Pověst o Bernardvi a Adamovi

Zakladatel hradu Nový Cimburk, Bernard, byl široko daleko v kraji znám jako podivín. Nesnášel lidi, jediní, které snesl ve svém okolí byli nejužší rodina, nutné služebnictvo a zbrojnoš. Aby toho nebylo málo, Bernard jen sem tam utrousil nějaké to slovo. Jeho podivínství jen podtrhovala jeho krutost a divokost. Své poddané trestal za prohřešky velmi krutě a lidé se mu proto vyhýbali.[/]
Jeho zálibou byla jízda na koni a lov v lesích. Běda tomu, kdo se mu při jeho toulkách připletl o cesty. Jednoho dne mu však v cestě stanula stařena s vnukem, kteří sbírali dříví. Protivný šlechtic vychrlil spoustu nadávek a urážek. A aby toho nebylo málo, nechal oba odtáhnout do hradního sklepení. Po třech dnech je nechal Bernard vyvést na nádvoří, a nedbaje proseb stařeny, je dal sešvihat pruty. Když se trýznitelé přiblížili k jejímu vnukovi, vrhla se zoufalá stařena ze zdi do hluboké propasti. Pána hradu to však neobměkčilo, Adama dal uvrhnout do věže a stařenino tělo pohřbil u skály Kozla.[/]
Adam však brzy našel spřízněnou duši, žalářníka Šimona, který mu nosil jídlo. Když byl chlapec propuštěn, ukázal mu žalářník i hrob jeho babičky. Chlapec se vrátil do vsi. Jeho rodná chaloupka byla však prodána, byl na světě dočista sám.
Sebral tedy své dědictví a vydal se do světa. Štěstí mu přálo, narazil na lesníka, který mu dal práci. Ten jej brzy naučil zacházet se zbraní, lovit, stopovat, opatrovat stromy. Když Adam dospěl a lesník byl povýšen, zastával jeho místo.[/]
Jednoho dne, když šel Adam opět navštívit hrob své babičky, uslyšel v lese strašný řev. Záhy uviděl muže bojujícího se statným vlkem. Shodou náhod byl tím mužem Bernard. Prvně jej Adam chtěl nechat napospas osudu, ale nakonec se zachoval podle božího zákona a pomohl bližnímu svému. Zabil tedy vlka. Bernard nabízel velkou odměnu, ale Adam mu dal poznat, kým že je. I začal se
Bernard kát a nabízet Adamovi, že jej učiní purkrabím, Adam však odvětil: “Děkuji vám, urozený pane, za tu milost, ale nemohu takového vyznamenání přijmouti. Jsem spokojen se svou službou. Pan markrabě je mi pánem dobrým a milostivým. A byl bych nevděčníkem, kdybych chtěl pro lepší bydlo z jeho služeb vystoupit. Co jsem pro vás učinil, za to nechci žádné odměny, byl bych tak učinil každému, neboť mi to velí hlas svědomí a velí to i přikázání Kristovo. Ještě jednou díky, urozený pane!”[/]
V duchu se pan Bernard hanbil, protože poznal, že Adam má pravdu. Začal tedy nový život, byl jako vyměněný. Tutam byl nerudný vládce. Naopak se z něj stal moudrý pán, kterého jeho lid zbožňoval po zbylá léta jeho vlády.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek