Lounsko a Žatecko – Hospodářství

Pokud práce šlechtí člověka, pak hospodaření člověku umožňuje žít. O promyšleném způsobu práce již od doby kamenné svědčí precizně opracované kamenné nástroje či kosti zvířat, později i zbytky obydlí. Teprve objevení kovů, od mědi přes bronz až k železu, ale znamenalo rychlý skok v efektivitě všech činností s nástroji. Vinou propasti času ovšem nelze blíže poznat skutečnou podobu tehdejšího hospodářského života regionu. Na základě početných archeologických nálezů můžeme jen shrnout, že cenu práce znala již doba kamenná. V mladší době kamenné pak přichází zásadní změna života dávných lidí, objev zemědělství. Šest desítek lokalit se stopami prvních zemědělců z této doby v úrodné nivě Ohře dokládá rychlou přeměnu potulných sběračů v první usedlé zemědělce. Od té chvíle už se vývoj hospodářství stále zrychluje a kromě vlastního zemědělství a chovu dobytka se někteří jedinci specializují na výrobu textilu nebo významné novinky – keramiky. Další převratné vynálezy následují v dlouhé řadě, zejména kolo a zápřah dobytka v pozdní době kamenné. S rostoucí produkcí roste i směna, obchod, do budoucna jeden z hnacích motorů celé lidské společnosti. Od doby bronzové se objevuje nový důkaz hospodářské vyspělosti našich předků, totiž rozsáhlá hradiště s mohutnými hradbami, jejichž stavba svědčí o fungující a dobře organizované společnosti. Rubín, Výrov, Žatec, to jsou jen některá významnější centra, z nichž Žatec prokázal největší životnost. Našeho území se sice přímo nedotkl vliv obrovské římské říše, ale nálezy římské keramiky v Soběsukách či jednotlivé římské mince naznačují, že ani germánští přemožitelé kulturně vyspělejších Keltů v době kolem přelomu letopočtu nezapomínali na obchod.[/]
Od 6. století přicházejí postupně první Slované a rovněž se usazují v blízkosti přívětivé Ohře. Charakteristická krajina plná luk dává zřejmě název svým obyvatelům, Lučanům, které počátkem 10. století přemyslovská knížata z pražské kotliny násilím začlenila do vznikajícího českého státu. V této době prudce vzrůstá význam Žatce jako správního a politického centra celé oblasti. Sem se sbíhají dávky od poddaných, zde se koncentrují řemeslníci a obchodníci tu nacházejí dobrý odbyt. Právě zde vzniká před polovinou 13. století nejstarší město Žatec, následované o několik desetiletí mladšími Louny a poddanskými městečky. Jsou to hlavně výrobní centra a tržiště, které v případě umístění na živé obchodní cestě rychle rostou a bohatnou. Obchodní cesta od Prahy na severozápad se v Lounech ve středověku rozvětvovala buď na Žatec a dále do říše, nebo přes Most do Saska, a obě královská města vděčí za svůj rozvoj právě jí. Královská privilegia na obchodní a výrobní monopol v okruhu jedné míle (cca 11 km) jim městům zajišťovala náskok před konkurencí z městeček, ačkoli od konce 14. století se o podíl na ziscích z obchodu hlásí také šlechta. Hlavním jablkem sváru se stala výnosná výroba piva, neboť šlechta nutila své poddané odebírat pivo z vlastních pivovarů a tím zasahovala do monopolu měst. Chmel byl běžnou plodinou v Poohří již v době přemyslovských králů a tato tradice se uchovává dodnes. Více překvapivý je tehdejší rozmach vinařství, zejména v teplejších periodách 14. a 16. století. Ve městech dochází k značné specializaci řemesel, pro Louny je v době vlády Karla IV. prokázáno na pět desítek druhů řemeslníků. Převládají potravinářské profese, zejména řezníci a pekaři, a silně jsou zastoupena i další nepostradatelná řemesla – krejčí a ševci. Zatímco lounská produkce nepřekročila místní trhy, žatecké soukenictví se prosazovalo i na trzích okolních měst. Výrobci se sdružovali do cechů, které měly udržovat stabilitu výroby a zajišťovat odbyt pro všechny, čímž ale zároveň překážely rychlejšímu vzestupu produkce.[/]
Zatímco řemesla a obchod se soustředila do měst a městeček, na vesnicích převládlo zemědělství. Úrodná půda přímo vybízela k intenzivní produkci obilí a nikoli náhodou právě v Poohří vzniklo několik velkých církevních statků, zaměřených na jeho pěstování. Je to případ třeba Pátku nad Ohří, který zásoboval strahovský klášter v Praze. Vesnice svými zemědělskými produkty zásobuje město a naopak odebírá řemeslné výrobky a zboží od městských obchodníků, což je vztah výhodný pro obě strany a přetrvává dlouho do novověku. Tento ekonomický model silně narušily husitské války a následné neklidné doby v 15. století, kdy trpěly zejména nechráněné vsi. Na prahu novověku se opět vyostřily spory měst a šlechty, motivované jak jinak než penězi. Šlechta si uvědomila výhodu hospodaření ve velkém a šlechtické velkostatky se stávají měšťanům tvrdou konkurencí. Obě strany sahají i po zbraních a teprve svatováclavská smlouva z roku 1517 přináší potřebné uklidnění. Značný zásah do ekonomiky Loun a Žatce přišel po neúspěšném povstání proti králi v roce 1547. Triumfující Ferdinand I. trestal pokutami, zabavováním majetku i rafinovaným a velmi bolestivým způsobem, totiž zavedením pivní daně. Od té doby města ztrácejí svou výsadní ekonomickou pozici v oblasti a stále více se prosazují cílevědomě budovaná šlechtická dominia. Tento proces se ještě zvýraznil po katastrofách třicetileté války v 17. století, která městům přinesla devastaci a úpadek. Zatímco Žatec se z utrpěných ran postupně vzpamatoval, Louny se až do poloviny 19. století nedokázaly vrátit na dřívější pozice.[/]
Ve válkou poničeném regionu vznikla velká panství, soustředěná v rukou zámožné šlechty. Na Podbořansku Černínové, na Lounsku především Schwarzenbergové a Thunové vytvořili rozsáhlé enklávy s vlastními hospodářskými centry. Zvyšování poddanských povinností dospělo v případě černínského Petrohradu až k bodu zlomu a otevřené vzpouře roku 1680, snadno potlačené vojskem. Doba se ale měnila a ještě téhož roku vydaný robotní patent alespoň přesně vymezil rozsah roboty na tři dny a zakázal zvyšovat poddanské platy. Přelomem ve směru k novodobé společnosti ale byl až patent o zrušení nevolnictví z roku 1781, který uvolnil pracovní sílu a stal se symbolickou předzvěstí industriálního devatenáctého století.[/]
Na přelomu 18. a 19. století totiž začíná stále se zrychlující proces, který z dnešního pohledu vypadá jako skutečná průmyslová revoluce. Symbolem doby je parní stroj, zdroj pohotové síly, jehož význam se ještě zvyšuje s vynálezem železnice. V regionu ovšem vzhledem k příhodným podmínkám dlouho vítězí nad průmyslovou výrobou tradiční zemědělský obor – pěstování chmele. Zlatá doba českého chmelařství po skončení napoleonských válek je spjata se Žateckem, přes stále tvrdší světovou konkurenci se Žatec stává doslova chmelařskou metropolí a charakteristické tyčové chmelnice zdobí většinu okolních vsí. Kromě chmele se rozvíjí i pěstování cukrové řepy a cukrovarnictví a vysoké komíny cukrovarů se stávají novými dominantami zejména větších panství. V roce 1852 vzniká schwarzenberský cukrovar v Postoloprtech, následuje thunovský na Peruci v roce 1856 a řad dalších. Kromě zemědělství vznikají také první větší strojírenské podniky, zejména žatecká šroubárna či lounská strojírna a slévárna. Pro Louny byl důležitým impulzem vznik železničních dílen v roce 1882, které se brzy staly největším podnikem v oblasti a zcela změnily tvář východní části města. Světoznámým se stal lounský podnik Josefa Hlaváčka, vyrábějící harmoniky a heligonky, jehož zboží se prosazovalo i na amerických trzích, a také podbořanská porcelánka F. von Hardtmutha. Pro region byly významné početné menší pivovary, cihelny a mlýny, zásobující převážně místní trhy.
Po roce 1945 končí éra drobných živnostníků a průmysl i zemědělství ovládají velké podniky, často s nevalnými výsledky. Jedním z nejvýraznějších symbolů doby extenzivního průmyslového rozvoje zdejší oblasti je mohutná stavba Elektrárny Počerady ze šedesátých let minulého století, která dodnes narušuje panorama Českého Středohoří. Od konce 20. století se po dočasném útlumu opět oživují starší podniky a vzniká řada nových převážně se zahraničním kapitálem, zejména v průmyslových zónách u Podbořan, Žatce a Loun. Svou pozici si dnes udržuje i tradiční pěstování chmele, rozšířené zejména na Žatecku a Podlesí.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek