Mělnicko a Kokořínsko – Horopis

Ačkoliv do oblasti zasahuje osm geomorfologických podcelků náležející čtyřem celkům, důležité jsou jen některé z nich. Ostatní se týkají pouze okrajových částí. [/]Nejvýznamnější je z horopisného hlediska bezesporu Dokeská pahorkatina z celku Ralská pahorkatina, jejíž součástí jsou Polomené hory, tvořící jádro Kokořínska. Tyto hory jsou tvořeny křídovými pískovci, které byly rozrušeny třetihorní vulkanickou činností a následnou větrnou a vodní erozí. Oblast je typická spletí skal, roklí, údolí a mokřadů. Většina skalních útvarů má svá zvláštní jména vystihující tvar a podobu skalního bloku. Tak zde nalezneme např. Obří hlavu a žábu, Faraona, Slona, Hraběnku či Sněhurku a sedm trpaslíků. Nejvyšším bodem této části Polomených hor je Vrátenská hora s rozhlednou, která svými 508 m n. m. je i nejvyšším bodem Mělnicka a Kokořínska. Velmi atraktivním vrchem s výborným rozhledem je Nedvězí (458 m n. m.). Trachytový vrch svým téměř dokonalým kruhovým rozhledem poskytuje za pěkného počasí výhled daleko za hranice Kokořínska. Mezi významnější kopce patří i Supí hora (433 m n. m.) nebo Uhelný vrch (451 m n. m.), který je součástí Houseckých vrchů. Ostatní vrcholy jsou už většinou pod hranicí 400 m n. m.[/]
Z východu hraničí s Polomenými horami Jizerská tabule. Ta má mírně členitý charakter s několika táhlými roklemi, které klesají směrem k východu, k Jizeře. Je to např. Dolení, Zamašský nebo Chorušický důl. Nejvyšším místem je kóta 370 m n. m. přímo u Mšena, v jižní části, Košátecké tabuli, je to Libeňský vrch (301 m n. m.).[/]
Mělnická kotlina z celku Středolabské tabule zaujímá největší část mělnického okresu. Je tvořena převážně štěrkopískovými terasami s malými výškovými rozdíly. Průměrná nadmořská výška činí 160 – 180 m n. m. Dnes zemědělsky využívaná půda byla původně pokrytá rozsáhlými lužními lesy.[/]
Severozápadně od Mělníka je na levém břehu Labe hřbet Vejčina. Ten již patří celku Dolnooharské tabule. Dosahuje nadmořské výšky 240 m na kótě Na vrších.[/]
Na jihu zasahuje na území okresu malá část Českobrodské tabule, jejíž Dřínovský vrch s nadmořskou výškou 247 m je výraznou dominantou jižní části okresu.[/]
Turbovický a Cecemínský hřbet na pravém břehu Labe jsou tvořeny opukou a jsou od sebe odděleny Všetatskou bránou, kterou v minulosti vedlo řečiště Labe. Nejvyššími vrcholy jsou Cecemín (236 m n. m.) a Záboří (228 m n. m.). Díky bílým stráním a nápadnému převýšení v ploché krajině tvoří oba hřbety výrazný prvek jihovýchodní části okresu.

Reklama
Sdílejte článek s přáteli:

Našli jste nějakou chybu? Nahlašte nám ji

Report Nahlásit chybu

Komentáře k článku (0)

Mohlo by se vám také líbit

Krajinou povodní

Icon 15.09.2021

Naučná stezka Krajinou povodní je situována do nivy Odry na samém jihu CHKO Poodří. Prochá...

Celý článek

Mojžíšův pramen – Císařský kámen

Icon 05.10.2021

Velmi cenná oblast mezi městy Jablonec nad Nisou a Liberec má díky ČSOP Armillaria a progr...

Celý článek

Nová naučná stezka provede zájemce přírodní rezervací Hněvošický háj na Opavsku

Icon 13.10.2021

Hněvošice (Opavsko) 11. října (ČTK) – Nová naučná stezka provede zájemce přírodní re...

Celý článek

Dvě nové lokality Blíž přírodě zpřístuněny na Říčansku a Třebíčsku

Icon 19.11.2021

V listopadu 2021 byly zpřístupněny hned dvě nové lokality podpořené z programu Blíž přírod...

Celý článek