Mělnicko a Kokořínsko – Horopis

Ačkoliv do oblasti zasahuje osm geomorfologických podcelků náležející čtyřem celkům, důležité jsou jen některé z nich. Ostatní se týkají pouze okrajových částí. [/]Nejvýznamnější je z horopisného hlediska bezesporu Dokeská pahorkatina z celku Ralská pahorkatina, jejíž součástí jsou Polomené hory, tvořící jádro Kokořínska. Tyto hory jsou tvořeny křídovými pískovci, které byly rozrušeny třetihorní vulkanickou činností a následnou větrnou a vodní erozí. Oblast je typická spletí skal, roklí, údolí a mokřadů. Většina skalních útvarů má svá zvláštní jména vystihující tvar a podobu skalního bloku. Tak zde nalezneme např. Obří hlavu a žábu, Faraona, Slona, Hraběnku či Sněhurku a sedm trpaslíků. Nejvyšším bodem této části Polomených hor je Vrátenská hora s rozhlednou, která svými 508 m n. m. je i nejvyšším bodem Mělnicka a Kokořínska. Velmi atraktivním vrchem s výborným rozhledem je Nedvězí (458 m n. m.). Trachytový vrch svým téměř dokonalým kruhovým rozhledem poskytuje za pěkného počasí výhled daleko za hranice Kokořínska. Mezi významnější kopce patří i Supí hora (433 m n. m.) nebo Uhelný vrch (451 m n. m.), který je součástí Houseckých vrchů. Ostatní vrcholy jsou už většinou pod hranicí 400 m n. m.[/]
Z východu hraničí s Polomenými horami Jizerská tabule. Ta má mírně členitý charakter s několika táhlými roklemi, které klesají směrem k východu, k Jizeře. Je to např. Dolení, Zamašský nebo Chorušický důl. Nejvyšším místem je kóta 370 m n. m. přímo u Mšena, v jižní části, Košátecké tabuli, je to Libeňský vrch (301 m n. m.).[/]
Mělnická kotlina z celku Středolabské tabule zaujímá největší část mělnického okresu. Je tvořena převážně štěrkopískovými terasami s malými výškovými rozdíly. Průměrná nadmořská výška činí 160 – 180 m n. m. Dnes zemědělsky využívaná půda byla původně pokrytá rozsáhlými lužními lesy.[/]
Severozápadně od Mělníka je na levém břehu Labe hřbet Vejčina. Ten již patří celku Dolnooharské tabule. Dosahuje nadmořské výšky 240 m na kótě Na vrších.[/]
Na jihu zasahuje na území okresu malá část Českobrodské tabule, jejíž Dřínovský vrch s nadmořskou výškou 247 m je výraznou dominantou jižní části okresu.[/]
Turbovický a Cecemínský hřbet na pravém břehu Labe jsou tvořeny opukou a jsou od sebe odděleny Všetatskou bránou, kterou v minulosti vedlo řečiště Labe. Nejvyššími vrcholy jsou Cecemín (236 m n. m.) a Záboří (228 m n. m.). Díky bílým stráním a nápadnému převýšení v ploché krajině tvoří oba hřbety výrazný prvek jihovýchodní části okresu.

Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Děčínsko – Horopis

Icon 29.01.2021

ŠLUKNOVSKÁ PAHORKATINAŠluknovská pahorkatina se vyznačuje zastoupením řady podhorských ros...

Celý článek

Ústecko – Horopis

Icon 29.01.2021

Na území Ústecka se vyskytují čtyři orografické celky a to: České středohoří, Krušné hory,...

Celý článek

Litoměřicko a Podřipsko – Horopis

Icon 29.01.2021

Ralská pahorkatinaRalská pahorkatina zaujímá na Litoměřicku oblast jižně od Českého středo...

Celý článek

Berounsko a Hořovicko – Horopis

Icon 29.01.2021

Hořovická pahorkatinaJe zde hlavním a nejrozsáhlejším geomorfologickým celkem. Její součás...

Celý článek

Okolí Prahy západ – Horopis

Icon 29.01.2021

Při přeletu nad západním okolím Prahy od jeho východního okraje až na sever bychom spatřil...

Celý článek

Českolipsko a Máchův kraj – Horopis

Icon 29.01.2021

Čedičové horniny se morfologicky projevují spíše v okolí Mimoně a směrem k České Lípě jako...

Celý článek