Žádný návštěvník nemůže projít Berounem, aniž by si nevšiml pozůstatků městského opevnění. Ne každý však ví, že berounské hradby byly ve své historii pouze jednou "otestovány" nepřítelem. A bohužel Beroun neochránily. Není divu, vždyť na ně nezaútočil nikdo menší než Jan Žižka z Trocnova.
Na počátku husitských válek podporoval Beroun krále Zikmunda, i když se řada obyvatel města přikláněla k učení Mistra Jana Husa. V roce 1420 zde Zikmund krátce pobýval a zde ho také zastihlo poselstvo, které chtělo vyjednávat o kapitulaci Vyšehradu. Zikmund mu odpověděl tak nevybíravými slovy (ta s chutí zaznamenal kronikář Vavřinec z Březové), že to zarazí i dnešního otrlého čtenáře.
Král Zikmund si uvědomoval strategickou polohu Berouna, a proto město vybavil posádkou čtyř set žoldnéřů s italským velitelem Rudolfem de Bece. Tuto skutečnost si ovšem uvědomovali i husité a 26. března 1421 se před berounskými hradbami objevilo spojené vojsko pražanů a táboritů vedené Janem Žižkou. 1. dubna byl zahájen drtivý útok, kterému obránci nedokázali čelit. V poraženém městě pak začalo krvavé zúčtování, které popsal již výše zmíněný Vavřinec z Březové: ""a shodili z věže rytíře Kobliha s jinými jeho tovaryši, které ihned cepníci ukrutně umlátili. A Žižka se svou družinou dal upálit faráře se sedmatřiceti jinými kněžími a mnichy a třemi kolegiátními mistry Karlovy koleje a jedním rytířem a některými pražskými měšťany, kteří uprchli z Prahy, přesto, že někteří volali a zvláště rytíř řečený Doupovec, že se chtějí káti a pravdy se do smrti přidržovati." Nepřežil ani velitel posádky Rudolf Bece. Tento den také přestal existovat berounský dominikánský klášter, neboť byl husity vypálen. Jak bylo naloženo s jeho obyvateli nám již popsal Vavřinec z Březové. Ne všichni kněží zaskočení Žižkou v Berouně však zemřeli, přinejmenším dva z nich potom později podávali pod obojí způsobou, a tím si zachránili život. Tak Beroun změnil stranu a setrval na ní až do bitvy u Lipan, kde bojoval pod velením Prokopa Holého. ■