Lázně Teplice a okolí – Krajina, lidé, zvyky

Vývoj osídlení a národnostní skladba

Původně slovanské osídlení dnešního Teplicka nabylo od 14. století pod vlivem kolonizace smíšeného rázu. V době předbělohorské převažovalo německé osídlení v Krušných horách a v městech Duchově, Krupce a Hrobu, české obyvatelstvo žilo převážně v Teplicích, Bílině a venkovských oblastech Mostecké pánve a Českého
středohoří. V pobělohorské době osídlili zdejší oblast, vylidněnou krušnými události třicetileté války, němečtí osadníci. V 19. století tu zůstalo jen několik malých ostrůvků českých obyvatel.[/]
Rozvoj průmyslu a dolování od 60. let 19. století sem přivedl jako pracovní sílu české dělníky. Ti se pak začali sdružovat ve spolcích a požadovat
zřizování českých škol. Měli na ně konec konců i podle tehdejších rakouských zákonů nárok. Vždyť kolem roku 1900 žilo v tehdejším politickém okrese Duchcov asi 30 % , v okresech Teplice a Bílina kolem 19 % českých obyvatel.
Němci se těmto požadavkům bránili, a tak docházelo k národnostním třenicím, které vyvrcholily v roce 1908 střety mezi německými nacionály
a českými sociálně demokratickými dělníky.[/]

Krajina, lidé, zvyky

S výměnou obyvatelstva po roce 1945 v teplickém regionu zanikla přímá spojitost v uplatňování lidových zvyků před II. světovou válkou a po ní. Zůstala pouze lidová architektura. Podkrušnohorské hrázděné domy, často chlévního typu, přízemní nebo s jednopatrovou nástavbou, se vyskytují jak v Krušných horách (Mikulov, Moldava, Horní Krupka, Křižanov atd.), tak v Českém středohoří (Bořislav, Hrobčice, Měrunice, Mošnov, Mukov, Žim atd.), v němž byly mimo to stavěny i zděné domy typu, pronikajícího sem z dolního Poohří.[/]
Povědomost o lidových krojích se naproti tomu do dnešní doby nedochovala. V každém případě se německé kroje v minulosti vyznačovaly větší strohostí v barvách i ve střihu. U mužů se objevovaly vyšší klobouky a delší kabáty s řadou knoflíků či blejzry se stojatým límečkem a širšími klopami, s dragounem vzadu a kožené kalhoty, u ženského kroje dirndl, tj. středně dlouhá projmutá sukně spojená se živůtkem, vestičkou a mírně nabíranou blůzkou s krátkým rukávem. Přes to vše byla přehozena krátká zástěrka.[/]
Staré zvyky z předválečné doby dnes již většinou vypadly z lidské paměti. Vzpomeňme některých z nich. Hned na začátku roku, na Tři krále, chodí koledníci koledovat dodnes, stejně jako se v některých českých oblastech dodržují v únoru a březnu masopustní slavnosti, tedy koná se masopustní průvod, hostiny, veselice, zabijačky, na Teplicku se však již dnes neprovozuje obřad stínání kohouta, který patřil k výrazným zvykům německy mluvících obyvatel.[/]
Na Velikonoce se také dnes odbývá pomlázka, spojená s mrskáním a poléváním, které údajně dodává děvčatům zdraví. Ta zase obdarovávají chlapce vajíčky, jež jsou symbolem života. Některé zvyky však definitivně zmizely. Nikdo se už dnes nechodí na Velikonoce omýt k potoku, aby se ochránil před nemocemi. Na slavnosti Vzkříšení se střílelo, připomínala se tak bitva u Chlumce z roku 1813. Existovaly i další zvyky, dnes již zapomenuté. Přísloví praví, že na svatého Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. Proto sedláci vyháněli dobytek z chléva a dávali pozor, aby se nenapil ze studně, které bývají ten den otráveny.[/]
Ani po vzniku Československé republiky v roce 1918 národnostní nevraživost z pohraničí nezmizela. Po odsunu Němců v letech 1945–1948 se Krušné hory do značné míry vylidnily a staly se postupně chalupářskou a rekreační oblastí. Tento proces se nevyhnul ani Českému středohoří. Obyvatelstvo je nyní na Teplicku národnostně téměř jednolité, jedinou změnu přinesl v 90. letech návrat volyňských Čechů, kteří obydlili domy po Sovětské armádě v Bohosudově.[/]
Od středověku se ve městech konala „střelba ku ptáku.“ Měšťané stříleli z luku nebo kuše na maketu nějakého ptáka (často orla) a ten, kdo ji definitivně odstranil ze stožáru, na němž byla připevněna, se stal králem tohoto klání. V našem regionu se tyto soutěže konaly v Teplicích, Krupce, Bílině, Duchcově. V létě probíhala pravidelně slavnost letního slunovratu a pod Komáří vížkou pak borůvková pouť na paměť toho, že sv. Wolfgang, pozdější řezenský biskup, který se zasloužil o vznik pražského biskupství v roce 973, údajně zde žil ještě jako poustevník a často sbíral zdejší mimořádně narostlé borůvky.[/]
Řada zvyků se týkala dětí. Dlouho se tradovalo, že děti nosí čápi z duchcovského rybníku Barbora. Po narození se pak dávalo novorozenci do kolébky něco červeného proti uřknutí. Když šlo dítě do školy, dostalo na cestu kornout sladkostí. Tento zvyk byl rozšířen i v Sasku a odtud začal v posledních dvou desetiletích opět pronikat do Čech.[/]

