Českolipsko a Máchův kraj – Krajina, lidé, zvyky

Národohospodář Theofil Piesling napsal kolem poloviny 19. století, že v kraji tkalců, kde klapají stavy, není slyšet lidovou píseň. Časná industrializace udělala z lidí námezdní síly, které s plným nasazením opatřovaly živobytí a nezbýval jim čas na veselí a parádu.
[/]Písně zde přesto vznikaly, právě tak jako v časech roboty v 18. století, kdy v celém pohraničním kraji obíhaly různé varianty lamentací selských otčenášů. Tkalcovské písně 19. století byly plné hořkých výčitek na nespravedlnost a těžký úděl a někdy trochu žertem zpívaly o jednotvárném životě. V temných a hlučných továrnách folklór zanikl a smutné prostředí se dostalo do sociální poezie. Liberecký básník druhé poloviny 19. století, textilní tovaryš Josef Schiller, psal básně o mašinách lomozících od rána do noci, v jejichž hluku zanikají lidské city. Šátky z českolipských kartounek se dostaly do lidových krojů, příkladně v moravském Kyjově. Samotná Česká Lípa si „lidový kroj“ vytvořila až v roce 1947 jako dílo několika švadlen inspirovaných Bohumilem Kinským, učitelem, hledajícím náměty v kroji mladoboleslavském. Českolipský kroj se objevil na slavnosti 28. října a v dalším roce na prvního máje. Časem zmizel. Končiny mezi Ralskem a Bezdězem nebyly zprůmyslněny a uchovaly určité zbytky folklóru zdejšího chudého lidu. Na sv. Ondřeje (30. listopadu) se v okolí Jestřebí recitovala „ondřejská modlitba“. Dívky si přály, aby se jim objevilo ve snu znamení o tom, jak bohatého mládence si vezmou za muže.
Svatý Ondřeji, meus deus (můj Bože)
ty svatý patrone!
Dej mi znamení
od mého nejmilejšího,
je-li velmi bohatý, pije víno,
je-li prostředně bohatý, pije pivo,
je-li chudý, pije vodu.
[/]Zajímavé postřehy byly mezi zdejším lidem posbírány v pořekadlech o počasí. Různé předpovědi podle svátku světců známe v podobném znění z rozmanitých končin Čech. Např. na sv. Jakuba 25. 7. mraky znamenaly hodně sněhu na Vánoce a bylo-li větrné počasí, tak to znamenalo, že čeští sedláci tancovali. Tomu třeba rozumět tak, že v pohraničí bude mizerná úroda, přijde bída a sedláci z vnitrozemí prodají sem více obilí a dráže. Byl v tom obsažen kousek vyjádření národnostních poměrů, třebaže byly postaveny zatím na krajových rozdílech. Zvláštním druhem nábožensko-folklórní slavnosti spojujícím venkov a města byly „zásvětné dny“. Lišily se od poutních svátků církevních patronů. Každé místo si připomínalo určitý den, kdy ho postihlo v minulosti nějaké neštěstí. Příkladně zhoubný požár nebo se objevila strašná nemoc, třeba mor či cholera. Zásvětný den byl také připomenutím záchrany obyvatelstva před tímto nebezpečím. Morová nákaza se v určitém okamžiku přestala šířit. Česká Lípa vzpomínala 21. listopadu na ukončení morové rány roku 1680. Po raní mši se lidé shromáždili u sloupu. [/]
Městskému folklóru vévodily v České Lípě letniční slavnosti „střílení ku ptáku“. Měly své napodobení i v jiných městech. Zdejší lukostřelecký spolek vznikl již v roce 1483. O svatodušním pondělí stavěl na Ptačí louce na sklopnou vysokou tyč dřevěného malovaného orla. Lukostřelci ho po částech sráželi šipkami vystřelenými z těžkých kuší. Kdo srazil poslední kus orla, dostal titul střelecký král a na krk mu byl pověšen ozdobný řetěz, s nímž se dal vyfotografovat, v časech, kdy již ve městě byly první ateliéry. Povinností krále bylo vystrojit v lukostřeleckém hostinci pro všechny hostinu.[/]
Lidové zvyky, popěvky, určitá úroveň společenského života, to vše patřilo především k lidu německého jazyka. České obyvatelstvo zde tvořilo rozptýlenou a nesourodou menšinu. Po roce 1945 nacházíme snahy vytvořit zde určité folklórní společenství. O určitou společenskou zábavu se chtěli starat baráčníci, jejichž spolky byly v Zákupech a v Doksech. Střediskem udržování a jistého pěstování folklórních snah je kravařská rychta, muzeum lidového bydlení. Nad malovanými skříněmi, uměním a citem řezbářů, tesařů či hrnčířů zůstáváme stát v úžasu.[/]

Významné osobnosti

Sv. Zdislava z Lemberka (asi 1220″1252) “ česká šlechtična rodem z Křižanova na Moravě, z přední moravské šlechty. Zakladatelka klášterů a špitálů v severních Čechách. Církev ji uctívá jako patronku rodin a rodinného života. Za blahoslavenou byla vyhlášena v roce 1907, kanonizována. O jejím životě existují vědecká, esejistická a románová díla.
Jiří Handsch (1529″1595) “ rodák z České Lípy, lékař, botanik a básník. Osobní lékař arcivévody Ferdinanda Tyrolského. Představitel renesanční vzdělanosti, přírodovědy a humanismu.
Krištof Fischer (1611″1680) “ rodák z České Lípy, vynikající národohospodář, autor příruček o zemědělství. Člen jezuitského řádu.
Heinrich Ignáz Bieber (1644″1704) “ rodák ze Stráže pod Ralskem. Barokní hudební skladatel. Pro svou mistrovskou hru na housle a virtuozní skladby pro tento nástroj je pokládán za jednu z největších osobností evropské hudby 17. století.Žil v Kroměříži a Salzburgu, kde vedl arcibiskupskou kapelu.
Johann Gottfried Mikan (1743″1814) “ rodák z České Lípy, lékař a přírodovědec. Zakladatel první pražské botanické zahrady, organizátor zdravotní péče v době vlády císaře Josefa II., reformátor vysokoškolského studia medicíny.
Vincenz Julius Krombholz (1781″1843) “ rodák z Horní Police, lékař, přírodovědec, vynikající mykolog, autor prvního mykologického atlasu v Čechách, popsal vědecky několik druhů hub. Rektor Karlovy univerzity v Praze, zakladatel nadace ošetřování nemocných chudých studentů a nadace pro cestovní stipendium.
Ferdinand Břetislav Mikovec (1826″1862) “ rodák ze Sloupu, historik, literát, autor divadelních her, památkář zabývající se problematikou českých hradů. Vydavatel první české literární revue Lumír.
Emanuel a Josef Maxové (1809″1901,1804″1855) “ rodáci z Janova u Sloupu, bratři, příslušníci sochařské a řezbářské rodiny. Vytvořili sochy pro doplnění výzdoby Karlova mostu v Praze.
Vilém Horn (1809″1891) “ rodák z České Lípy, průkopník české fotografie. Vynikající osobnost počátků fotografického umění.
[/]

Panství a šlechta na Českolipsku

Středověk Českolipska je spjat s rodem Markvarticů “ pánů s erbem Lvice. Havel z Lemberka postavil hrad při zemské stezce do Žitavy. Vedle zásluh o vládu krále Václava I. zůstal v paměti jako manžel sv. Zdislavy.[/] Příbuzenskými svazky byli Markvartici spjati s Ronovci. Páni se znakem zkřížených osekaných větví “ Ronne. Ronovci byli usazeni na Žitavsku a ve druhé polovině 13. století rozšiřovali své državy na Českolipsko. Nejslavnější osobností byl Jindřich z Lipé, jeho přízvisko naznačuje úzkou vazbu na českolipský hrad, ale příliš s dějinami vznikající České Lípy nesouvisel. Věnoval se politice na královském dvoře a později na svých panstvích na Moravě na počátku éry Lucemburků.[/]
Od Ronovců odvozují svůj původ Berkové z Dubé. Ve 14. století byl centrem jejich moci vodní hrad v České Lípě a na hradech zdejšího okolí. (tam zřejmě něco vypadlo na konci věty, je třeba doplnit “ a žili i na dalších hradech zdejšího okolí). Menší význam v dějinách Českolipska hrál rod Vartenberků. Přesto název hradu a města po nich, dnešní Stráž pod Ralskem, napovídají, že i jejich državy byly značné a příslušníci rodu byli zapleteni do válek s Lužicí v době husitské. V 16. století se Vartenberkové podíleli na rozmachu novozámeckého panství v Zahrádkách.[/] Pobělohorskou šlechtu reprezentuje především Albrecht z Valdštejna, který z České Lípy udělal jedno z hlavních měst velkovévodství frýdlantského. Pro rozvoj vzdělání založil v České Lípě latinskou školu, gymnázium řízené řádem augustiniánů. V České Kamenici se udržel rod Kinských, Josef Maxmilián Kinský (1705″1780) byl významným národohospodářem své doby. Českou Lípu ovládl ve druhé polovině 17. století rok Kouniců se známým erbem s „legnem“ (stylizovaný leknín). Moravská větev tohoto rodu sídlící na Slavkově byla známější, ale Kounicové z Nového zámku v Zahrádkách byli i v rámci české politiky lidmi významnými. Na mimoňském zámku vládl v 18. století rod Hartigů, kteří se v 19. století věnovali soustřeďování zoologických preparátů a budování velké knihovny. V krajině mezi Ralskem a Bezdězem vládli Valdštejnové se sídlem na Mnichově Hradišti.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek