Českolipsko a Máchův kraj – Krajina, lidé, zvyky

Národohospodář Theofil Piesling napsal kolem poloviny 19. století, že v kraji tkalců, kde klapají stavy, není slyšet lidovou píseň. Časná industrializace udělala z lidí námezdní síly, které s plným nasazením opatřovaly živobytí a nezbýval jim čas na veselí a parádu.
[/]Písně zde přesto vznikaly, právě tak jako v časech roboty v 18. století, kdy v celém pohraničním kraji obíhaly různé varianty lamentací selských otčenášů. Tkalcovské písně 19. století byly plné hořkých výčitek na nespravedlnost a těžký úděl a někdy trochu žertem zpívaly o jednotvárném životě. V temných a hlučných továrnách folklór zanikl a smutné prostředí se dostalo do sociální poezie. Liberecký básník druhé poloviny 19. století, textilní tovaryš Josef Schiller, psal básně o mašinách lomozících od rána do noci, v jejichž hluku zanikají lidské city. Šátky z českolipských kartounek se dostaly do lidových krojů, příkladně v moravském Kyjově. Samotná Česká Lípa si „lidový kroj“ vytvořila až v roce 1947 jako dílo několika švadlen inspirovaných Bohumilem Kinským, učitelem, hledajícím náměty v kroji mladoboleslavském. Českolipský kroj se objevil na slavnosti 28. října a v dalším roce na prvního máje. Časem zmizel. Končiny mezi Ralskem a Bezdězem nebyly zprůmyslněny a uchovaly určité zbytky folklóru zdejšího chudého lidu. Na sv. Ondřeje (30. listopadu) se v okolí Jestřebí recitovala „ondřejská modlitba“. Dívky si přály, aby se jim objevilo ve snu znamení o tom, jak bohatého mládence si vezmou za muže.
Svatý Ondřeji, meus deus (můj Bože)
ty svatý patrone!
Dej mi znamení
od mého nejmilejšího,
je-li velmi bohatý, pije víno,
je-li prostředně bohatý, pije pivo,
je-li chudý, pije vodu.
[/]Zajímavé postřehy byly mezi zdejším lidem posbírány v pořekadlech o počasí. Různé předpovědi podle svátku světců známe v podobném znění z rozmanitých končin Čech. Např. na sv. Jakuba 25. 7. mraky znamenaly hodně sněhu na Vánoce a bylo-li větrné počasí, tak to znamenalo, že čeští sedláci tancovali. Tomu třeba rozumět tak, že v pohraničí bude mizerná úroda, přijde bída a sedláci z vnitrozemí prodají sem více obilí a dráže. Byl v tom obsažen kousek vyjádření národnostních poměrů, třebaže byly postaveny zatím na krajových rozdílech. Zvláštním druhem nábožensko-folklórní slavnosti spojujícím venkov a města byly „zásvětné dny“. Lišily se od poutních svátků církevních patronů. Každé místo si připomínalo určitý den, kdy ho postihlo v minulosti nějaké neštěstí. Příkladně zhoubný požár nebo se objevila strašná nemoc, třeba mor či cholera. Zásvětný den byl také připomenutím záchrany obyvatelstva před tímto nebezpečím. Morová nákaza se v určitém okamžiku přestala šířit. Česká Lípa vzpomínala 21. listopadu na ukončení morové rány roku 1680. Po raní mši se lidé shromáždili u sloupu. [/]
Městskému folklóru vévodily v České Lípě letniční slavnosti „střílení ku ptáku“. Měly své napodobení i v jiných městech. Zdejší lukostřelecký spolek vznikl již v roce 1483. O svatodušním pondělí stavěl na Ptačí louce na sklopnou vysokou tyč dřevěného malovaného orla. Lukostřelci ho po částech sráželi šipkami vystřelenými z těžkých kuší. Kdo srazil poslední kus orla, dostal titul střelecký král a na krk mu byl pověšen ozdobný řetěz, s nímž se dal vyfotografovat, v časech, kdy již ve městě byly první ateliéry. Povinností krále bylo vystrojit v lukostřeleckém hostinci pro všechny hostinu.[/]
Lidové zvyky, popěvky, určitá úroveň společenského života, to vše patřilo především k lidu německého jazyka. České obyvatelstvo zde tvořilo rozptýlenou a nesourodou menšinu. Po roce 1945 nacházíme snahy vytvořit zde určité folklórní společenství. O určitou společenskou zábavu se chtěli starat baráčníci, jejichž spolky byly v Zákupech a v Doksech. Střediskem udržování a jistého pěstování folklórních snah je kravařská rychta, muzeum lidového bydlení. Nad malovanými skříněmi, uměním a citem řezbářů, tesařů či hrnčířů zůstáváme stát v úžasu.[/]

Významné osobnosti

Sv. Zdislava z Lemberka (asi 1220″1252) “ česká šlechtična rodem z Křižanova na Moravě, z přední moravské šlechty. Zakladatelka klášterů a špitálů v severních Čechách. Církev ji uctívá jako patronku rodin a rodinného života. Za blahoslavenou byla vyhlášena v roce 1907, kanonizována. O jejím životě existují vědecká, esejistická a románová díla.
Jiří Handsch (1529″1595) “ rodák z České Lípy, lékař, botanik a básník. Osobní lékař arcivévody Ferdinanda Tyrolského. Představitel renesanční vzdělanosti, přírodovědy a humanismu.
Krištof Fischer (1611″1680) “ rodák z České Lípy, vynikající národohospodář, autor příruček o zemědělství. Člen jezuitského řádu.
Heinrich Ignáz Bieber (1644″1704) “ rodák ze Stráže pod Ralskem. Barokní hudební skladatel. Pro svou mistrovskou hru na housle a virtuozní skladby pro tento nástroj je pokládán za jednu z největších osobností evropské hudby 17. století.Žil v Kroměříži a Salzburgu, kde vedl arcibiskupskou kapelu.
Johann Gottfried Mikan (1743″1814) “ rodák z České Lípy, lékař a přírodovědec. Zakladatel první pražské botanické zahrady, organizátor zdravotní péče v době vlády císaře Josefa II., reformátor vysokoškolského studia medicíny.
Vincenz Julius Krombholz (1781″1843) “ rodák z Horní Police, lékař, přírodovědec, vynikající mykolog, autor prvního mykologického atlasu v Čechách, popsal vědecky několik druhů hub. Rektor Karlovy univerzity v Praze, zakladatel nadace ošetřování nemocných chudých studentů a nadace pro cestovní stipendium.
Ferdinand Břetislav Mikovec (1826″1862) “ rodák ze Sloupu, historik, literát, autor divadelních her, památkář zabývající se problematikou českých hradů. Vydavatel první české literární revue Lumír.
Emanuel a Josef Maxové (1809″1901,1804″1855) “ rodáci z Janova u Sloupu, bratři, příslušníci sochařské a řezbářské rodiny. Vytvořili sochy pro doplnění výzdoby Karlova mostu v Praze.
Vilém Horn (1809″1891) “ rodák z České Lípy, průkopník české fotografie. Vynikající osobnost počátků fotografického umění.
[/]

Panství a šlechta na Českolipsku

Středověk Českolipska je spjat s rodem Markvarticů “ pánů s erbem Lvice. Havel z Lemberka postavil hrad při zemské stezce do Žitavy. Vedle zásluh o vládu krále Václava I. zůstal v paměti jako manžel sv. Zdislavy.[/] Příbuzenskými svazky byli Markvartici spjati s Ronovci. Páni se znakem zkřížených osekaných větví “ Ronne. Ronovci byli usazeni na Žitavsku a ve druhé polovině 13. století rozšiřovali své državy na Českolipsko. Nejslavnější osobností byl Jindřich z Lipé, jeho přízvisko naznačuje úzkou vazbu na českolipský hrad, ale příliš s dějinami vznikající České Lípy nesouvisel. Věnoval se politice na královském dvoře a později na svých panstvích na Moravě na počátku éry Lucemburků.[/]
Od Ronovců odvozují svůj původ Berkové z Dubé. Ve 14. století byl centrem jejich moci vodní hrad v České Lípě a na hradech zdejšího okolí. (tam zřejmě něco vypadlo na konci věty, je třeba doplnit “ a žili i na dalších hradech zdejšího okolí). Menší význam v dějinách Českolipska hrál rod Vartenberků. Přesto název hradu a města po nich, dnešní Stráž pod Ralskem, napovídají, že i jejich državy byly značné a příslušníci rodu byli zapleteni do válek s Lužicí v době husitské. V 16. století se Vartenberkové podíleli na rozmachu novozámeckého panství v Zahrádkách.[/] Pobělohorskou šlechtu reprezentuje především Albrecht z Valdštejna, který z České Lípy udělal jedno z hlavních měst velkovévodství frýdlantského. Pro rozvoj vzdělání založil v České Lípě latinskou školu, gymnázium řízené řádem augustiniánů. V České Kamenici se udržel rod Kinských, Josef Maxmilián Kinský (1705″1780) byl významným národohospodářem své doby. Českou Lípu ovládl ve druhé polovině 17. století rok Kouniců se známým erbem s „legnem“ (stylizovaný leknín). Moravská větev tohoto rodu sídlící na Slavkově byla známější, ale Kounicové z Nového zámku v Zahrádkách byli i v rámci české politiky lidmi významnými. Na mimoňském zámku vládl v 18. století rod Hartigů, kteří se v 19. století věnovali soustřeďování zoologických preparátů a budování velké knihovny. V krajině mezi Ralskem a Bezdězem vládli Valdštejnové se sídlem na Mnichově Hradišti.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Děčínsko – Krajina, lidé, zvyky

Icon 29.01.2021

Kulisy krásné severočeské krajiny ožívaly lidmi, kteří v ní po staletí žili a zasadili do ...

Celý článek

Střední Pootaví – Strakonicko – Krajina, lidé, zvyky

Icon 29.01.2021

Dudácké tradice na StrakonickuDudy jako hudební nástroj mají svou pravlast patrně v pastev...

Celý článek

Ústecko – Krajina, lidé, zvyky

Icon 29.01.2021

[/]Ústecko je oblast bohatá na historické pověsti, pohádky nebo zkazky. Vždyť právě odtud ...

Celý článek

Litoměřicko a Podřipsko – Krajina, lidé, zvyky

Icon 29.01.2021

Osobnosti Litoměřicka„Mlékem a strdím“ oplývající krajina je spjata s mnoha vý...

Celý článek

Mělnicko a Kokořínsko – Krajina, lidé, zvyky

Icon 29.01.2021

S postupujícím časem se mění v důsledku rozvoje společnosti charakter krajiny i život lidí...

Celý článek

Berounsko a Hořovicko – Krajina, lidé, zvyky

Icon 29.01.2021

Berounsko bylo a je silně ovlivněno blízkostí hlavního města Prahy. Sousedství s Prahou vý...

Celý článek