Tábory lidu na Ostré Hůrce

Ostrá Hůrka je nevýrazný vrch na okraji obce Háj ve Slezsku, vysoký 317 m n. m., výběžek Vítkovské vrchoviny, který má v moderních dějinách Slezska výjimečné postavení. Zde se dne 12. září 1869 poprvé sešlo několik tisíc slezských Čechů z Opavska, aby proklamovali své základní požadavky na národní sebeurčení. V té době zde tvořili národnostní menšinu, která neměla možnost získat jakékoliv vzdělání v rodném jazyce a nemohli jej také uplatnit v úředním styku. K iniciátorům shromážděním patřili zdejší češti vzdělanci, předně Antonín Vašek.[/]
Účastníci shromáždění přijali společný požadavek na uznání českého jazyka za úřední jazyk a za výuku v českém jazyku na školách. Požadavky byly předány slezské vládě v Opavě a také do Vídně. Protože za jejich další prosazování nestála žádná instituce, nebyly požadavky splněny.[/]
Situace se počala měnit až po založení Matice opavské v r. 1877. Ta také většinou stála za organizováním dalších setkání na Ostré Hůrce, nazývaných tábory slezského lidu. Zvlášť památný tábor se uskutečnil 22. září 1918, kdy na třicet tisíc účastníků přijalo společnou přísahu s požadavkem na ustavení československého státu. Tehdy byla mezi účastníky i řada významných politiků z Prahy.[/]
K připomínání památnosti tohoto místa pro Slezsko byl po vzniku Československa na kopci zbudován památník podle návrhu sochaře J. Wagnera. Byl slavnostně odhalen při táboru lidu 1. září 1929.[/]
Další tábor lidu, připravovaný na 25. září 1938, se již z důvodu okupace Slezska neuskutečnil, naopak, žulový památník byl 11. prosince 1938 nacisty barbarsky zničen.[/]
Brzo po skončení války se na Ostré Hůrce sešlo 23. září 1945 na stotisíc obyvatel těžce válkou postiženého Slezska a byl slavnostně položen základní kámen nového památníku. Ale ani pro komunistický režim nebylo žádoucí tradici místa připomínat a umožnilo to až uvolnění v době Pražského jara v roce 1968. Nový památník podle návrhu ing. arch. J. Czenieka z Háje ve Slezsku byl slavnostně odhalen dne 21. září 1969 na shromáždění konaném ke 100. výročí prvního zdejšího tábora slezského lidu.[/]
Zatím poslední setkání na Ostré Hůrce se konalo 19. května 1998. Od té doby byl památník doplněn také o pomník padlých Čechů ze Slezska v obou v obou světových válkách a hrdinů protinacistického odboje ve Slezsku.[/]
Památné místo, o které pečuje obec Háj ve Slezsku a Matice slezská je dnes stálým místem setkávání a pietních vzpomínek na osoby a události, které se nesmazatelně zapsaly do historie českého Slezska.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama