Prostějovskem zde nazýváme území dnešního okresu Prostějov, v hranicích vymezených při územně správní reformě v roce 1960. Území o rozloze 770 kilometrů čtverečních je tvořeno jednak vlastním Prostějovskem, tj. městem Prostějovem a jeho okolím, dále pak Konickem, připojeným od bývalého okresu Litovel, západní částí bývalého okresu kojetínského a menšími oblastmi přičleněnými od okresů boskovického, moravskotřebovského a vyškovského. Prostějovsko leží ve středu Moravy a sousedí od severu k západu s okresy Olomouc, Přerov, Kroměříž, Vyškov, Blansko a Svitavy. Tvoří jej 96 obcí, z nichž 5 má statut města (kromě Prostějova a Plumlova byl k 30. 7. 1993 přiznán statut města Konici, Kostelci na Hané a Němčicím nad Hanou).
Z etnografického hlediska patřila převažující část regionu k oblasti centrální Hané, samotné město Prostějov zaznamenalo již v průběhu 2. poloviny 19. století s rozvíjející se industrializací značný příliv obyvatelstva z jiných regionů. Na severu Konicka tvořilo až do poválečného odsunu několik obcí německý jazykový ostrůvek s centrem ve Skřípově.
Z geomorfologického hlediska tvoří území prostějovského okresu dvě hlavní, vzájemně se lišící oblasti. Je to kopcovitá a do značné míry zalesněná západní a severní část Drahanska a Konicka, v níž se Drahanskou a Zábřežskou vrchovinou stýká Český masiv s Karpatskou soustavou, a rovinatá nebo zvlněná a převážně bezlesá východní a jižní část, tvořící střed Hornomoravského úvalu (nejvyšší bod Velký Kosíř 442 m n. m.), do níž od jihu zasahuje nevýrazně Litenčická pahorkatina. Bod s nejnižší nadmořskou výškou – 198 m – se nachází u obce Ivaň v jihovýchodní části okresu, nejvýše – 734 m nad mořem – leží Skalky u Protivanova na severozápadě (nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny).
Na území oblasti se nenachází žádný větší vodní tok, vyskytují se zde pouze říčky a potoky. K nejdelším tokům patří se svými 53 km říčka Romže, pramenící u Dzbele severozápadně od Konice, která protéká napříč oblastí a za Prostějovem se stéká s Hloučelou, vytékající z Podhradského rybníka a protékající Plumlovskou vodní nádrží. Od soutoku obou říček pokračuje tok pod názvem Valová a vlévá se nad Kojetínem do řeky Moravy, podobně jako říčka Blata, tekoucí po východní hranici okresu. Jižní výběžek okresu pak protíná říčka Haná, pramenící v rybníčku v obci Drahany v nadmořské výšce 620 m a vlévající se do Moravy nedaleko Kroměříže. Přírodní jezera se na území Prostějovska nevyskytují, kromě plumlovské přehrady zde nalezneme pouze několik rybníků, z nichž nejznámější jsou Podhradský a Bidelec u Plumlova, Hrdibořické rybníky, Horní a Dolní rybník v Otaslavicích, rybník v Rozstání, rybníky v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem a Drozdovický rybník v Prostějově.
Ze sídelní a geografické charakteristiky oblasti vyplývá i lokace kulturních památek. Ty jsou koncentrovány ve větším počtu pouze v Prostějově, který je historicky jediným větším městem oblasti a jeho centrum bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací, ostatní pamětihodnosti jsou rozptýleny po vesnicích a městečkách celého okresu a tvoří je především sakrální stavby a objekty (kostely, kaple, zvonice, sochy, kříže) a venkovské zámky a zámečky, většinou účelově využité (domov důchodců Jesenec, ústav soc. péče Dobromilice apod.). Ze zámeckých parků je nejvýznamnější park s arboretem v Čechách pod Kosířem s desítkami druhů listnatých i jehličnatých dřevin.
Území Prostějovska je bohaté na přírodní památky a zajímavosti, vyskytující se především v kopcovitých a skalnatých oblastech Drahanské vrchoviny. Jedná se o více jak tři desítky chráněných území, z nichž k nejrozlehlejším patří Vitčický les 96,5 ha, katastrální území Vitčice), Blátka (83,5 ha, k. ú. Vincencov, Vranovice, Určice) a Brus (65 ha, k.ú. Čechy pod Kosířem). Proslulé jsou lázně Skalka se svými alkalicko-sirnatými prameny, užívaných především k léčbě onemocnění pohybového ústrojí. Výletníkům usnadní na Prostějovsku orientaci poměrně hustá síť značených turistických cest a cyklotras.

Zde platí: