Berounsko a Hořovicko – Hospodářství

Většina obyvatel oblasti se tradičně živila zemědělstvím, a to i obyvatelé
měst, jen malá část provozovala pouze řemeslo nebo vykonávala nádenickou práci.
[/]
Řemeslnným a obchodním centrem bylo město Beroun. Zde vznikly první cechy v kraji, nejstarší zmínka o nich pochází z poloviny 14. století. Z berounských řemeslníků si největší proslulost získali hrnčíři, jejich šikovnost je proslavila již od 14. století, k největšímu rozmachu „berounského zboží“ došlo v 16. a 17. století.[/]
Zlom v hospodářství přineslo 19. století a rozsáhlá industrializace, která s ním zavítala do kraje. Jedním z nejrozšířenějších průmyslových oborů v oblasti bylo a je železářství. Nalézá se zde totiž několik ložisek železné rudy. Železářství má v kraji dlouhou tradici, v Karlově Huti (dnes součásti Králova Dvora) byla již ve 14. století v provozu železná huť, v roce 1595 zde vznikla první vysoká pec v českých zemích, která zpracovávala rudu ze Zdejciny u Berouna, Krušné hory, Svaté a později i ze Zdic. Provoz pece byl zastaven v roce 1875, kdy majitelé huti Fürstenberkové začali v sousedství budovat moderní železárny. Fürstenberkové vlastnili také železárny v Novém Jáchymově, patřící k nejvýznamnějším v habsburské monarchii především díky svému technickému vybavení. Vybudovány byly v letech 1811″1819 poblíž železnorudného dolu v Krušné hoře, výroba byla velmi rozmanitá – od kolejnic po umělecké předměty. Podnik zanikl v roce 1877, ale v krušnohorském dole se těžilo až do 60. let 20. století. Dalším významným železářským centrem bylo Komárovsko, kde se také nacházelo bohaté ložisko železné rudy – Jedová hora. Železářské hutě vznikaly i v dalších obcích, např. v Nižboře, kde fungovala až do roku 1878. I když Nižbor je spíše známý sklárnou A. Rückl & sons, která byla založena v roce 1903 a dodnes produkuje proslulý broušený křišťál. S železářstvím souvisí i jedno z nejrozšířenějších řemesel na Hořovicku a Hostomicku v 19. století “ cvočkařství. Ruční výrobu cvočků a hřebíků však od konce 19. století začala vytlačovat strojní výroba.[/]
Druhým tradičním oborem na Berounsku je vápenictví. Domácí výroba má své kořeny již ve středověku a rozmohla se především v 19. století, v polovině 19. století stálo na Berounsku (bez Hořovicka) 23 milířů pro pálení vápna, které se používalo především k bílení domů. Zanedlouho však začala tradiční způsob výroby vytlačovat tovární produkce. První taková vápenka vznikla v roce 1869 v Berouně. Brzy se zde prosadil i příbuzný obor “ cementářství. Králodvorské cementárny nechala postavit Česká montánní společnost v letech 1889″1891, aby se zde mohla zpracovávat vysokopecní struska, ale v roce 1911 zde byla postavena nová továrna na výrobu kvalitního portlandského cementu. Rostoucí kolos postupně pohltil starší berounské vápenice a cementárny a bouřlivě se rozvíjel, v době první republiky se v Králově Dvoře vyrábělo skoro 60 % cementu v Československu.[/]
Dalším odvětvím, které patří k oblasti, je textilní průmysl. Přádelna Arona Dormitzera byla také první továrnou, která v Berouně vyrostla (vznikla v roce 1835). V roce 1840 ji koupila rodina Kubinzkých, ti ji zmodernizovali a rozšířili. Jejich přádelna patřila k největším na celém území Rakousko“Uherska. Kromě ní bylo v oblasti ještě několik menších textilních závodů, a to v Loděnici, Lochovicích a Svatém Janu pod Skalou. Zajímavý osud měla přádelna v Loděnici, která kromě několika změn majitelů zažila dva požáry, za protektorátu se zde mimo jiné vyráběly součástky do střel V“2 a od roku 1950 zde byly umístěny gramofonové závody, jediné svého druhu v republice.[/]
S rozvojem textilnictví jsou spojeny také počátky strojírenského průmyslu, neboť
prakticky do poloviny 19. století vznikaly strojírenské podniky jako přidružené výroby textilních závodů. S rozvojem průmyslu, a tím i zájmu o specializované stoje, se strojírenství začalo osamostatňovat. Na Berounsku a Hořovicku vzniklo několik strojíren, mezi první významné patřila strojírna železáren v Komárově. Menší dílny a později továrny na výrobu hospodářských strojů nalezneme na konci 19. století v několika menších i větších obcích, např. v Berouně, Hořovicích, Zdicích a Praskolesích. ■

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek