprezentuje Kulturní centrum „Kotlanka“, Galerie Hády při ZŠ Horníkova a Divadlo Líšeň v nově rekonstruovaném Dělnickém domě. Současnou Líšeň dnes tvoří 8,5 tisíce obyvatel ve staré Líšni a 17,5 tis. v sídlišti, které bylo postaveno v 70 letech 20. stol. Má čtyři základní školy, 2 soukromá gymnázia, Církevní střední zdravotnickou školu, Základní uměleckou školu, Střední odborné učiliště strojírenské a elektrotechnické, polikliniku, novou radnici a dobré spojení s centrem Brna pomocí tramvajové linky protažené až do staré Líšně. Mladé generaci nabízí bohaté sportovní vyžití na nově vybudovaných sportovištích a fotbalovém stadionu. Na území městské části Brno – Líšeň se také nachází Odborné učiliště požární ochrany, které slouží k výcviku profesionálních hasičů, působí zde různé spolky a občanská sdružení např. Sokol, SK Líšeň, Junáci. Občanské sdružení Klub pastelka o.s. se věnuje maminkám na mateřské dovolené, předškolním dětem i celým rodinám. V r. 1995 bylo otevřeno Salesiánské středisko mládeže, které je otevřené především dětem školního věku a mládeži. Nabízí také aktivity jako např. klub maminek s předškoláky, volejbal pro dospělé a další.
PĚŠÍ TURISTIKA, CYKLOTURISTIKA
Líšeň má velice krásné přírodní okolí s vyhlášeným Mariánským údolím. Okolí skýtá možnost rekreace, pěších vycházek i cyklistických výletů nejen obyvatelům Líšně, ale i Brňanům a dalším návštěvníkům. Vycházkové trasy jsou dostupné městskou hromadnou dopravou. Jedna trasa vede od nádherné vyhlídky na panorama Brna na Velké Klajdovce lesem přes vyhlídku Šumbera, oblíbeného místa S. K. Neumanna, dále po Červené cestě kolem Resslova pomníku a Těsnohlídkovým údolím do Bílovic n. S. Další oblíbená trasa začíná u líšeňského hřbitova, pokračuje přes Staré zámky u Líšně, potom lesní cestou na vyhlídku Hornek, kde se naskytne krásný pohled do romantického údolí Říčky. Vydáte-li se Mariánským údolím budete míjet vodní nádrže, které poskytují možnost koupání a rekreace, pokračujete-li dále údolím Říčky na Ochoz, dostanete se do chráněné krajinné oblasti Moravského krasu, kde můžete navštívit známou jeskyni Pekárnu a pozorovat krásné přírodní scenerie.
Líšní prochází také naučná stezka Hády a údolí Říčky s celkem 17. zastaveními. Z Líšně je velmi dobře dostupné především na kole i slavkovské bojiště a Mohyla míru. Kousek od Líšně se nachází i zajímavý geologický útvar Stránská skála.
NAUČNÁ STEZKA HÁDY A ÚDOLÍ ŘÍČKY
Návštěvníkům přiblíží přírodní, historické a geologické zajímavosti severovýchodního okraje Brna a jižní části Moravského krasu. Na stezce je umístěno celkem 17 panelů s texty, fotografiemi i barevnými ilustracemi. Všechny panely se nachází na turisticky značených cestách.
Naučná stezka se nachází na území, jenž je rekreačně velmi intenzívně využíváno a slouží k procházkám či cyklistickým vyjížďkám mnoha tisícům nejen brněnských návštěvníků. Tvoří několik variabilních tras o různých délkách (5 – 25 km). Stezka je dostupná MHD na čtyřech místech: konečné tramvaje č. 4 v Obřanech, autobusu č. 58 v Líšni – hřbitově, autobusu č. 45 v Líšni – Mariánském údolí a na zastávce autobusu č. 56 a 78 v Líšni – Velké Klajdovce. Na těchto místech jsou také umístěny tabule s mapkou území, na nichž je vyznačeno umístění jednotlivých panelů i turistických značených cest. Více na www.psh.ecn.cz/index4.htm
Údolí Říčky
Od svého pramene mezi Račicemi a Bukovinkou v nadmořské výšce přibližně 450 m se Říčka postupně zahlubuje do zprvu mělkého a otevřeného údolí. Teprve v místech, kde tok překračuje hranici vápenců Moravského krasu, se toto údolí významněji zužuje, takže místy činí rozdíl mezi horními hranami a dnem až 130 výškových metrů. Častá severojižní orientace svahů, velká svažitost terénu, teplotní inverze jsou typickou ukázkou říčního fenoménu, který tu spolu s vápencovým podložím a příhodnou geografickou polohou pozitivně ovlivnil druhovou rozmanitost živé přírody. Především střední tok Říčky proto patří v širém okolí Brna k přírodovědně nejbohatším územím. Více na www.psh.ecn.cz/index2.htm. Informace jsou převzaty se svolením ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády ze stránek www.psh.ecn.cz.
www.brno-lisen.cz