Nástěnné malby v zámecké kapli hradu Grabštejna

Dr. Jiří Mehl ze Střelic byl nepochybně významnou osobností středoevropských dějin nejen z hlediska politického či národohospodářského, ale i kulturního Přesto je sotva zmiňován v historických studiích a pro historiky umění zůstal osobou zcela neznámou, ačkoliv jeho zásluhou vzniklo v zámecké kapli hradu Grabštejna zcela mimořádné dílo, které svou výtvarnou kvalitou a dobou vzniku sotva najde v našich zemích a jejich bezprostředním okolí sobě rovného.[/]
V době, kdy Jiří Mehl zakoupil panství Grabštejn a hlavní sídlo – středověký hrad – nechal v krátké době (1564 až 1569) přebudovat na moderní renesanční palác, měl dostatek zkušeností a inspirací z pobytů a cest po Slezsku, Německu, Itálii, Rakousích a Uhrách, aby si dovedl vybrat to nejlepší, co odpovídalo jeho vkusu. Z písemných pramenů víme více jen o jeho knihovně kterou po Mehlově smrti získal jeden z největších bibliofilů, milovníků a mecenášů umění té doby, Ferdinand Hoffmann z Grůnbichlu, který ostatně už 1586 koupil – přímo od Mehla -Grabštejn sám. Mehl byl očividně nejen skvělý právník, diplomat a národohospodář, ale take vzdělaný humanista, který se zajímal Sivě o astronomii, stýkal se s významnými reprezentanty vědy té doby, kterým pomáhal v kariéře u císařského dvora, Musel znát výstavná sídla Fuggerů v Augsburgu, v Landshutu, Trausnitz, Červeném Kameni i jinde, císařské stavby ve Vídni a v Rakousích, a patrně i v Praze.[/]
Nástěnné malby zdobící kapli na Grabštejně se totiž svým stylem výrazně odlišují od běžné produkce v Českých zemích. Obecně lze říci, že jejich autorem byl malíř vyškolený v Itálii, ne ale nutně italského původu. Mohl to být vandrující Nizozemec, který se vyškolil v prostředí vrcholného italského manýristického malířství. Jeho styl je velmi blízký dílům Friedricha Sustrise, jak dokládá srovnání grabštejnských maleb s nástěnnými malbami v prostorách sbírek domu Hanse Fuggera v Augsburgu. Pro Fuggery začal zde Sustris se svými spolupracovníky pracovat právě v roce 1569.[/]
Bylo by předčasné činit jakékoliv závěry dříve, než budou malby v grabštejnské kapli očištěny a důkladně prozkoumány. Kromě restaurátorského zásahu by se rovněž měl realizovat průzkum archivní, zaměřený na zjištění Mehlových vztahů ke dvornímu antikváři Jacopu Stradovi. Krb v 1. patře je takřka identický s návrhy Giulia Romana/ které byly ve Stradově vlastnictví. Jejich realizace se v Cechách objevují všude tam, kam byl Strada v 60.a 70. letech zván jako poradce při stavebních pracech. Pro nástěnné malby by pak bylo zajímavé zjistit, nemohl-li pro Mehla pracovat některý z malířů, kteří se Sustrisem přišli z Itálie a spolupracovali s ním na výzdobě Fuggerova domu v Augsburgu.[/]
V našich zemích se nedochoval žádný tak rozsáhlý nástěnný cyklus ze 60. let 16. století, který by dosáhl mimořádné úrovně malířské kvality grabštejnských maleb, srovnatelné tehdy patrně jen s dvorskou vídeňskou produkcí té doby, a zároveň slohově tak blízký stylu, který Friedrich Sustris přenesl z Florencie do Augsburgu a později do Mnichova. To je také důvod, proč si výzdoba kaple hradu Grabštejna zaslouží takové soustředěné pozornosti. (Autor Eliška Fučíková)

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu
Reklama
Reklama