Významné osobnosti

Havel Žalanský, zvaný Phaeton (1567–1621)

Narodil se v Žalanech u Teplic. Působil jako utrakvistický farář a kazatel, naposledy v Praze u sv. Jiljí. Psal nábožensko-filosofické spisy.[/]

Jan Vojtěch Angermayer (1674–1740)

Narodil se v Bílině. Jako umělec vynikal hlavně v malbě zátiší.[/]

Karel František Rosenmüller (1678–1727)

Rodák z Teplic. Vydavatel prvních českých novin pod názvem „Pražské poštovské noviny“, které vycházely od roku 1719.[/]

Jan Lohelius Oehlschlegel (1724–1788)

Narodil se v Lažanech u Chomutova., studoval na gymnáziu v Bohosudově, kde se stal varhaníkem v jezuitském poutním kostele. Později vstoupil do premonstrátského řádu a působil jako kapelník v pražském klášteře na Strahově. Vynikl jako hudební skladatel.[/]

Josef Matyáš Wolfram (1789–1839)

Narodil se v Dobřanech u Plzně, v letech 1824–1839 působil jako purkmistr v Teplicích, kde zemřel. Proslul jako hudební skladatel, jeho opery se hrály v Drážďanech, Lipsku, Berlíně a Praze.[/]

Carl Robert Croll (1800–1863)

Narodil se v Kadicích (Kaditz) u Drážďan. Prožil dlouhá léta v Teplicích. Vynikl jako malíř krajinomaleb. V jeho díle se zachovala severočeská krajina taková, jaká byla před příchodem průmyslové revoluce.[/]

Franz Ambros Reuss (1761–1830)

Vynikající lékař a mineralog. Působil jako lázeňský lékař v Bílině. Vydal řadu studií o geologii v okolí lázní a jako první popsal léčivé účinky bílinské kyselky.[/]

August Emanuel Reuss (1811–1873)

Pocházel z Bíliny, syn F.A.Reusse. Vynikající mineralog, působil nejdříve v bílinských lázních, pak jako univerzitní profesor v Praze a posléze ve Vídni.[/]

Ferdinand Karel Arlt (1812–1887)

Rodák z Horní Krupky, univerzitní profesor v Praze, později ve Vídni. Zakladatel moderního očního lékařství.[/]

Alfred Meissner (1822–1875)

Rodák z Teplic. Německý básník, spisovatel, novinář, v roce 1848 člen Frankfurtského sněmu.[/]

Hermann Hallwich (1838–1913)

Rodák z Teplic. Poslanec říšské rady a tajemník Obchodní komory v Liberci. Odpůrce českých státoprávních snah. Jako historik se zabýval obdobím třicetileté války a napsal dějiny Liberce, Teplic a Krupky.[/]

Vojtěch Preissig (1873–1944)

Malíř a grafik, dlouhá léta působil v USA. Za okupace se zúčastnil protinacistického odboje, vydával ilegální časopis V boj. Zemřel v roce 1944 v koncentračním táboře v Dachau.

Jan Havlasa, vl. jm. Jan Klecanda (1883–1964)

Spisovatel, cestovatel, novinář , diplomat. Napsal řadu cestopisů, jeho romány jsou většinou zasazeny do exotického prostředí vzdálených
zemí.■

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek