Čarodějnické procesy – řádění inkvizitora H. F. Bobliga z Ed

Již od nejstarších dob lidstvo věřilo v nadpřirozené síly a také v čarodějnictví. Tato víra trvala i po přijetí křesťanství. Církev před přeceňováním v nadpřirozené síly zlého ducha varovaly, ale až do 13. století se při potírání čarodějnických pověr omezovala jen na disciplinární řízení. Postupně však v důsledku rostoucího odboje proti kacířům bylo přistoupeno k tvrdšímu pronásledování osob, obviněných z čarodějnictví. Největšího rozsahu dosáhlo pronásledování čarodějnic po třicetileté válce, v 16. a 17. století, a postihlo především německé země, Skotsko a Francii. České země byly po dlouhou dobu tohoto běsnění ušetřeny. Ve druhé polovině 17. století zasáhla silná vlna pronásledování čarodějnic některá města ve Slezsku v nisském knížectví, které náleželo vratislavským biskupům. První obětí se stala žebračka Schuchová, která byla roku 1678 přistižena v Sobotíně v kostele, jak si schovává hostii do modlitební knížky. Byla podezřelá, že chce hostii zneužít k čarodějnickým úkonům. Byla uvězněna na zámku ve Velkých Losinách. Příprava procesu proti Schuchové byla svěřena zámeckému hejtmanovi Adamu Vinarskému z Křížova, který vedením procesu pověřil olomouckého právníka Heinricha Franze Bobliga z Edelstadtu (hrad nedaleko města Zlatých Hor), hrabivého a krutého inkvizičního soudce. H.F. Boblig byl synem předního měšťana, purkmistra města Cukmantlu (nyní Zlaté Hory), po příjezdu na Velké Losiny se chlubil čtyřicetiletou praxí ze Slezska, dá se tedy předpokládat, že se zúčastnil nisských procesů. Vzhledem k tomu, že inkvizitorovi připadla podstatná část majetku odsouzených, dá se také předpokládat, že se ochotně věnoval pohodlné kariéře přísedícího v inkvizičním tribunálu. Inkvizitor Boblig přijel na losinské panství a neprodleně se pustil do vyšetřování. Protože hraběnka z Galle se zpočátku stavěla proti mučení obžalované, sáhl Boblig k rafinovanému psychickému nátlaku a podařilo se mu od Schuchové „zjistit“ jména dalších čarodějnic. Potom přesvědčil hraběnku o nutnosti užívat útrpné právo. Boblig mohl od této doby používat bez omezení tortury ( fyzické mučení pomocí španělské boty, palečnic a skřipce). Může se pak někdo divit, že se obvinění z čarodějnictví začala v oblasti Bobligova vlivu šířit přímo lavinovitě ? Inkvizitor se ve svém řemesle skutečně dobře vyznal. Mučené ženy začaly pod jeho vedením označovat za své spoluviníky stále častěji příslušníky bohatých šumperských rodin. Proti inkvizitorovu řádění začali vystupovat někteří kněží, kteří se při zpovědích na smrt odsouzených „čarodějnic“ dozvídali hrůzné podrobnosti o krutém mučení a o nucení k udávání dalších nevinných lidí, jejichž jména jim inkvizitor při mučení předříkával. Takto mučení lidé obviňovali ze spolku s ďáblem také církevní osoby, mimo jiné šumperského děkana K. A. Lautnera, rýmařovského faráře J. F. Pabsta a rapotínského kněze M. Sartoria. Představitelé církve z Velkých Losin, Sobotína a Rapotína zaslali protestní list olomouckému biskupovi, ve kterém upozornili, že čtyři z upálených žen označily ze strachu před mučením některé duchovní ze spolku z ďáblem. Olomoucký biskup však Bobligovo řádění nezastavil, naopak pokáral kněze, aby se nepletli soudcům do díla. Inkvizitor pociťoval k místnímu duchovenstvu nedůvěru, která časem přerostla v odpor a snahu zbavit se některých kněží obviněním z čarodějnictví. Některé před krutou smrtí upálením zachránil útěk, některé předčasná nebo přirozená smrt, ale šumperský děkan Lautner v Bobligových spárech nakonec uvízl. Protože děkan podléhal kompetenci církevní justice, musel rozhodnutí o projednávání jeho případu vydat olomoucký biskup. Boblig tedy postupně shromažďoval „důkazy a usvědčující materiál“ pomocí výslechů a mučení lidí z děkanova okolí, až takto získal svědectví 36 osob a přímo proti Lautnerovi vystoupil. Děkan byl zatčen a po čtyři roky se odmítal k čemukoli doznat, protože Boblig nemohl použít tortury bez biskupova svolení. Biskup nakonec mučení povolil a soudcům se podařilo zlomit děkanův odpor. K popravě Lautnera došlo v Mohelnici. Boblig vykonával své hrůzné poslání ještě přes deset let. Panství Velké Losiny přicházelo o schopné poddané a chudlo, nejbohatší měšťané končili na hranici a ostatní města nechtěla s „čarodějnickým hnízdem“ obchodovat. Sedláci na losinském panství se bouřili. Boblig se pomalu začal ohlížet po novém působišti. Vyslýchaným při tortuře začal podsouvat jména nejzámožnějších olomouckých měšťanů, kteří se prý účastnili čarodějnických sabatů. Olomoučtí radní však nelenili a podali úspěšně k císaři Leopoldovi I. protest spolu se zprávou o činnosti Bobligova tribunálu v Šumperku. Na konci 17. století byla vrchnost už silně znepokojena probíhajícími procesy, protože ji přinášely velké hospodářské ztráty. V roce 1696 byla činnost inkvizičních tribunálů ve Velkých Losinách i Šumperku zastavena, Boblig ve věku 80 let odešel na odpočinek a do konce svého života užíval obrovského jmění, získaného v hrůzném úřadě. Za osmnáct let jeho působení skončilo na hranicích více než stovka lidí. V letech 1651 – 1684 takto zahynulo ve Frývaldově (dnes Jeseník) 112 osob, ve městě Cukmantlu (Zlaté Hory) pouze v roce 1651 bylo upáleno 54 lidí, obviněných z čarodějnictví.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek