Český ráj. Již samotné označení kraje v našich myslích vzbuzuje očekávání krajiny naprosto výjimečné a ve své půvabnosti neopakovatelné. A skutečně. Je to krajina protknutá malebnými zákoutími nespočetných přírodních krás, jejichž jedinečnost je umocňována nepřehlédnutelnými monumenty, jež této krajině v průběhu časů vtiskla dominující panská vůle, stavěnými do přímého kontrastu k laskavosti prosté lidové tvořivosti a architektury. Každý, kdo zavítá do těchto míst, se sem bude vždy rád vracet, aby je znovu a znovu stále intenzivněji poznával ve všech jejich rozmanitostech a podobách.
Jádro Českého ráje tvoří oblast pískovcových skalních měst v okolí Jičína, Turnova a Mnichova Hradiště, jež v roce 1955 získala statut chráněné krajinné oblasti a stala se tak nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Čechách. Avšak prostorově bývá Český ráj vnímán v mnohem širším pojetí. Pokud bychom se snažili vytyčit pomyslné hranice Českého ráje, mohli bychom pojmout za výchozí bod vrch Kopaninu. Kopaninou počínaje zamířila by k Železnému Brodu a po toku řeky Jizery postupovala k městu Semily, kde by se od Jizery odklonila jihovýchodním směrem na Lomnici nad Popelkou a dále k vrchu Kumburku. Od Kumburku by hranice směřovala na jihozápad k městu Jičínu a odtud pokračovala k Sobotce a Mnichovu Hradišti, před nímž by se stočila na severovýchod a skrze obce Příšovice a Přepeře by vedla k Turnovu, dále na sever k zřícenině hradu Frýdštejn a poté by pomyslná hranice Českého ráje uzavřela okruh na vrcholu Kopaniny. Ovšem neomezujme naše putování po kraji pouze takto vymezeném, ale vstupme i do jeho bezprostředního okolí. Navštivme také jižní část Jičínska (Kopidlensko a Libáňsko), která sice zdaleka nespadá do území Českého ráje, přesto však dokresluje představu o jeho geograficky výjimečné poloze. Zvláštní ráz Českého ráje je dán tím, že tvoří přechod mezi dvěma velmi odlišnými krajinnými oblastmi. Kopidlensko a Libáňsko jsou území náležící ještě k středočeské rovině. Je to krajina příkladně rovinatá, vyznačující se rozlehlostí úrodných polí a luk a množstvím rybníků. Starobylost zde ležících vsí dokládají mnohé kostelíky, jež si přes pozdější stavební úpravy zachovaly zbytky původního gotického žebroví, či nezřetelné kamenné náhrobky prvních feudálů, kteří tenkrát ještě bydlívali v dřevěných tvrzích uprostřed vesnic. Avšak mírně zvlněná, úrodná rovina, stoupající z nížiny středního Labe, se v oblasti Českého ráje náhle zvedá vlnami hornatých pásem, na něž plynule navazuje krkonošské a jizerské podhůří.
Krkonošské podhůří je od Českého ráje odděleno mohutným melafyrovým hřbetem, táhnoucím se od Kozákova a na jihovýchodní straně přecházejícím v Hořické chlumy. Ačkoli oblast Českého ráje byla osídlována již od dob pravěkých, tento hřbet s typickými, zdaleka viditelnými vrcholky Kozlov, Tábor, Bradlec a Kumburk zůstával právě pro svoji geografickou polohu ještě na počátku existence českého státního útvaru součástí pomezního knížecího hvozdu, který tvořil přirozenou hranici českého státu, narušenou teprve systematickou kolonizací vrcholného středověku. Nejsevernější část území Českého ráje je formována pahorkatinným terénem, a to na severozápadě Železnobrodskou pahorkatinou a na severovýchodě pahorkatinou Lomnickou. Jižně od těchto podhorských skupin se rozkládá pahorkatina Jičínská, zakončená zalesněným vrchem Loretou a vrchem Velišem. K Jičínské pahorkatině se přimyká vyskeřská plošina s útvary skalních měst a jičínská kotlina, uzavřená z druhé strany členěným lesnatým hřbetem, který skrývá ve své západní části skalní město Prachovské skály, na východě pak vrcholky Přivýšinu a Brada. Srdce Českého ráje tvoří severní výběžek České křídové tabule, jež vznikla před milióny lety zpevněním písečných usazenin na dně druhohorního moře. Když později mohutné tektonické síly celou oblast vyzdvihly a moře ustoupilo, původní mořské dno se rozčlenilo na řadu samostatných pískovcových tabulí. Do podoby krajiny pod Kozákovem a na Jičínsku zasáhl také třetihorní čedičový vulkanismus, jehož pozůstatkem jsou dnes již vypreparované sopouchy Trosky, Mužský, Vyskeř, Zebín a některé další.
Krajina Českého ráje díky této své bohaté členitosti nabízí mnoho příležitostí stanout na místech poskytujících úžasné panoramatické rozhledy po okolí. Na některých exponovaných prostranstvích bývají vystavěny poutní kostelíky, jindy se zde setkáme se zříceninami kdysi slovutných hradů. Z vrcholků Kopanina a Tábor již skoro celé století hrdě hledí do kraje kamenné rozhledny, Kozákov k tomuto účelu využívá železnou konstrukci vojenské věže, impozantní rozhledy po krajině se nám rozevírají i z vyhlídek nesčetných skalních útvarů. Půvab Českého ráje a jeho okolí spočívá především v jeho mnohotvárnosti a ve velmi ladném a působivém seskupení pestrých krajinných prvků, kde na poměrně malém prostoru nalezneme nepřeberné množství přírodních krás a památek všech druhů. Pojďme se společně projít nejkrásnějšími místy této jedinečné oblasti a jejího bezprostředního okolí.